vino

S Janem Mazánkem, vinařem a zakladatelem kanceláře Česká pohoda, neputujeme po našich zemích, ale po Rakousku. Kniha, kterou Jan Mazánek napsal, se jmenuje Cesta za vinným snem, a úryvky z ní vychází jako seriál každý pátek v rubrice Cestování magazínu Žena-in.

V těchto úryvcích najdete vždy nápovědu pro otázku v Soutěži o dovolenou za 10.000 korun!

Přečtěte si další úryvek...

Den v uplakaném Kremsu

Jan MazánekV životě to tak bývá. Jsou dny, kdy člověk září, jako včera snad všichni v tom lengenfeldském heurige, a jindy to na něj padne jako šedivá deka a přijde uplakaný den blbec. Musí to tak být. Jedině díky šedi dnů nepovedených, nudných či příliš všedních se člověk může radovat z pestrých barev dnů prozářených sluncem, radostí a pohodou. A podobně to mají i kraje. I ty si musí prožít své uplakané dny, aby se mohly zase zazelenat, rozkvést a v slunečním svitu rozzářit.

Krems měl takový uplakaný den v pátek - čtvrtý den naší cesty. Ráno u snídaně nám pan domácí Ferdinand sděluje, že se to za celý den nemá změnit (ale zítra trochu ano), a co prý plánujeme na ten deštivý den. Je evidentní, že na kolo by v takovém nečase vyráželi jen úplní blázni. „A u Kremských vinařů už jste byli?“ Táže se a na očích i na hlase je mu vidět a slyšet, že jestli ne (a ono fakt ne), tak je to veliká chyba. „Tak tohle speciální „zážitkové“ vinařství si nesmíte nechat ujít!“ Stručně nám vylíčí, co je to za zážitek, rychle se shodneme, kde to vlastně je (že je to hned vedle toho vinařství, kde jsem bydlel posledně - vida, to mi můj bývalý domácí zatajil, jakou perlu má hned v sousedství) a o hlavním bodu dnešního deštivého programu je rozhodnuto. V prospektu jsem ještě vyhledal, že ve 14 hodin je tam prohlídka s průvodcem (a s degustací), a tak jsme si procházku přes zmoklý Stein a Krems načasovali na tuto hodinu.

Natalie - milá vzpomínka

Na kremské pěší zóně přestává pršet a jako první se objevují židle a stolky zrovna na té zahrádce, kde jsem na jaře svou kremskou pouť začínal. U té sympatické Slovenky, vzpomínáte? Stále mi leží v hlavě, že jsem se u ní pak už nestavil, a tak využívám příležitost to napravit a navrhuji, že si tady něco dáme. Mému argumentu se slovenskou servírkou táta rozumí a tak bez váhání usedáme. Táta si objednává kafe, já, při vzpomínce na první návštěvu nemůžu jinak než veltlín. Ale to kafe (Brauner) vypadá tak poctivě (a je), že si ho pak dávám také. Při placení mi to nedá a ptám se servírky na tu „schönes Mädchen aus Slovakai“. „Natalie? Ta už tu od června nepracuje.“ „Ne, nebude.“ „Opravdu už nebude.“ Odpovídá trpělivě na mé opakované dotazy, než konečně pochopím, že tohle jsem prošvihl definitivně. Mrholení přechází opět v drobný déšť... Aspoň má milá vzpomínka dostává jméno - Natalie.

Procházíme si historické centrum Kremsu, navštěvujeme dva kostely. Když jsme v krásném historickém městě, a Krems skutečně nádherným historickým městem je, tak se jaksi nesluší putovat jen od heurige k vinotéce a od vinotéky k vinnému sklepu a dalším vinařským atrakcím. Když pak zpátky na pěší zóně Kremsu míjíme jídelnu Nordsee, dochází táta k závěru, že heurige specialit už jsme si užili až dost a že je čas na něco dobrého rybího. Vůbec neprotestuji - jako správný syn mám, po tátovi, k rybám velmi kladný vztah. Rybí polévka, herinkový salát i naložený sleď mu dávají plně za pravdu.

