Když vám zemře někdo blízký, je to obvykle událost nesmírně bolestná. Naneštěstí však mohou následovat další potíže, které nebohý zesnulý svým odchodem způsobil. A těmi potížemi je obvykle dědictví.
Většina z nás by asi neodmítla představu, že nám někde v Americe zemřel strýček miliardář a náhle jsme zdědili obrovský majetek. Takové věci se však obvykle nestávají. Spíše zdědíme nějakou tu drobnost, někdy spory s ostatními dědici a občas i dluhy.
Dluhy mohou být největším úskalím. Ovšem za dluhy zemřelého odpovídáte pouze tehdy, pokud to byl váš manžel či manželka a pokud jste neměli zúžené společné jmění manželů, a i v této situaci ne zcela. V každém případě však platí, že první, kdo vztáhne ruce po dědictví, budou věřitelé - takže pokud měl zemřelý větší dluhy, bývá někdy jednodušší se dědictví rovnou zříci.
Zříci se dědictví samozřejmě vždy můžete – ale pozor, pouze dědictví celého, nelze se zříci pouze jeho části. V takovém případě samozřejmě nebudete platit ani dědickou daň – je to zkrátka stejné, jako byste nedědili vůbec. Odmítnout dědictví můžete buď ústním prohlášením u soudu nebo písemným prohlášením soudu zaslaným. Učinit to ovšem musíte nejpozději od jednoho měsíce od okamžiku, kdy jste byli o dědictví a možnosti ho odmítnout vyrozuměni.
Většina lidí vůbec tápe v tom, jak vlastně takové dědické řízení probíhá. Postup je přitom poměrně jednoduchý – o úmrtí osoby je informován soud, ten přidělí notáře zodpovědného za dědické řízení a ten poté zjišťuje a kontaktuje dědice a zároveň provádí soupis majetku. Pokud zesnulý sepsal žádost u notáře, je tato uložena v centrální databázi a notář postupuje podle ní, samozřejmě není-li v rozporu se zákonem, je-li závěť sepsána ručně, může pak docházet k oněm filmovým překvapením „na poslední chvíli“, kdy se jeden z dědiců začne ohánět podezřele vypadajícím kusem papíru s podpisem strýčka, babičky a podobně.
Z výše uvedeného plyne, že sepisování závěti je nejlepší činit u notáře – sice to není zadarmo, ale zato máte jistotu, že se vaše závěť neztratí. Za platnou je ovšem považována i závěť sepsaná vlastní rukou a nebo sepsaná jinak, ale podepsaná vlastní rukou a dvěma svědky, kteří sami nejsou v závěti uvedeni. Za platnou je přitom vždy považovaná závěť s pozdějším datem – aby byla závěť platná, musí na ní být uveden den, měsíc a rok.
Oblíbeným tématem rodinných sporů bývá vydědění. To však není zdaleka tak snadné, jak by se mohlo zdát. Je k tomu třeba sepsat náležitou listinu a vyděděný potomek musí splňovat alespoň jednu z podmínek uvedených v § 469a občanského zákoníku – například musí trvale vézt nezřízený život či neposkytnout zůstaviteli pomoc v nemoci či ve stáří.
Nárok na dědictví
Pokud nejsou vyděděni, mají přímí nezletilí potomci nárok nejméně na dědictví, které by jim příslušelo ze zákona (tedy pokud by zůstavitel závěť nesepsal – v takovém případě se o dědictví dělí rovným dílem potomci a manžel nebo partner), a potomci zletilí musí dostat nejméně ½ dědictví ze zákona, jinak je závěť neplatná. Manžel nebo partner ovšem už mohou být v závěti zcela opominuti.
Zdroj: Občanský zákoník, § 473 – 487
Zdědila jste někdy něco? A setkala jste se při tom s problémy? S jakými? Máte sepsanou závěť? A vaši blízcí? Vydědila byste někoho?
Nový komentář
Komentáře
Tohle není příjemné řešit. Vím jenom ten pocit, když jsem poprvé šla do bytu po mámě po její smrti. Ani se mi tam nechtělo být. Prostě jsem ji všude viděla... Proto jsem raději zavolala firmu https://vyklizenikolin.cz/ , která byt kompletně vyklidila a já jsme ho pak prodala.
Mám starou mámu a konečně svolila k závěti-sice mám obavu když mi napíše celý domek-zda má nárok na dědictví její druhý muž,který na domku nikdy nic neudělal..zchátral.(spíše by chtěli jeho děti).
