Přeju vám všem hezký den.
Dovolte, abych se představila. Jsem Kočka. Nazvete-li mě „pouze“ kočkou, hluboce mě urazíte. Jsem totiž tím nejdůležitějším členem rodiny. A pevně věřím, že všichni moji příbuzní žijící po celé zemi též.
Pokusím se vám trochu přiblížit slasti života se Mnou. Mňau!!!
Čím se liší život lidí žijících bez Kočky od těch s Kočkou?
Liší se v mnoha věcech. Nejsnáze to poznáte, když si povídáte s někým normálním. Čili člověkem žijícím bez Kočky.
Odlišností je mnoho. První a nejzásadnější je ta, že normálního člověka nikdo nebudí pravidelně ve tři ráno a vůbec…. Žádná chlupatina mu nediktuje 
I když jde potom kočička třeba ještě na chvilku spát a nechá člověkům milosrdně nějakou tu půlhodinku spánku, je třeba se s ní po vzbuzení přivítat. A to hezky a mile, bez ohledu na noční buzení. V koupelně na vás taky kouká, případně chce napít čerstvé vody z kohoutku. Když si normální člověk normálně posedí u snídaně, vy musíte nejprv nakrmit Kočku a pak rychle něco pro sebe.
Klid u stolu taky moc není, protože Kočka musí zkontrolovat co jíte, takže pobíhá po stole a snaží se lísat. Což dělá ostatně vždy, když si chcete něco přečíst. Nedejbože luštit křížovku…
Přes den bývá Kočka příjemnou společnicí, většinou spí nebo jí stačí troška hraní nebo jiné zábavy, například venku.
Večer je třeba vyčistit její záchod a opět šelmu nakrmit a napojit.
Normální člověk se večer rozvalí do vany a nic ho neruší. Člověk s Kočkou se sotva rozvalí do vany, už ho špízuje Kočka a požaduje napít. I kdyby si měla třikrát líznout, musíte jí dát napít. Nejspíš je to její rituál, neboť se potom pohodlně usadí do košíčku na pračce a tváří se nadmíru spokojeně. Spokojeně se může tvářit teď už i člověk, protože má nějaký čas jen pro sebe….
Ukládání ke spánku bývá občas normální, většinou je však spojeno s vyháněním Kočky a hraním si s Kočkou.
Lidi žijící bez Kočky nemusejí kupovat kočičí jídlo….
Lidi žijící s normální Kočkou kupují kočičí jídlo…..
Lidi žijící s Kočkou mlsnou pečlivě vybírají kočičí jídlo, aby padesát procent toho, co koupí skončilo v koši téměř netknuto….
Nejhorší varianta je ta Kočka, která má v jazyku snímač cen a pojídá jen a pouze granule těch nejvyšších cenových kategorií.
Lidi, žijící bez Kočky, nemusejí kupovat kočkolit. Nemusejí čistit kočičí vzácnosti a nemusejí každý den špicovat nos, aby zjistili, jestli se má veškerý obsah vyčistit ještě dnes a nebo to ještě nějaký den vydrží……
Vypadá to trochu, jako když si voníte k čerstvě upečenému koláči, ale ten koláč je fakt příjemnější. J
Z výše uvedeného plyne, že lidé žijící s Kočkou se mají lépe….
Tak co? Pořídíte si kočku? Nebo radši Kočku?
Nový komentář
Komentáře
Článeček se mi moc líbil. Já jsem byla dlouho nemocná a mezi tím mi také umřel kocourek. Teď mám dvě koťata a celkem jsem z nejhoršího venku. Mám sice invalidní důchod, ale jsem spokojená. S koťaty je velká legrace a také se mám zase o koho starat. Obě to jsou britská koťátka - kocouři. Jeden mouratý a druhý černý. Jednomu je již půl roku a druhému čtyři měsíce. Pravdivost článku musím potvrdit. Mám dvě Kočky.
Kadla: Taky mám Mášenku z útulku paní Zárubové,mají to tam krásné.
Meander: dobra odplata
, ja jsem vdecna, ze mi bylo doprano to privilegium zit s kockou, ty mrchy neomylne formuji moji odolnost a dobre vlastnosti
Jednu čičinku
už mám a za nic na světě bych ji nevyměnila,i když mi místo do křížovek leze do pletení
Ty brdo tak toto je super...
