Proč život bez cukru? Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
S životem bez cukru jsem se poprvé seznámila v Austrálii, kde jsem dva roky žila. Během svého života jsem vyzkoušela snad všechny diety. Některé z nich fungovaly a já po nich zhubla, jiné zase nefungovaly a já nejen, že neshodila žádná kila, ale naopak jsem ještě přibrala. Mým problémem nebyla pouze kolísavá váha, ale hlavně neustálé obsesivní myšlenky na jídlo. Pokoušela jsem se fungovat na tzv. „vyvážené stravě“, ale kila šla stále nahoru a obsesivní myšlenky na jídlo byly silnější a silnější. Až vyřazení cukru mi pomohlo zbavit se nepřekonatelných chutí a myšlenek na jídlo a zároveň bez větší námahy zhubnout z 85 kg na svou přirozenou váhu, která se pohybuje někde kolem 56 kg.

Vím o tobě, že jsi trpěla poruchami příjmu potravy. Sama s tím mám bohaté zkušenosti a vím, jak těžké je z tohoto kolotoče vystoupit. Co pomohlo tobě?
Pomohly my dvě věci. První bylo rozhodně cukrfree. I když jsem se smířila sama se sebou a s tím, že nikdy nebudu mít postavu modelky, nemohla jsem se zbavit neustálých chutí a myšlenek na jídlo. Ty jako zázrakem zmizely současně s vyřazením cukru z mé stravy. Druhou věcí bylo to, že jsem se odstěhovala do Austrálie, kde se dívky s jakoukoli postavou nestydí, vzít si na sebe mini šaty a vyrazit do víru velkoměsta. Já sama se v Čechách cítila neustále hodnocená a kritizovaná a poslouchala neustálé narážky na svou postavu. V Austrálii jsem se naučila postavu neřešit a mít se ráda taková jaká jsem. Pamatuji si, že mi vždy zvedlo náladu to, když mi úplně cizí žena na ulici zastavila, aby mi řekla, že mám krásné šaty, nebo prodavačka v obchodě řekla, že dnes mi to opravdu sluší. Vím, že pro mnohé jsou to hlouposti, ale já jsem se konečně mohla uvolnit a být sama sebou.

Jak se ti podařilo úplně vymýtit cukr z jídelníčku?
Začala jsem vysazením všech potravin s přidaným cukrem a veškerých sladkých nápojů. Stále jsem však konzumovala sušené ovoce, nebo čerstvé vysokofruktózové ovoce, které ve mně způsobovalo chutě, a se kterým se i často přejídala. Vyřadila jsem proto na 8 týdnů veškerou sladkou chuť včetně ovoce. Zpočátku mi opravdu chyběly sladké snídaně, ale zvykla jsem si a po pár týdnech cítila poprvé v životě svobodu v jídle. Po osmi týdnech jsem opět zařadila nízkofruktózové ovoce jako jsou lesní plody a sladší zelenina, jako je dýně, batáty a mrkev. Postupně jsem však zjišťovala, že mi problém dělají i přílohy, proto jsem je vysadila a přirozeně se dostala až k nízkosacharidové stravě založené na kvalitních tucích, přiměřeném množství bílkovin a omezeném množství sacharidů.

Bylo to těžké období? Je mi jasné, že bojovat s chutěmi není vždy úplně jednoduché.
Daleko těžší pro mne bylo cukr jíst než ho nejíst. Čím víc cukru jsem jedla, tím větší chutě jsem měla. Naštěstí to platilo i naopak. Samozřejmě prvních několik dní bylo těžkých, ale už po pár týdnech na cukrfree jsem cítila neuvěřitelnou úlevu a klid od chutí a neustálých myšlenek na jídlo. Toto je samozřejmě individuální, takže u každého to období odvykání od cukru může probíhat jinak. Já měla to štěstí, že mi na stravě bez cukru bylo dobře již od samého začátku.

Mnoho lidí si myslí, že vyřadit cukr znamená vyřadit sladkosti. To je ale omyl. Můžeš objasnit, co všechno tohle vyřazení obnáší?
Je potřeba se vyhnout nejen všem sladkostem a sladkým (a to i přirozeně sladkým) nápojům, ale i všem potravinám s přidaným cukrem. Pozor si dávejte zejména na skryté cukry, často se objevující v potravinách jako jsou různé kečupy, omáčky, polévky v konzervě, ale i zdánlivě zdravé potraviny, müsli a raw tyčinky, alternativní sladidla jako je agávový sirup a další. Pokud má člověk opravdu problém se závislostí na cukru, bude potřeba na určitou dobu (většinou kolem 8 týdnů) vyřadit sladkou chuť úplně, a to i včetně ovoce. Je nutné vyzkoušet, co je pro daného člověka tzv. „spouštěčem“ chutí.

Čím se dá cukr nahradit?
Cukrfree není o nahrazování cukru, ale o jeho eliminaci. Pokud se budeme chtít zbavit cukru, ale ve skutečnosti budeme neustále hledat jen náhrady za cukr, nikdy se problému nezbavíme. Ideální proto je nekonzumovat sladkou chuť vůbec. Spousta lidí používá přechodně sladidla (domácí stévie), která cukr neobsahuje, avšak může u citlivějších lidí vyvolávat chutě a potřebu jíst více. Stejně jako s ostatními sladidly je však vhodné stévii postupně ubírat, až nebudete potřebovat doslazovat vůbec. Pozor dávejte na zprocesované výrobky s názvem stévie. Často takové produkty obsahují kolem 1 % stévie a zbytek je fruktóza.

