Když mě můj táta načapal na gymplu s cigárem v puse, doslova mi ho z ní vyrazil. Když jsem o několik let později načapala svého syna s jointem, neudělala jsem nic. Nechtěla jsem být jako můj táta. Prozření bylo šílené!
Příběh paní Mileny
Bylo dva dny před Velikonocemi. Ten večer před šíleným ránem jsem dělala malé velikonoční balíčky pro své dva synky. I když tomu staršímu bylo před nedávnem už 18, balíček dostane také. Maličko jsem se pousmála, když jsem mu jen tak z legrace přibalila i Kinder vajíčko. Poslední dobou je neustále v luftě, domů se chodí akorát vyspat. Má své „telecí roky“, nebyli jsme jiní, omlouvám ho.
Je den před velikonočními svátky, nikam nespěcháme, přispíme si. Najednou někdo dlouze zvoní a bouchá na dveře. Co to má znamenat? Že by si koledníci spletli datum? Manžel jde otevřít. Do bytu vlítne pětičlenné komando ozbrojených policistů, a než se stačíme vzpamatovat, odvádí našeho syna v poutech. Zatmí se mi před očima, kácím se k zemi a proberu se až za pár minut na pohovce.
Patrika zavřeli
„Patrika zavřeli,“ slyším vyděšený hlas svého manžela.
„Proboha za co?“
„Prý za distribuci drog.“
Vím, že si jednou dali s kamarádem doma v pokoji jointa, bylo to dost cítit. Prý to chtěli zkusit, ale slíbil, že už nebude. Vím tedy, že experimentoval s marihuanou, ale drogy? „Marihuana je u nás brána jako droga,“ poučí mě manžel.
Vlnu počátečního šoku vystřídá velká síla a odhodlání bojovat za své dítě. Během půlhodiny prosvištím snad na všechny červené centrem Prahy až ke kongresovému centru. Musí jít o nějaké nedorozumění, říkám si celou cestu. Na policejní stanici mě za synem ani nepustí, mám prý přijít druhý den, ale nehnu se z místa a asi za tři hodiny přivádí syna na chodbě k výslechu. „Mami...“ pohled na zoufalý výraz jeho ještě dětských očí a na ruce spoutané jako sériovému vrahovi mi vhání slzy do očí. „Paní, k němu nesmíte,“ zarazí mě doprovodný policista. „Najděte si dobrého právníka,“ špitne mezi zuby druhý, zřejmě lidštější povahy.
Všechno je to jako zlý sen. Druhý den, Velikonoce-nevelikonoce, podaří se mi sehnat právníka a společně jedeme na patřičná místa zjistit, co se vlastně stalo. „Váš syn podával trávu nezletilé, hrozí mu dolní sazba 2–5 let, v horším případě i horní 5–12 let. Je už dospělý, ví, co dělá.“
„Ne že bych omlouvala kouření marihuany, ale 12 let?“
„Zákon o drogách nerozlišuje marihuanu nebo tvrdé drogy, a navíc opakuji, váš syn podal trávu nezletilé,“ odpoví suše vyšetřovatel, a zřejmě už si připisuje chvalitebné body za úspěšné dopadení „drogového dealera“.
Dozvídáme se, že oné nezletilé bylo 15 let. Když ji pak vidím u výslechu, vypadá na 20. A náš syn udělal tu chybu, že podal a kouřil trávu s ní (a nechtěl po ní u toho občanku!). Připadá mi to postavené na hlavu. Udal ho prý kamarád, kterému ona holčina dala košem.
Vazební věznice
Patrik byl odvezen do vazební věznice na Pankráci, kde přes veškeré naše snahy a úsilí nakonec strávil půl roku! Půl roku života, který ho naprosto změnil. O našich myšlenkách, co se tam s ním asi děje, s kým tam je, raději ani nemluvím. Po půl roce a značné sumě peněz se nakonec právníkovi podařilo dostat syna ven na podmínku. Při vynesení rozsudku ještě soudkyně utrousila neskutečnou poznámku. „Mohlo se to stát každému, berte to tak, že má ponaučení do života, holt tentokrát ten Černý Petr padl na vašeho syna.“
Z vazby se vrátil kluk, který se nás zpočátku dovoloval, zda může jít na záchod, jestli si může ukrojit chleba. Z veselého kluka se stal zádumčivý a uzavřený kluk, který se dodnes nevzpamatoval. Jointa už si nikdy nedal. Alespoň nějaké pozitivum z celé té hrůzy.