U Kremských vinařů

A pak už míříme ke Kremským vinařům. Je to zvláštní exkurze. Jak se brzy ukazuje, zřejmě velmi podobná té, která nám stále uniká v Langelois, i když asi ne tak velkolepá. Ale popořadě! Zakupujeme si vstupenku - za 11 €. Není to málo, ale věříme našemu panu domácímu, že to stojí zato. Stálo. Hned u kasy dostáváme uvítací přípitek. Úderem 14. hodiny se ujímá slova rázná průvodkyně s ňadry načechranými ve šněrovačce nebo v čem, podobně, jako to mívají zpěvačky v klasických operách. Po úvodním slovu a úvodní skleničce ochutnávky vstupujeme do místnosti, jejíž podlahu celou pokrývá mapa regionu. Šlapeme po ní, občas nám pod nohama nějaké místo zasvítí a všichni se tam dívají. Asi je o něm řeč. Ale paní průvodkyně se sice krásně poslouchá, leč její němčina pro mé ucho poněkud rychlá zdá se. A tak chytám jen tak občas nějakou kapku či malou vlnku z nepřetržité řeky informací.

Ještě zajímavější je další místnost - Schatzkammer - něco jako pokladnice. A vskutku jsou zde uloženy pravé vinné poklady. Vzorky místních vín v nepřetržité řadě od roku 1948. Prohlídka vinného pokladu je z reproduktorů provázena rozhovorem, jakoby ze záhrobí, zřejmě mezi zde uloženými víny. V další místnosti ochutnáváme kremské červené. Spojení tradičního a moderního zde demonstrují tradiční dubové sudy v místnosti a obrovské moderní tanky, počítačově řízené, v nichž zrají skvělá současná vína za proskleným obrovským oknem. Jedním z nejzajímavějších zážitků celé exkurze je, možná trochu překvapivě, kino - filmové představení „Vůně vína“. Je to jakýsi průřez vinařským rokem, ale velmi sugestivní - v zimě na vás odkudsi citelně fučí mrazivý vítr, na jaře ucítíte vůni rozkvetlé louky, v létě pak vůni zralých plodů - jako by dodávaly vínu jeho konečnou vůni. A na závěr pak ještě jedna ochutnávka a pak vinný obchod - opravdu pestrý výběr místních vín. Na vinici si pak ještě můžete nastudovat, jak vypadají jednotlivé odrůdy vinné révy, ještě než se dostanou do sudů, lahví a skleniček. Zajímavé rozšíření znalostí, ale stejně si to nezapamatujete a při výběru toho pravého vína ve sklepě či ve vinárně, když se budete chtít před někým blýsknout, vám to stejně nepomůže. Ledaže byste chtěli zaperlit v tom smyslu, že tenhle veltlín červený raný není tak úplně povedený, ale ty dozrávající hrozny na vinici jsou naprosto jedinečné. A budete mít pravdu, protože to je snad jediná odrůda s nezaměnitelnou (snad růžovofialovou?) barvou hroznů.

Protože nemám rád uplakané fotky (nebo neumím pěkné uplakané nafotit), tak jsem ten den nefotil - takže dneska bez fotek. Ten uplakaný den byl opravdu bohatý na silné zážitky. Ten večerní, z dalšího heurige, je na samostatnou kapitolu - takže se můžete těšit příště!

Jan Mazánek, Z knihy Cesta za vinným snem

Kam dál?

Soutěž o zájezd za 10.000 korun!

Soutěž o 10 knih Cesta za vinným snem!

  • Zaujalo vás vyprávění Jana Mazánka? Chcete získat knihu Cesta za vinným snem? Není nic lehčího, klikněte na následující odkaz a držte se instrukcí: Vyhrajte cestu za vinným snem!
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