Ja sice macicku nemam, ale moj kamarat (ktory byva dost blizko mna, takze k nemu chodim na navstevu skoro kazdy den - byva totiz sam) ma dve a su strasne zlate. Dokonca ta jedna je velmi priatelska a nikdy nesyci ani nieco podobne. Ta druha sa uz trochu viacej podoba macke opisanej v clanku (behanie po stole a spizlovanie co jeme, atp).
Kocky milujem
Nyotaimori: Thanx.
Strýček byl docela psycho. Učil svou dceru jíst holuby z nosu, že je v nich spousta minerálů
Nyotaimori: Věkem bys mohla být moje dcera,tak toto znáš:"máte málo času?Pijte šaratici,zrychlí váš krok!"
Meander:
Odemětobě: Můj drahý strýček jednou kopl do mojí kočky. Tak jsem mu vypustila kola u byciklu (vášnivý cyklista, přijel na něm z Ústí nad Labem do Plzně) a ventilky s pumpičkou hodila do rybníka.
Nyotaimori: Sem s tím
meander@graphics.cz
Galadriel: Moje máti taky kočky nemusí a to mají kocoura.Mám známé,kteří by naši kočku s radostí nakopli.Naštěstí je tak bojácná,že před cizími lidmi zalézá do pelechu.Každému to není dáno.Zvíře to vycítí,v přízemí máme nastěhovanou tchýni a kočka její dveře míjí tryskem (chodím ji venčit na zahradu.
Juana: Hrozne...jak se potom s takovou osobou jeste bavit? Asi bych se na ni nedokazala ani podivat, abych nevidela toho opusteneho nemocneho kocourka bez pomoci, to by snad neudelal ani chlap.
Kadla: díky za odpověď. Na těch www stránkách je spousta informací.
Já mám prakticky přes ulici útulek v bohnické léčebně a zdá se mi také OK. Takže bych si kočku asi vzala odtud.
Tyrkys: Jo, mám všechny tři číči z útulku a jsou to největší miláčkové. Rikiho jsme si brali, když mu byly 3, Casey, když jí bylo 7 a teď máme roční Jenny. Každá z nich je jiná a všechny jsou skvělé. A všechny číče jsem si našla na stránkách www.kocky-online.cz, které tady přede mnou už někdo psal. Mj. vřele doporučuji útulek Lucky paní Zárubové. Je sice od Prahy asi 60 km (směrem na Litoměřice), ale úúúžasný.
tyrkys: Mám ve 2+1 dvě děti a tři kočky a vejdeme se tam docela dobře
Nyotaimori: zrovna jí (asi po stopadesáté
) čtu. Jen mě mrzí, že je malá - tak na 3 vany max. 
Ono také vše, co jsem od Pratchetta zatím četla bylo super
Juana: já bych nikdy nesvěřila opatrování zvířete člověku, na kterého není spolehnutí. Máte smutnou zkušenost. Ona by si možná ta tchyně uvědomila dosah své špatné péče, až byste jí vyčíslili škodu. Někdo rozumí jenom řeči peněz.
Juana: co na to říct -
.
chodil krmit kamarád, protože ona na ní jen nadávala. Když jsme se vrátili tak 
nikde, tchyně jak milius, napečeno, ... a že prý 
zdrhla a jak jí to mrzí...
Nedlouho poté jsem se odstěhovala.
Ta moje zvířata neměla ráda vůbec. Ke všemu silná alkoholička. Bohužel jsme bydleli u ní v domě (i když v oddělené části). Během dovči nám
tyrkys: Nejhorší je, že ze svého psa se kdysi mohla ..... Udržovala ho při životě i když on už nechtěl, byl starej, slepej, píchali mu inzulín, žrát už nemohl, celej se pak klepal, no hrůza. Pořád k veterináři na infuze, jen těch penez co to stálo, připadalo nám, že veterinář ho má jako dobrý zdroj obživy. No já bych takhle jako ten pes skončit nechtěla, to už nebyl žádný život. A mladýho hodnýho koucourka vyhodí z domu, když je mu blbě. I manžel konstatoval, že ho dorazila jeho matka. Chápu, že s ním nemohla k veterináři, ani neví, kde u nás je. Ale v teple ho nechat mohla.
Juana: tak tímhle by u mě skončila, baba.