Závěrem
Proč jsem celý tento příběh napsala? Proto, aby si rodiče uvědomili, že tak jako my jsme dříve kouřili cigarety a bylo to pro nás úplně běžné, tak dnes naše děti kouří marihuanu. Připadá jim to také běžné. O zdravotních následcích psát nebudu, to ponechám odborníkům, ale o tom, že lze více než snadno spáchat trestný čin a poté si nést následky na celý život, napsat můžu. Může se to totiž přihodit dříve, než váš synek stačí vůbec dokončit větu: Dej si jointa, vo...
Názor odborníka
Kouř marihuany obsahuje o 50 až 70 % více karcinogenních látek než tabákový kouř, takže jediný joint marihuany může plíce poškodit až tak jako pět běžných cigaret vykouřených v krátkém sledu za sebou. Tato droga tak může ovlivnit více než jen tělesné zdraví. Výzkum v Austrálii v roce 2008 nalezl také spojení mezi dlouholetým užíváním marihuany a mozkovými vadami. Rovněž prokázal, že duševní funkce lidí, kteří kouřili spoustu marihuany, jsou snížené. THC obsažené v kanabisu totiž narušuje nervové buňky mozku a negativně tak ovlivňuje paměť. Na rozdíl od kuřáků cigaret kuřáci marihuany vdechují kouř více zhluboka a zadržují jej co nejdéle, aby posílili účinek drogy, tím si způsobují i vážnější poškození plic.
Dr. Václav Špalíček, občanské sdružení Stop drogám
Pejřilova novela
V roce 2001 byl Českému parlamentu předložen návrh novelizace stávajícího represivního protidrogového zákona s názvem Pejřilova novela, jejíž součástí bylo rozdělení drog na měkké a tvrdé. Naprostá většina veřejných debat na toto téma však většinou přecházela v přetahování se drogovými statistikami. Návrh zákona byl ke konci roku 2001 sněmovnou zamítnut již v prvním čtení. Marihuana je doposud brána jako tvrdá droga a vztahují se na ni tedy všechny související zákony. A to bychom měli mít na paměti.
Nový komentář
Komentáře
Sysel — #62 Myslíš, že jsme se kdysi, při svém vývoji, dostali ke kvasícímu ovoci snadněji, než k nějaké bylince, která ovlivnila vnímání jedince? Myslíš, že tráva, houby a kdoví co ještě, kdysi nerostli?
SNÍŽEK — #59 vazba je neco jineho nez trest odneti svobody - do vazby se muzes dostat jeste behem vysetrovani, pokud jsou nejake vazebni duvody, k vykonu trestu te muze odsoudit jedine soud a to po skonceni vysetrovani a skonceni soudniho rizeni
Sysel — #62
jdi si zahulit. Nebo rekni mamce, at ti precte prispevky, protoze tady se nikdo nikoho nezastava. A brani drogy ( jakekoliv, at je to alkohol, kokain ci..... ) se neprojevuje jen tim, ze ti nekdo na vsi hulaka pod oknem. Ti lidi nici sve okoli. Krome sebe, samozrejme. A ze se lide, kteri spadnou do zavislosti, nemaji pravo domahat lecby? Si nevidis za prah vaseho baraku, co? Tupoune.
Četl tady někdo opravdu ten článek? Pětičlenné komando těžko na někoho vletí kvůli jedné cigaretě, co si někde dal s kamarádama. Ty zákony jsou tak represivní kvůli idiotům, co neumí rozeznat to, že si v klidu vykouří sami někde jointa nebo dva od toho, že na ulici nabídnou někomu, o kom neví vůbec nic.
Jediná cigareta nemůže vyvolat u člověka bez předchozích zdravotních komplikací bezvědomí nebo smrt, joint ano. Další účinky ponechme stranou. Stejně tak konzumace určitého množství alkoholu je vlastně jakoby neškodná, konzumovali jsme ho v rámci vývoje dávno předtím, než jsme cíleně začali kvasit potraviny.
