Rozhodli jste pořídit si Kočku? Pak je třeba se náležitě připravit. Doporučuji pořídit si nejprve Kotě, ze kterého se Kočka zcela jistě brzy vyklube.

 

V případě, že jste nikdy kočku doma neměli, toužíte po ní a máte rádi pořádek až puntičkářský, Kočku si nepořizujte. Kočka vnese do domu chaos a život, ale zároveň klid a svůj majestát. Zvláštní kombinace, kterou pochopí jen ten, kdo s Kočkou doma žije. Kočka vyžaduje klid, vyžaduje pohyb a hlavně vše, co vyžaduje, musí být uspokojeno v co nejkratším čase a v co nejvyšší kvalitě.  Pes Vás má za páníčka a plně Vás respektuje a poslouchá, jste jeho PÁN, a Kočka vás má za partnera, nad kterým má občas navrch. Přesto stále používám výraz „páníček a panička“, ale to vlastně jen jako oslovení a odlišení muže a ženy.  Hlavním bodem přípravy je příprava psychická. Připravte se na to, že Váš byt se stane bytem Kočičím, ve kterém vás bude chlupatina jen tiše trpět…

 

Druhý neméně důležitý bod je zajištění bytu tak, aby byl bezpečný. V první řadě si pořiďte sítě do oken. Škvíra v okně je pro kočku neodolatelným pokušením, které nemusí skončit dobře.  Pokud máte balkon, který míníte udělat obyvatelný i pro Vašeho miláčka, i balkon je vhodné zabezpečit sítí. Ve hledání úniku jsou kočky vynalézavější, než si myslíme, přesto musíme být chytřejší než ony. Myslím, že je jednodušší zajistit sítí i balkon (zbavíte se problémů s holuby a jiným ptactvem značkujícím podlahu), než hlídat Kočku, aby Vám neproklouzla pod nohama.

Pak přicházejí na řadu domácí květiny. Mám ráda veškeré domácí rostlinstvo, kdyby to bylo možné, nejradši bych žila ve skleníku. Nebo v květinářství.  Moji slabost pro kytičky se mnou ovšem sdílelo i naše Koťátko. Okusovala naprosto všechno a vždy.

Proto je třeba odstranit všechny jedovaté květiny.  Nejlepším řešením je odstranit je úplně z míst, kde se Kotě bude pohybovat. Odstranit je z dosahu například na skříň jsem považovala za řešení jen do chvíle, než jsem zjistila, že Kotě je jako malá opička a že skočit z televize na obývací stěnu je pro něj hračka a že se ve svých vynálezech stále zdokonaluje. Riziko, že takové rostliny bude okusovat dospělá Kočka, je minimální, u Kotěte je však rizikem maximálním. Ve své všetečnosti ochutná téměř vše zelené, co se mu namane. A to i v případě, že si jako pečliví majitelé pořídíte speciální květináč či mističku s trávou speciálně pro kočku.

Tato „kočičí zahrádka“ je nutností. Rostlinky přece jen maličko ochrání a kočka potřebuje ke správnému trávení kousat trávu

Z těch běžných pokojových rostlin je dobré odstranit z dosahu koťátka:

Diffenbachie, tchynin jazyk, kroton, všechny pryšcovité rostliny, v zimě vánoční hvězdu, monstery, břečťaň, na jaře primulky.

 

Je třeba utěsnit každou škvíru v bytě, která vede do nebezpečných míst – např. za ledničku, za televizi, za sporák a tak podobně, protože nebezpečí, že ten chumáček chlupů vleze do nějaké elektrické instalace, mě strašilo snad ze všeho nejvíc. Malému kotěti stačí pár centimetrů, kterými se dokáže protáhnout. A počítejte s tím, že čím je kotě starší, tak  je mazanější a fyzicky zdatnější, a svoje finty tak budete muset neustále obnovovat a zlepšovat. Naštěstí taky roste, takže některé dírky se pro ně stanou nepřekonatelné. Uf.

 

Taky počítejte s tím, že Kotě bude brát jako džungli celý byt, tudíž bude všude skákat a všude se chtít dostat.  Vše, od čeho se bude při skocích odrážet, by mělo být pevně přichycené (např. naše zlato rádo skáče z digestoře na kuchyňskou linku na skříňky nahoru). Něco prostě neuhlídáte. Byt musí být v první řadě „kočičí“. Když jsme si pořídili Kotě, tak byt jsme měli prázdný, vše jsme následně zařizovali s ohledem na Kotě. Byla to nesporná výhoda. Pokud je byt „lidský“, tak je třeba ho dostatečně „pokočtit“.