Dědku vem na Bábu štětku...
Tak nějak začínala koleda, se kterou obcházeli koledníci v den zimního slunovratu stavení...
Slunovrat začíná 21. prosince, kdy Slunce vstupuje do znamení Kozoroha. Je to nejkratší den s nejdelší nocí v roce. Od tohoto dne se pak noc každý den zkracuje a den prodlužuje. V dávných dobách slavili tento svátek pohané, později byl však nahrazen křesťanskými Vánoci.
Svátek zimního slunovratu je zasvěcený Slunci, bouři a božstvům ohně. Venku byly páleny velké ohně a v domácnosti hořela vždy ta největší polena, aby se znovu zapálilo zmírající slunce a vrátilo se na oblohu. Uhlíky a popel z ohňů pálených tento den se používaly jako talisman proti zničení úrody či stavení bleskem nebo ohněm.
Slunovrat byl provázen bujarými oslavami. Koledníci s koledou obcházeli domy a byli všude vítáni, protože spolu s koledou přinášeli příslib nové úrody i narození mláďat domácích zvířat.
Domy se zdobily předměty, které měly připomínat slunce a sluneční paprsky. Symbolem slunovratu byli také ptáci a zlatá prasátka. Dodnes jsou třeba v Srbsku součástí vánoční tabule mladá, dozlatova upečená selátka.
Den zimního slunovratu je také nejvhodnější dobou pro řezání jmelí.
Dědek, Bába a Koleda zůstali už jen ve starých verších, které dnes nikomu příliš neříkají. Dědek měl vzít na Bábu štětku a obílit jí sněhem, protože když byly stromy zasypané sněhem, nevymrzly a příští rok byla bohatá úroda. Koleda zase ubíral noci a prodlužoval dny.
Dnes už jsou tito dávní Bohové zapomenuti a spolu s nimi i spousta zvyků a obyčejů. Snad jen to zlaté prasátko v jiné formě bylo zachováno…
Nový komentář
Komentáře
zajímavé,to jsem ještě nikde nečetla
Pěkný článek
Přiznám se, že nad dnešním datem jsem se nikdy nezamýšlela. V článku jsou pro mě nové zajímavosti, o kterých jsem neslyšela. Slunovrat - to zní tak staročesky...Připomělo mi to knížku Slovanské nebe od Josefa Tomana, je jedna z mých nejmilejších. Tam se o podobných zvycích, tehdy ještě pohanských, dá taky dočíst.