Mému manželovi jeho maminka přepsala byt ještě za života,aby pak nebyly dohady. Zaplatily se sice nějaké ty poplatky, ale byt je jeho.
po problémech, které zažil bývalý manžel s dědictvím po otci, jsem se rozhodla že naprosto vše, což je zařízený družstevní byt, přepíšu na syna ještě za života. Penzijní fond mám napsán na něj, takže do dědictví nespadne, pokuj jej ovšem nerozkutálím za cestování a jinak nic nevlastním. Takže syna ušetřím problémů. Jinak je na tom můj přítel. Polovinu domku daroval synovi, závěť nemá. Zůstane tedy polovina domku, autíčko a peníze, o které se jeho 2 děti zcela určitě pohádají. Ale toho já se nezúčastním a jsem ráda.
Ťapina: Ublížit alkoholikům, kteří se vykašlali na svoje děti, snad ani nelze. Já naopak chci pomoci těm dětem.
Manx: V9m, že je alkoholik, nejen on, ale i jeho žena, děti už jim byly odebrány do pěstounské péče, vystěhovali je z bytu, protože dlužili několik desítek tisíc na nájemném a službách, nemají nárok už na nic, protože odmítli i léčit se a pracovat. Ale stále je to jeden ze sourozenců a je jasné, že dědictví jenom prochlastá, zatímco ostatní příbuzní by chtěli, aby jeho podíl zdědili jejich děti.
sharka: notář je přidělen,o úmrtí přece ví na obecním úřadě na matrice a ty to asi zařizují,a notář se pak už jen ozve
chuchu: zkuske si někam zajít to se mě zdá dost dlouho nám to přišlo asi tak do měsíce
Beruška1: Ne, nemůžeš, vzít někomu něco, co mu podle práva náleží, tomu se říká...počkej...jo, už si vzpomínám - krádež!
Pokud chce někdo svůj majetek propít nebo využít na umoření dluhů (investovat, spořit, nastrkat do šlapek, vsadit na jedno jediné číslo v ruletě), je jeho právo, protože je jeho. To, že ty pro něj máš lepší upotřebení, je celkem jedno.
hafik007: To je jedno, že ji vychovával. Zákon je zákon. Dědí příbuzní! Ostatní dědice musíš speciálně zahrnout do závěti.
Luciš: To já nevím. Nejsem notář, ale realitka. A tyto úkony běžně svým klientům zajišťuji v rámci služeb. Na soudního znalce potřebují cca 20min a dle jejich časových možností. O ostatní se starám já.
S mým podivínským otcem se nestýkám už asi 15 let.Nechce s ním nikdo nic mít,nemá žádné kamarády...Dělá všem jen problémy,křičí,vyvolává hádky. Mé zvaní na návštěvu odmítá,k němu nemůžu,dokonce se nepřijel ani jednou podívat na svou vnučku (4).Zajímalo by mně,jak dopadne jeho majetek, až tady jednou nebude, mám pocit, že mně vydědí (i když sama nechápu proč).
Nyotaimori: je to ta stejná Nyotaimori?? Dnes žádný rejpanec, nějaká bohulibá vznešená řeč?
Beruška1: Do toho, co se svým majetkem udělají ostatní dědicové, ti snad nic není, ne? Ty fakt jenom celé dny přemýšlíš, jak bys komu ublížila?
Amálie: proč jsme si ho my museli shánět, brát si kvůli němu 2x volno a poskytl ho, až jsme jej zaplatili v hotovosti. Notářka všechno chtěla po nás (+ placení - náklady na byt, poshánět všechny účty, výpisy akcií...), po sestře (viděl ji jednou v životě) mýho
nic nechtěla a nezarazila ji, ani když byla sprostá.
Samík97:
Můj soudní znalec v oboru nemovitostí dělá odhady běžně za 3 pracovní dny.
No mě by spíš zajímalo, zda jako dědic mohu zbavit práva na dědictví jiného dědice, pokud je to třeba alkoholik, který má všude dluhy a stejně by zbytek peněz jenom prochlastal, zda je možné jeho dědictví převést na jeho dědice, čili děti.
Jinak jeden můj bezdětný (prý bohatý) strýc - také jsem po něm dědila spolu s dalšími 4 vzpomenutými dědici. Dodnes vidím notářku, jak nám čte, co pro nás má...354...dlouhá odmlka korun
A to jsme k notáři projeli víc v benzínu. Kupodivu jsme nepodědili ani jeho kalhoty
Jinak dědictví po otci - chaloupečka v horách, akorát to udělalo rozbroje mezi sourozenci.
Závěť sepsanou nemám, ale hodlám své děti ušetřit takových dohadů, že raději všechno ještě za svého života zozfrcám a bude klid
No a taky záleží na tom, jestli ten nejbližší upozorněný dědic nahlásí notáři všechny potenciální dědice
Jestli máte někdo bohatého strýčka, tak si raději jeho úmrtí hlídejte, co kdyby náhodou, že jo?
chuchu: Notářka zařídí vypořádání až po odhadu nemovitostí, nám to trvalo 3/4 roku.