Paní doktorko, proč je vitamin C tak důležitý z hlediska zdraví a nemoci?
Vitamin C chrání antioxidačním účinkem zejména imunitní, nervové, svalové, střevní a jaterní buňky, odvádí z organismu toxické látky včetně kancerogenních a přináší do organismu antioxidační kapacitu, která neutralizuje nežádoucí oxidační stres, který v současné době doslova zahlcuje organismus dospělých i dětí díky psychickému stresu, fyzickému vypětí, lékům, nemocem, znečištěnému ovzduší, konzervantům v potravinách, kouření, alkoholu atd. Vitamin C dále zajišťuje normální funkce imunitního, nervového a kardiovaskulárního systému, odpovídá za tvorbu kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání, je zásadní pro vstřebávání železa z potravin do organismu. Z tohoto pohledu je vitamin C opravdu nezastupitelný.

Je pravda, že zvýšená nemocnost je spojena se sníženou hladinou vitaminu C? 
Ano, vědecké studie ukázaly, že výskyt onemocnění je často spojen se sníženou hladinou vitaminu C a že zvýšení jeho hladiny snižuje nemocnost a úmrtnost. Například v případě, že oxidační stres není dostatečně neutralizován ochranným antioxidačním účinkem vitaminu C, může oxidační stres imunitní, nervové a další buňky ohrožovat, narušit jejich DNA (obsahuje informaci pro množení buněk), vést je k mutaci. Oxidační stres tak poškozuje zdravé tkáně, vede je k chronicky zánětlivé reakci. Toto vše může přispívat ke klinickým projevům v podobě depresí, únavového syndromu, opakovaných infekcí, alergií, autoimunitních, kardiovaskulárních a neurodegenerativních chorob a nádorů.

A co vitamin C a imunita?
Vitamin C je zásadní pro fungování imunitního systému. Zvyšuje například protilátky proti virům, což je důležité zejména v době chřipkové epidemie či koronavirové hrozby apod. Bez vitaminu C by nefungovaly základní buňky imunitního systému (leukocyty) jako fagocyty, které likvidují v organismu všechny cizorodé látky (viry, bakterie ad.). A nefungovala by ani lymfocytová část obranných mechanismů proti nádorovým buňkám. Jinak řečeno, vitamin C je zásadní pro fungování imunity, pro její výbornou kondici, aby náš organismus chránila před viry, bakteriemi a patogenními mikroorganismy.

Proč poreferujete ve vztahu k imunitě zrovna vitamin C? Můžeme ho na posílení imunity doplnit ještě nějakými dalšími látkami?
Samozřejmě, existuje hned celá řada imunostimulačních látek jako například echinacea, beta-glukany a mnoho dalších. Ovšem pro organismus člověka to nejsou látky fyziologické, tj. látky tělu vlastní, které by byly zásadní pro každodenní činnost zdravého organismu, a proto imunitní systém člověka s nimi de facto neumí přirozeně pracovat. Naproti tomu, přesně takovou fyziologickou látkou je vitamin C, jež tvoří zásadní palivo pro každodenní fungování imunity, náš organismus s ní umí pracovat, a proto užívání i vysokých dávek vitaminu C není zatíženo nežádoucími účinky.

Pokud potřebujeme posílit protiinfekční vliv vitaminu C, například v situacích, kdy se dítě či dospělý nemohou dlouhodobě zbavit nějaké respirační či střevní infekce, doporučuji kolostrum s lipozomálním vstřebáváním (Colenter LD), a to kvůli obsahu imunoglobulinů IGg specifických na střevní a respirační viry a bakterie. Nutno dodat, že také v případě kolostra se jedná o látky tělu vlastní, vždyť kolostrum v mateřském mléce chrání novorozence, přičemž se vyvíjí celý imunitní systém.  


Vitamin C má vliv také na nervový systém?

Vysoké koncentrace vitaminu C se udržují také v nervových buňkách, respektive v mozku. Ano, je prokázaný vliv vitaminu C na fungování nervového systému. Proto někteří autoři popisují pozitivní vliv vitaminu C na autismus, epilepsii a kognitivní funkce (paměť, koncentrace ad.) u dětí i dospělých. Vitamin C také ovlivňuje pozitivně depresi a zvyšuje toleranci na stres, působí proti únavovému syndromu.

V poslední době se mluví o vitaminu C v souvislosti s alergiemi.
Je prokázáno, že alergická onemocnění často doprovází nedostatek vitaminu C, přičemž vitamin C (ve vyšších dávkách a lipozomální formě) - díky svému antioxidačnímu a protizánětlivému působení - může přispět ke snížení tíže projevů a proti novému vzplanutí (exacerbaci) alergických onemocnění.

Je skutečně nedostatek vitaminu C v organismu člověka prokázán?
Na naší klinice provádíme v rámci vstupní prohlídky vyšetření hladiny vitaminu C v organismu a vidíme, že 86 % dospělých lidí vykazuje nedostatečnou hladinu. Někteří kolegové pediatři realizují totéž u dětí, kde je situace ještě horší, protože 89 % dětí vykazuje nedostatečnou hladinu vitaminu C. Snížená hladina vitaminu C se často dlouho nijak neprojevuje, avšak vede například ke snížení protiinfekční imunity a častější nemocnosti. Dítě či dospělý pak užívá antibiotika a další léky, přitom příčina může být tak jednoduchá, a to nedostatek vitaminu C. Každodenní užívání vitaminu C s lipozomálním vstřebáváním má proto značný význam pro udržení správného fungování imunity, nervového a kardiovaskulárního systému a k tvorbě kolagenu, který je důležitý pro hojení a pevnost tkání (cévy, chrupavky, kosti, klouby, kůže, vlasy ad.). Jak už bylo řečeno, zásadní význam to má také pro antioxidační ochranu před rozvojem zmíněných onemocnění, u nichž hraje roli oxidační stres.

