V 8. třídě na základní škole, jsme v rámci hodin ČJ se spolužačkama nacvičily představení "Polednice". Já se zhostila na text velmi náročné role Polednice, měla jsem za celé představení sice jen jednu větu:"dej sem dítě", ale zato jsem ji pronesala procítěně...... nemusím dodávat, že mi to v roli Polednice moc slušelo (už jen to "o berličce, hnáty křivé....").

Naší učitelce se představení tak líbilo, že chtěla, aby jsme ho zopakovaly i ve vedlejší třídě. kámen úrazu byl v tom, že do téhle třídy chodil můj tehdejší idol... repríza samozřejmě proběhla....a já od spolužáků mé velké lásky (a od něj vlastně taky) do konce školního roku poslouchala "jé, hele Polednice" a ještě malá perlička na závěr: minulý rok v létě jsem chtěla doběhnout tramvaj - v tílku a bez podprdy - a když už jsem byla skoro u tramvaje, vyskočila mi kozička.....chtěla jsem se propadnoutm 10 metrů pod zem .....

Reklama