„Jednou z výrazných příčin toho, že mnoho let prožijeme v nemoci, je i vysoká hladina cholesterolu u české populace. Dodržování předepsané moderní terapie a režimových opatření, ale dokáže toto riziko snížit, umožnit pacientům dlouhý a kvalitní život. Na kardiovaskulární choroby umírá 43 % českých mužů a více než 55 % žen. Česko tak má dvojnásobnou úmrtnost na nemoci srdce a cév než některé západoevropské země. Přestože se situace postupně zlepšuje, přístup českých pacientů k léčbě a zejména životosprávě má stále rezervy,“ říká prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
Foto: Shutterstock
Žijeme sice déle, ale jsme více nemocní
Délka života v České republice se v posledních desetiletích prodlužuje. Podle údajů ÚZIS je to 76,1 let pro české muže, 81,9 let pro české ženy. To je jistě dobrá zpráva, ale bohužel pokažena faktem, že délka života, kdy trpíme kardiovaskulárním onemocněním, tvoří v průměru až čtvrtinu našeho života. Délka takzvaného „života v nemoci“ je v ČR výrazně větší než ve srovnatelných evropských zemích. S tím je potřeba něco dělat a přiblížit se v kvalitě života standardům vyspělých zemí.
Strašák jménem cholesterol
Více než 80 % dospělé populace má vyšší než optimální koncentraci cholesterolu. Vysoká hladina cholesterolu je přitom spolu s vysokým krevním tlakem hlavním rizikovým faktorem pro komplikace jako jsou infarkt myokardu nebo mozková mrtvice. Navíc u pacientů po infarktu myokardu má optimální koncentraci „zlého“ cholesterolu méně než 15 % nemocných. Znamená to, že o svém cholesterolu toho obyvatelé ČR moc neví a pokud ano, mají problémy s dodržováním režimových opatření jako dietní strava nebo dostatek pohybu. ČR je také velmi tolerantní k pití alkoholu a kouření. Oproti skandinávským zemím, ve kterých lidé prožijí život ve zdraví o mnoho let více. Nejlépe jsou na tom v Norsku či Švédsku, kde lidé v průměru žijí po 65. roce věku o dva roky déle bez zdravotních problémů.
Moderní léčba je klíčem ke snížení rizika komplikací
„Udržení optimální hladiny cholesterolu je pro snížení rizika komplikací klíčové. Spolupráce pacienta s lékařem na léčbě a dodržováním režimových opatření je základním krokem. Tam, kde to nestačí, je třeba přistoupit k moderní terapii. Pokud nemocný trpí vysokým krevním tlakem, jsou k dispozici léky, které řeší jak cholesterol, tak i vysoký krevní tlak. Řešení dvou rizik v jedné tabletce tak zjednoduší pacientům léčbu a zvýší šanci na kvalitní život,“ dodává prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
Zdroje: MUDr. Michal Vrablík, Tiskové materiály Srdce v hlavě
Nový komentář
Komentáře
Poněkud se obávám, že pan doktor Vráblík žije v bublině, ze které nevidí běžnou realitu. Moderní terapie? neříkejte.
Asi jak pro koho. Znám osobně paní, která bere denně 22 různých léků. Naprostá šílenost. Přitom kvalita jejího života stojí za zdrávas, královno. Kolik z těch léků bere zbytečně, kolik jich jde svými účinky proti sobě, kolik z nich je na vedlejší účinky jiných léků? Koho to zajímá. Je jí bezmála 80 let, co by se kdo staral o kvalitu jejího života, může být ráda, že ještě dýchá. Jiný příklad - můj otec žil celý život zdravě, sportoval, ještě v 60 letech aktivně závodil v lehké atletice. Neměl ani vysoký tlak, ani špatný cholesterol. Nekouřil, a alkohol pil výjimečně, ani nadváhu neměl. Přesto přišel infarkt, naprosto bez varování, bez nějakých předchozích příznaků. Doktoři nad tím krčili rameny, že se to prostě stává. Terapie? Nula. Ani lázně nedostal. Opět ten přístup - no, už vám bylo šedesát, co byste chtěl? To je normální, že po šedesátce už to není, co bývalo. Do háje, tak na co si platíme celej život zdravotní pojištění, když skutečně účinná léčba a terapie se nekoná, protože už je člověk starej a nestojí to za to? Kolik lidí by nemuselo dožívat v naprosto tristních podmínkách v LDN a důchoďácích, kdyby je někdo léčil včas a přistoupil k té moderní terapii, o které pan doktor hovoří? 
Ovšem. Dokud budou lékaři místo léčení říkat "a co byste chtěla, ve vašem věku", tak to nebude lepší.