Může ovlivnit nedostatek vitaminu C také naše geny?
Teprve nedávno byla objevena zcela překvapivá a zásadní role, kterou má vitamin C pro fungování genů tak, aby embryonální vývoj probíhal normálně, tj. fyziologicky. Z toho vyplývá důležitost dostatečného příjmu vitaminu C během těhotenství.  Jeho nedostatek může vést ke vzniku vývojových poruch (postihující především mozek, míchu a páteř) a zvýšenému riziku předčasného porodu. Vitamin C díky této takzvané epigenetické roli ovlivňuje vývoj i zdravotní stav po celé dětství, v dospívání a v dospělosti. Jak ukázaly některé studie, u onkologických onemocnění je vlivem nedostatku vitaminu C potlačená aktivní demetylace DNA v buňce, což může být jedním ze spouštěcích faktorů kancerogeneze. Snížená hladina vitaminu C vede k epigenetickým změnám, které mohou vyústit například v neurodegenerativní onemocnění, jako je Parkinsonova a Alzheimerova nemoc. Existují studie, které prokazují, že normální fyziologická hladina vitaminu C je jedním z faktorů, které působí proti vzniku tohoto onemocnění.

Pro perorální užívání jste zmínila liposomální formu vitaminu C. Proč?
Při perorální aplikaci běžných forem vitaminu C je vstřebávání ze střeva do krve omezeno nevelkou kapacitou transportérů ve střevní stěně. Například z perorálně podaného obyčejného vitaminu C se až 80 % tohoto množství vyloučí, aniž by byl organismus schopen ho zužitkovat. Dosáhnout dostatečných hladin v krvi je možno nitrožilním podáváním, ovšem nitrožilní infuze není vždy dostupná. Nicméně jako vynikající řešení se jeví lipozomální forma vitaminu C. Díky lipozomální technologii je vitamin C obalen vrstvou přírodních fosfolipidů, z nichž jsou tvořeny i naše buněčné membrány, a proto oproti běžným perorálním formám s postupným uvolňováním umožňuje liposomální forma dokonalejší vstřebávání vitaminu C.

Jak vyšetřujete hladinu vitaminu C v organismu na klinice?

K dispozici pro toto vyšetření jsou nové indikátorové proužky, které jsou zaregistrované Státním ústavem pro kontrolu léčiv a jsou součástí balení liposomálního vitaminu C, respektive Lipo-C-Askor Junior či Forte, takže v případě zakoupení uvedeného přípravku v lékárně si může toto vyšetření udělat každý sám doma. Půl minuty po namočení v čerstvé moči podává zabarvení proužku orientační informaci o tom, zda je imunitní, nervový a kardiovaskulární systém dostatečně zabezpečen vitaminem C. V takovém případě je potřeba v daném dávkování pokračovat anebo v případě nedostatku vitaminu C v organismu jeho denní dávky navýšit. Tento postup je velmi důležitý, protože denní fyziologická potřeba a spotřeba vitaminu C v organismu vychází zejména z jeho psychické a fyzické zátěže.

Můžete doporučit dětem a dospělým, jak mají lipozomální vitamin C dávkovat?
Obecně platí preventivní dávka u dospělých: 2x denně (ráno, večer) 2 kapsle liposomální formy vitaminu C (Lipo C Askor Forte), přičemž v průběhu nemoci je vhodné dávkování zdvojnásobit (u onkologicky nemocných ztrojnásobit). V případě dětí je vhodné preventivní dávky nastavit na 2x denně 100-200 mg liposomální formy vitaminu C (Lipo C Askor Junior) s tím, že v době nemoci je možné dávky zdvojnásobit. Nutno dodat, že uvedené dávkování je vyšší, jak doporučené denní dávky, které jsou podhodnocené. V tomto ohledu lze poukázat na fakt, že většina zvířat si vytváří vitamin C v játrech z glukózy (člověk tuto schopnost evolučně ztratil), přičemž zvířata za stresových podmínek (stres, infekce, zánětlivá onemocnění) zvyšují jeho produkci, která odpovídá mnohonásobku doporučené denní dávka pro člověka. Například koza za zmíněné situace vytváří v průměru až 10 g vitaminu C denně. Ovšem koza de facto netrpí na infekce a nádorová onemocnění.  

Co byste řekla k vitaminu C na závěr? 
Perorální užívání liposomálního vitaminu C je vhodné doplnit liposomálním kolostrem. To je základ, k němuž lze přidat nitrožilní infuzi vitaminu C zejména v rámci podpůrné terapie chronických chorob včetně nádorových. Je nutné mít na paměti, že podle nedávno publikované americké studie je rozhodující udržení kontinuální hladiny vitaminu C v organismu, a to díky každodennímu užívání jeho liposomální formy. Musím znovu zopakovat, že tento moment je důležitý zejména pro správné fungování celého kardiovaskulárního, nervového a imunitního systému, a to včetně imunity protiinfekční a protinádorové. Aplikací vitaminu C se dnes zabývá řada zdravotnických zařízení, nicméně InPHARM CLINIC v Jesenici u Prahy (recepce@inpharmclinic.cz, tel.: 241 416 990, 724 521 161) je imunologická klinika jež spolupracuje s americkými univerzitními klinikami, které v dané oblasti realizují studie.   

Více informací naleznete ZDE.

Reklama