Všichni už jsme o ní někde slyšeli, mnozí z nás ji drželi – někdo s větším, někdo s menším úspěchem. Řeč je o jedné z nejpopulárnějších „hubnoucích“ diet – dělené stravě.

Dietu založenou na systému „jednou kytičky, jednou zvířátka“ propagoval již začátkem 20. století dr. Hay, po něm ji pak po svém modifikovala řada dalších – od lékařů po umělce.

Je však dělená strava tak efektivní a účinná? Proč někteří při dělené stravě hubnou a někomu se to ne a ne podařit?

 

 

Co je vlastně principem diety?

Dělená strava vychází z předpokladu, že přijímáme-li současně sacharidové a bílkovinné potraviny, nadměrně tím zatěžujeme náš organizmus, který najednou obě živiny zpracovávat neumí. Proto je musíme dělit. Tuky jsou ve většině chápány jako potraviny neutrální, tedy je možné je kombinovat s oběma předešlými skupinami.

 

Co nám dělená stava může přinést?

Kombinování potravin s sebou přináší nutnost sledovat, co vlastně jíme. Můžeme si tedy během výběru vhodných a nevhodných potravin uvědomovat své dosavadní stravovací chyby (nepravidelná strava, jídlo ve spěchu atp.). Dieta klade velký důraz na konzumaci ovoce
a zeleniny, což je jistě přínosem.

 

A negativa?

Dělenou stravou si můžeme výrazně snížit či naopak nadměrně zvýšit příjem energie. Nemůžeme-li jíst dosud oblíbené kombinace surovin, jídlo nám tolik nechutná, a tudíž ho nesníme tolik. Naopak si většinou myslíme, že pokud „dělíme“ stravu, můžeme sníst jídla kolik chceme. Tak to samozřejmě nefunguje a my přibýváme na váze. Dalším negativem může být nevyváženost stravy. Mnohdy se opakují naučené povolené kombinace a nehledají se nové, což může vést k jednostranné, tedy nevyvážené stravě. Organizmu pak chybí důležité vitaminy, minerální látky, ale také může dojít k nedostatku základních živin (tuků, bílkovin, sacharidů). Strava tudíž klade vyšší nároky na znalosti toho, co by v naší každodenní stravě mělo být obsaženo.

 

Dělit či nedělit?

Principy dělené stravy nejsou vědecky zdůvodněny. Teorie děleného trávení živin se nikdy nepotvrdila. Zároveň oddělit jednotlivé živiny od sebe je téměř nemožné. V každé potravině jsou totiž většinou zastoupeny všechny tři druhy živin. Například obiloviny – sacharidová potravina - jsou tvořeny v průměru z 12 % bílkovinami, z 5 % tukem a zbytek připadá na sacharidy. Důležité je uvědomit si, co a kolik bychom toho měli za den sníst. Pak je jen a jen na nás, zda to, co máme sníst, budeme dělit nebo se budeme prostě stravovat v menších porcích a častěji, nebudeme se přejídat, omezíme spotřebu živočišných tuků, budeme jíst více zeleniny a ovoce – prostě dodržovat zásady zdravého stravování (http://www.flora.cz/desatero.php?sekce=desatero).

 

 

 

Tak jako žádná jiná, ani dieta založená na dělené stravě není samospásná. A protože opakování je matka moudrosti, nezapomínejme na častý pohyb na čerstvém vzduchu a hlavně NA DOBROU NÁLADU J.

 

TÉMATA:
ZDRAVÍ