Ta takzvaná "Pejřilova novela" se snažila právě oddělit tyhle případy, kdy si někdo sám o samotě dá jedno-dvě cigárka od opravdu nebezpečných lidí. Bohužel, v moderní pseudo-humanisticko-kreténské společnosti je více zapotřebí chránit viníka (v tomhle případě prvopěstitele, který si neochrání sklizeň a "normální" šíření jeho rostlin), než oběť (tady klidně věřím, že obětí byla nejen ta patnáctiletá, ale i ten výrostek).
Navíc, všichni se tu zastáváte kuřáků a pijanů. Něco vám řeknu - když si někdo v mojí blízkosti zapálí, udělá se mi často tak špatně, že omdlívám. Někteří lidé se mi kvůli tomu už smáli. Bolí mě vždy z cigaret oči natolik, že sedět v některých (VĚTŠINĚ!) restaurací po osmé hodině večer prostě nemůžu. Ale ovlivnit to taky nemůžu.
Jestli se někdo opije, on sám, sám někde něco rozfláká nebo spadne pod auto, nebo nedej bože se sám zabije "uchlastáním", nechť se tak stane. Je to jeho život a ať si s ním naloží, jak je libo. I když mi hulákají ožralci přímo před oknem, prosím. Pokud jim zase nevadí, že já si občas pouštím nahlas hudbu, jsme si kvit. Ale kuřáci, feťáci co volně odhazují jehly a další "odpad společnosti", co neumí rozlišit od toho, kdy škodí sám sobě a kdy už škodí ostatním svým rozhodnutím (nebavím se o nemocných lidech nebo o lidech, kteří berou drogy či omamné léky z donucení), nemá právo se domáhat nějaké léčby nebo pomoci.
Eva_Fl — #39 Naprostý souhlas! Na marihuaně nikdo není závislák, ale z pravidelného pití alkoholu se může stát tvrdým závislákem každý. Je to mnohem nebezpečnější droga než nějaká marjánka, ale je tolerovaná a státem a společností téměř podporovaná, aby vydělal na daních. A přitom má alkohol na svědomí tolik rozpadů rodin, zničených dětství a o zdraví ani nemluvím, kdysi jsem musela ležet týden na ARU a mezitím tam umřelo 5 lidí na následky cirhozy, když je našli někde v bezvědomí v deliriu a přivezli záchrankou. A můj bývalý taky tak skončí...
SNÍŽEK — #59 Je to vazební podmínka
a odečítá se s delky trestu!
Lukáš Čejka — #56 píše se tu,že byl ve vazební věznici na Pankráci půl roku,to není podmínka
Suzanne — #50 Zločinec je ta frnda, asi moc dobře věděla, oč jde, když ho napráskala.
Až jí někdo podá durman, třeba už příležitost oznámit to mít nebude.
A jestli její máma používá muškátový oříšek, tak by ho měla skladovat pod zámkem!
Suzanne — #50 kde to ctes?
SNÍŽEK — #55 Zivot si znicil sam porusovanim zakonu, v base nebyl, dostal podminku.
jsou zbytečně přísné zákony,chlast je horší a není trestný.Klukovi zničili život,v 18 letech jít do basy je hrůza,bylo to zbytečné.Veřejně prospěšné práce by mu za trest stačily.
Lukáš Čejka — #53 Jak chceš
kebulkaevulka — #49 samozrejme, jinak by nastal chaos a anarchie
Na lidi musi byt prisnost , i Svejk vedel, ze poradek musi bejt.
Suzanne — #50 Mě né.
OlgaMarie — #48 Moje děti nejsou vedeny k žádné víře a učitelka je chválí,mají zájem,jsou ctižádostivé apodobně,nemyslím si,že to souvisí s vírou já jsem věřící,ale došla jsem k tomu věkem,tudíž svoje děti nijak nevedu,nechám to na nich jakou cestu si vyberou.
Probůh, opravdu někomu připadá v pořádku, že kdo hulí trávu, je automaticky označen jako dealer? A kdo hulí trávu, je zločinec?
Lukáš Čejka — #45 Bonzáci
Já vím žalovat se nemá,ale hlásit se to musí
kebulkaevulka — #43 Nemám čas polemizovat, ale zrovna včera nám odpoledne jedna profesorka ze střední (učí 40 let) povykládala, jak se nyní lépe pozná, z jaké rodiny to které dítě je. Nejlepší jsou prý děti z evangelických rodin. Ty jeví zájem o výuku a rodiče se zajímají o jejich chování a výkony ve škole.
enka1 — #46
Lukáš Čejka — #45 je nás tu na to dost