Onehdy jsem prožil jednu z těch vzrušujících chvil, kdy člověk hrábne do kapsy, sevře pěst naprázdno a pochopí, že jeho mobil se vydal za novými přáteli a novými zážitky v úplně jiných kapsách. Byl pozdní večer, a tak mi nezbylo než zasakrovat a smířit se s tím, že nějaký čas budu bez telefonu. Ani ve snu mě ale nenapadlo, jak to bude těžké!
8:45
Patálie začínají hned ráno: Přetahuju spánek o zdravou hodinku. Aby taky ne — vždyť až do dneška jsem se vždycky nechával budit mobilem. 
Když jsme u toho: Časomíra v mobilu mi přes den bude chybět ještě mockrát. Jako většina mých přátel jsem i já s nástupem telefonů přestal nosit hodinky — a teprve teď jsem si uvědomil, jak moc je tahle funkce důležitá. Za celý den nepřijdu na jediný mítink včas!
10:30
Vedle časomíry už zoufale postrádám i hlavní funkce telefonu — tedy volání a telefonní seznam. Potřeboval jsem dopoledne vyřídit asi milion věcí, stejně jako každý den, ale zvládněte to bez mobilu! Myslel jsem, že po letech zas vezmu na milost pevnou linku, ale šeredně jsem se zklamal. Volání samo je na nic, když přijdete o všechny kontakty a z paměti znáte jen číslo svojí přítelkyně a svých běžeckých bot!
12:20
Začínám si uvědomovat, že mobil je neocenitelný i při prevenci trapasů. Minulý týden jsme se s ředitelem naší reklamní agentury domluvili, že se na poledne sejdeme v naší oblíbené restauraci, probereme život a zhltneme nějaký ten burger. Ale ouha! Je hluboko po dvanácté a já pořád kroužím Nitranskou ulicí a hledám skulinu k parkování. Jindy bych partnerovi poslal krátkou SMS, ať se nezlobí, že přijdu později, ale takhle musím chudáka nechat v nejistotě. Mrzutá záležitost!
15:30
Přichází šéf a kde že prý je ta prezentace, kterou jsem mu měl poslat ve tři. Už mě 20 minut prozvání a já nic. Polévá mě horko. Vysvětluji nadřízenému, že se dovolal tak leda do nějakého bazaru. A s tou prezentací se omlouvám. Zapomněl jsem na ni jako na smrt. No jasně, měl jsem ji v úkolovníku v mobilu, ale bez telefonu jsem po ní ani nevzdechl. Další trapná scéna.
16:30
Nejhlubší zoufalství. Už chápu, že včera mi neukradli jednu plastovou krabičku, ale nejméně 6 věcí naráz: budík, hodinky, kalendář, úkolovník, seznam kontaktů a základní pracovní nástroj.
17:00
Do mého života se vrací slunce. Přichází naše zlatá Jitka z HR a oznamuje, že můj nový služební telefon právě dorazil. Dostávám elegantní Nokii E61i a puls se mi rázem vrací k normálu. V duchu slibuji božstvu všech telefonů, že ze svého miláčka už nespustím oči a že si od dneška budu jinak vážit. Teď už vím, že den bez mobilu je jako den v pekle…
Nový komentář
Komentáře
Už od základní školy mě budí hodinky, diář mám papírový, na všechny, s kterými potřebuji být v pravidelném kontaktu, mám kromě telefonu ještě aspoň mail nebo ICQ. Jednou už mi mobil ukradli (a to prosím v čajovně, tam bych to nikdy nečekala), tak jsem poučená a telefonní seznam mám pro jistotu zkopírovaný v počítači, čísla rodinných příslušníků i napsané na papíře. Ale přežít se to dalo, přišla jsem jen o pár čísel na lidi, s kterými jsem stejně nebyla ve styku. Horší bylo být dva měsíce bez počítače.
rek11: no já si dobíjím 250 a provolám to tak za tři měsíce
Vivian: ja provolám tak 200 za měsíc a ještě to spiš prosmskuju...dřív -ještě když jsem byla na škole-byl tarif...20tnik a 50tnik za smsku...platila jsem asi 50 korun za mobil měsičně
Já bych se bez mobilu obešla celkem snadno... Většinu pracovních a nakonec i osobních věcí řeším stejně po mailu a ICQ, akorát tak jednou měsíčně telefonuju s našima nebo s babičkou, budíka mám ještě klasickýho... Takže když mě u metra zastaví mobilní pán s nějakou lákavou nabídkou a ptá se mě, kolik měsíčně protelefonuju, tak vzápětí zklamaně odchází
Ťapina: Můj ne, já jsem si tam nahrála toto http://print-it.cz/download/donde_esta_jose.wma
stasha: Já si vždycky kupuju tu nejlevnější Nokii a velké a těžké nejsou. Vlastně "kupuju" taky není správný výraz, vždycky vystačím s dotovaným mobilem za korunu
Nemyslím tím podnikatele a ty, co mobil potřebují služebně. Myslím tím ty, co mají mobil jen pro soukromé účely.Jsem přesvědčená,že 80% hovorů je naprosto zbytečných a ještě víc % SMS.Já jen občas píšu SMS, používám budík a kdy jsem naposled volala to si nevzpomenu.
