Vážená redakce,

Vaše dnešní téma mě moc zaujalo a je pro mě výzvou, jak poděkovat tchyni za vše, co pro mě udělala a jaká byla.

Na svou tchyni si opravdu stěžovat nemůžu. Jsem vdaná skoro 3 a půl roku... dodnes si pamatuju, jak mě manžel přivedl poprvé. Hned mu nakázala, ať mi napustí vanu, ať se můžu vykoupat po dlouhé cestě, podstrojovala mi a při tom vůbec nevyzvídala, kdo jsem a co jsem zač a co dělají moji rodiče... Byla zlatá a hned prvním dnem mě brala jako člena rodiny. Nikdy nám do ničeho nekecala, když se narodila dcerka, pomáhala mi, jak jen mohla (já jsem se přistěhovala k nim do domu z daleka, navíc už mámu nemám).

Někdy mě sice štvalo, jak dcerku rozmazluje nejen ona, ale i tetičky všelijakýma sladkostma a úlevama, ale bylo to pochopitelné... byla přece první vnouče.

Když mi začaly problémy s manželem, byla to ona, kdo si toho všimnul, a přišla za mnou se slovy: "Co ti udělal?"... Vypovídala jsem se jí,hladila mě, pozorně poslouchala a dala pár zlatých rad. Nikdy neházela vinu na mě (manžel se totiž zamiloval do jiné), vždycky stála na mojí straně... Nikdy nechtěla, abych odešla já s dcerkou, ale aby šel on, její syn z domu, když se takhle chová. Měla celkem 3 děti, všechny milovala nade vše, manželství se jí taky nikterak nevyvedlo, tak všechnu lásku dávala dětem a svým rodičům.

Loni na podzim onemocněla... šlo to rychle. Přes bolest a utrpení, kterým si procházela, neopomněla se mě občas zeptat, jak se mám a jak to vypadá mezi mnou a manželem.
Pochovali jsme ji minulý týden a já jí nestihla ani poděkovat, ani říct, jak moc jsem si jí vážila a milovala ji. Teď jí každý den s dcerkou chodím děkovat na hřbitov. Snad se k ní dostanou i tyto řádky... DĚKUJU, BABIČKO MAŘENKO!!!

Galina

_________________________________________________________________________________

Milá Galino, zašli nám prosím na e-mail redakce@zena-in.cz svoji adresu!
Dárek za krásný a milý příběh je Tvůj!