Co jíš, když jsi cukrfree?
Z živočišných potravin jím zejména kvalitní minimálně průmyslově zpracované tuky jako je sádlo, ghí a máslo, dále kvalitní maso a vejce z volného chovu, případně fermentované mléčné produkty - ovčí nebo kozí kefír a domácí zakysaná smetana. Dále samozřejmě zeleninu, kterou se snažím nakupovat v bio kvalitě, ořechy, semínka a v neposlední řadě kvalitní rostlinné tuky, olivový, makadamový nebo avokádový olej. Výjimečně si dám nízkofruktózové ovoce, tedy maliny, jahody, borůvky nebo ostružiny.

Tvůj blog je nesmírně čtený a oblíbený. Čím si vysvětluješ takový úspěch?
Podle mě je to zejména z toho důvodu, že spousta lidí se zajímá o to, co jí, a to, co prostřednictvím jídla dostává do svého těla. Zároveň se setkávám s velkým množstvím lidí, kteří drželi (stejně jako já) celý život diety, utráceli spoustu peněz za různé výživové poradce a jídelníčky, a nakonec dopadli ještě hůře, než kdyby v životě žádné diety nedrželi. Našimi Cukrfree kurzy prošla obrovská spousta lidí, kterým jejich závislost na cukru zasahovala do běžného života, a kteří se jí, stejně jako já, chtěli jednou pro vždy zbavit. Je úžasné, že si konečně lidé začínají uvědomovat, že množství cukru, které se v dnešní době jí, není rozhodně pro člověka optimální a už vůbec ne přirozené.

Podtitulem je Sladký život bez cukru. Čím si ho sladíš ty?
To je právě ten vtip! Většina lidí zaplňuje nějakou svou díru v životě právě jídlem nebo pitím. Jakmile se člověk zbaví cukru, uvědomí si, jak moc velkou váhu sladkému a vysokosacharidovému jídlu přikládal. Jak moc s ním spojoval různé pocity a emoce, a jak moc ho kvůli tomu jídlo ovládalo. Je proto potřeba „osladit“ si život něčím jiným a zaplnit tak to místo, které jsme dříve plnili jídlem, vytvořit si jiné odměny. Pro mě je odměnou to, že si ráno mohu zacvičit jógu, udělat si dobrý zázvorový čaj, zajít si na procházku do přírody, zajít si na masáž. Je těžké být bez jakýchkoli odměn, ale je potřeba volit ty odměny, které se pro nás nestanou (jako právě cukr) obsesí.

Myslíš si, že život bez cukru může být cestou pro každého?
Rozhodně by každému prospělo cukr ze své stravy eliminovat. Cukr z potravy, na rozdíl od tuku nebo bílkovin, naše tělo absolutně nepotřebuje a skvěle se obejde bez něj. Neznamená ale, že pokud jsme cukrfree, jíme 0 g cukru za den. Vybíráme však nejvhodnější potraviny, které cukr obsahují minimálně. Není také nutné být cukrfree na 100 %. Pokud pravidelně pijete dva litry sladké limonády, nesmírně vám pomůže i to, že sladké pití vynecháte úplně, i když stále bude konzumovat např. sladké ovoce a přílohy. Každý jsme jiný a každý máme citlivost na cukr jinou. Někdo může fungovat skvěle a dosáhnout stejných výsledků jako já na nízkosacharidové stravě, a přitom konzumovat pravidelně sladší ovoce, sladší zeleninu, sem tam bezlepkovou přílohu a luštěniny. Je potřeba najít to naše optimální množství nejen cukru, ale sacharidů celkově.

Obrací se na tebe čtenáři s radami/prosbami případně kritikami?
Ano obrací. Bohužel však již není v mých silách odpovídat na všechny dotazy a prosby. Každopádně se snažím reagovat na většinu z nich, protože často jde o opravdu smutné a mně dobře známe příběhy, kdy se snažím člověka alespoň nasměrovat a podpořit. Kritika se objevuje samozřejmě také, a to hlavně od lidí, kteří si o cukrfree nic nepřečtou a kritizují jej jako něco extrémního.

A teď to důležité, proč by měl člověk cukr vyřadit?
Každý jde do cukrfree z jiného důvodu. U mě to byl problém se závislostí na cukru, zbavení se obsesivních myšlenek na jídlo a chutí. Poprvé jsem do nějakého druhu stravování nešla kvůli hubnutí a paradoxně na cukrfree bez nějakého většího snažení zhubla na svou přirozenou váhu. Spousta lidí se cukru zbavuje právě za účelem dosažení své vysněné váhy, nicméně já sama to nedoporučuji, protože takový přístup svádí k tomu, brát život bez cukru jako moderní dietu na pár týdnů, což cukrfree rozhodně není. Mělo by se jednat o životní styl, který pokud si dobře nastavíme, bude dlouhodobě udržitelný a pro nás vyhovující po zbytek života. Našimi kurzy prošla i spousta lidí trpící již různými onemocněními (jako je třeba cukrovka 1. A 2. typu a dalších), kteří právě díky cukrfree zmírňují příznaky svých onemocnění a mohou např. buď úplně vysadit, nebo snížit množství medikací. K tomu by však mělo docházet pouze pod odborným dohledem lékaře.

Také si přečtěte:

Reklama