Ťapina:
Abych pravdu řekla, vůbec se v nabídce mobilů neorientuju. Chtěla jsem lehký a malý mobil bez foťáku apod. a nakonec mám stejně s foťákem. 
mi tvrdil, že bez foťáku apod. byly jen větší a těžký 
Je fakt, že vybíral jen z Nokií, protože ta se mi nejlíp ovládá, tak jsem jinou značku nechtěla.
stasha: To by se ale měl dát, skoro každý značka má nějaký "model pro nenáročné".
Ťapina: Taky používám mobil jen k telefonování a diář v něm mi nevyhovuje. Proto mě štve, že se skoro nedá koupit hodně malý, lehký, ale bez milionu funkcí, které jsou mi na
a stejně je musím zaplatit 
Meander: A budík v mobilu má většinou šeredný zvuk
Diář v mobilu bych používala, kdybych měla náladu se tím proklikávat. Používám budík, čas, kalendář, volám a posílám sms. V nouzi si pustím na mobilu ICQ a that's all, folks.
Diář v mobilu prakticky nepoužívám, kromě nějakých jednorázových upomínek typu "za týden má mamka narozeniny". Pracovní záležitosti si píšu do stolního kalendáře v práci, protože potřebuju kouknout a vidět, jak mám který den plný, kde je volné místo, co budu mít výhledově na práci. To, že mi půl hodiny před akcí zapípá mobil, je mi k ničemu, když někdo zavolá a zeptá se, jestli se může objednat na středu na půl čtvrtou. A jak zapisování, tak čtení je prostě jednodušší do papírového diáře.
Já teda mobil používám pouze na volání a sms. Jinak jsem 100 let za opicemi - na poznámky mám diář, na přesný čas hodinky, na focení mám foťák (ehm tedy syn má foťák, já nefotím), hudbu poslouchám pouze doma z CD nebo z rádia, sakra měla bych se polepšit ...
Ty vole.
Mám nokii (mimochodem, každý finský zemědělec či dědinčan ocení kvalitní holínky zn. Nokia ze stejné fabriky, ale neříkejte to těm naleštěnej manažérům,dostali by osypky), která není ani elegantní, ani v ní není nějaké plánovací tentononc. Na plánování a poznámky a kreslení mám diář (letos shodou okolností taky finský). Takovou tu věc z papíru, protože do telefonu se nedá čmárat, nedají se lepit lístečky.... a starých diářů mám knihovničku, užitečné, když chci zjistit, na jakém filmu jsem to byla v květnu roku 2003, když tu byl festival mexické kultury.....
A s lidima, co jsou manažeři a chodí na mítinky, se nekamarádím.
Mám dva pubertáky, pracuji jinde, oni mají školu v jiném městě a bydlíme na vesnici. Takže mobil je nutnost. Už jen aby sdělili, že autobus jim opět ujel
. Používám i diář, neb jsem zjistila, že sice si vše pečlivě píši do kalendáře, ovšem zapomínám ho průběžně sledovat. A ty řeči typu : neměl jsem náhodou jít na kontrolu?(a oči v sloup) mi za to nestojí.
Suzanne: souhlasím s tebou - kdyby někdo napsal, že by byl jako ztracený bez papírového diáře, vsadím se, že by se na něj nikdo nedíval jako na blbečka bez mozku.
- protože se mi nechtělo pořád koukat do diáře, dneska nalistuju číslo v mobilu a není nutno ho znát.
Je teda fakt, že než jsem měla mobil, dokázala jsem si z hlavy vybavit více telefonních čísel než teď
Jinak já bych bez mobilu byla bez práce - na pevnou linku už dneska nikdo nehraje, musím být k zastižení kdekoli. Takže ač sama mobil používám téměř minimálně, na pasivní příjem hovorů a zpráv ho prostě mít musím. I když - v poslední době ho v komunikaci se zaměstnavatelem téměř plně nahradil Skype a firemní extranet - ani nepamatuju, kdy jsem si naposledy s holkama z kanceláře volala přes mobil...
mně mobil nevadí, nepřeháním to že bych ho musela mít u ucha celý den nebo měla otlaky na palci kvůli psaní sms, to rozhodně ne, ale být úplně bez něj bych už nechtěla
používám ho i jako budík a foťák, bohužel na něm nemám MP3 jinak bych i poslouchala písničky např.cestou z práce v MHD
Ťapina: asi tak.
Dostávám elegantní Nokii E61i a puls se mi rázem vrací k normálu
