„Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka, kdo je nemá, ať od lidí pranic nečeká,“ zpívá se v jedné více než známé písni. Většina z nás si samozřejmě nemyslí, že by šaty určovaly hodnotu člověka jako takového, ale na tom, že nám o člověku hodně řeknou, se povětšinou shodneme. Šaty jsou totiž důležitou součástí toho, čemu psychologové říkají haló-efekt.

Zkušenost je důležitá
Haló-efekt je vlastně jakýsi první dojem. Závisí ovšem nejen na tom, jak člověk, kterého vidíme, vypadá, mluví, pohybuje se a podobně, ale také na našich předchozích zkušenostech s podobným typy lidí, na předsudcích, stereotypech a představách. Mohlo by se tedy zdát, že nám toho první dojem o člověku příliš neřekne, když v něm hraje roli tolik faktorů. A skutečně, jsou jedinci, nebo i situace, u nichž nás první dojem zklame. Na druhou stranu, čím více máme zkušeností a čím lepší je náš pozorovací talent, čím méně podléháme předsudkům a pružněji reagujeme na okolnosti, tím přesnější může náš první dojem být.

Mánie nebo deprese?
Na schopnosti odhadnout člověka na první pohled si zakládají nejenom hrdinové špionážních filmů a detektivek, ale třeba také obchodníci, psychologové a další lidé, pro které je rychlé zhodnocení jedince důležité. Některá specifika v oblékání člověka a v jeho vzhledu například mohou upozornit zkušeného odborníka na psychickou poruchu. Tak třeba lidé v takzvané manické fázi bipolární afektivní poruchy mívají tendenci oblékat se extravagantně, do jasných barev, ženy jsou silně nalíčené, nepřiměřeně situaci, mimiku mívají manici přehnanou a často výrazně gestikulují. Lidé depresivní často o svůj vzhled příliš nedbají a bývají neupravení, s nevyčištěnými nehty, v neladících kusech oblečení, někdy i zcela nevhodných vzhledem k počasí. Mimiku mají nevýraznou, svaly v obličeji ochablé a málo gestikulují.

Naši herci a politici
Z výše uvedeného samozřejmě nemůžeme vyvozovat, že každý člověk, odpovídající danému popisu, je duševně nemocný - to bychom například mnohé herečky a zpěvačky mohly označit za maničky a leckterého politika zase za depresivního, jedná se ovšem o důležité složky celkového hodnocení, ke kterému, samozřejmě, patří i kontext. Jinak řečeno, nahý muž na nudapláži je zřejmě normální, zatímco tentýž nedostatek oděvu ve městě signalizuje buď recesistu, nebo bojovníka za práva kdoví čeho, případně prchajícího milence nebo jedince ne zcela duševně příčetného.

Na to, že první dojem je důležitý, si vzpomeneme obvykle tehdy, jdeme-li na pracovní pohovor, k přítelovým rodičům na první návštěvu nebo přesvědčit paní na finančním úřadě, že dluh nám vznikl skutečně jen náhodou. A podle toho, jak chceme zapůsobit, volíme i oděv. Zkrátka že šaty dělaj člověka je přinejmenším v jistých situacích pravda vskutku odvěká. 

 

 

 

 

 

Dáte na první dojem? A bývá obvykle správný?
Kdy jste se hodně spletla? A kdy naopak trefila?
Jak se snažíte zapůsobit Vy?
Co byste na sebe nikdy neoblékla?
Co nejšílenějšího jste na sobě měla?
A co nejkrásnějšího?
V čem se „cítíte“ a v čem se „necítíte“?

Napište nám o svých zážitcích s prvním dojmem i o svých módních kreacích na redakce@zena-in.cz! Můžete poslat i fotky!

TÉMATA:
KRÁSA