Foto: Shutterstock
Eva s Mirkem se před rokem přestěhovali do svého. Nový byt koupili, přestože jeho splácení pro ně znamenalo poměrně velký zásah do rodinného rozpočtu. Dokud ještě chodí do práce a vydělávají oba, zvládají to. S trochou toho uskrovnění se. Horší by to ale začalo být tehdy, až by Eva otěhotněla a odešla na mateřskou dovolenou. Tenhle scénář by pak s poměrem mezi jejich příjmy a výdaji nepříjemně zamíchal. Na to ovšem měli řešení.
„Můj děda byl už dlouho nemocný. Šlo tedy jen o otázku času, než zemře. A to se stalo před třemi měsíci. Já vím, zní to takhle ošklivě, že jsme čekali na jeho smrt. Samozřejmě bych mu přála, aby tu s námi ještě žil. Jenže člověk musí být taky trochu realista. No a když se tahle možnost nabízela… Zkrátka počítali jsme s tím, že zdědím jeho dům na vesnici, ve kterém žil. Pak ho prodáme a naši hypotéku tím z většiny splatíme,“ svěřuje se Eva, která byla dědovým jediným vnoučetem. A její matka jeho jedinou dcerou. Ta už své bydlení ale měla, takže bylo nasnadě, že dům připadne právě Evě. Jenže když došlo na věc, zbyly jí jen oči pro pláč.
Ukázalo se totiž, že daný dům dědovi už pár let nepatří. Objevil se nový majitel s tím, že ho koupil. S podmínkou dědova dožití v něm. „Našla jsem skutečně u dědy smlouvu, bylo to poměrně za směšnou částku. Proč to udělal? Vyšlo najevo, že měl nemalé dluhy. Těžko říct, na za co ty peníze utratil. Pravdou je, že jsme dědictví nakonec museli odmítnout, protože bychom víc ztratili, než získali,“ konstatuje Eva a přemýšlí, jak dál.
„Buď můžeme zapomenout na děti a já budu dál dřít a vydělávat na drahou hypotéku, nebo ten byt pustíme. Problém je, že už jsme si ho zařídili, dali do něj dost peněz. A navíc, teď za jeho cenu nekoupíme ani o kategorii menší bydlení, jak ty ceny rostou. Jsme v patové situaci. Vůbec nechápu, jak mohl být děda takhle nezodpovědný. Nasekat si takové dluhy a připravit tím své dítě a vnouče o dědictví. Nenechal nám po sobě vůbec nic,“ zlobí se zklamaná Eva.
K článku se vyjádřila Bc. Karin Emily, psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka:
Jednou z vět, které v terapii říkám, je, že nikdo nejsme zodpovědní za očekávání druhých. Evin děda se ničím neprovinil a pouze naložil se svým majetkem, jak uznal za vhodné. Svou volbou pravděpodobně vyřešil (a nechme stranou, zda šťastně, nebo ne) svou životní situaci, o které jeho rodina neměla ani tušení, což ostatně vypovídá i o intenzitě rodinných vztahů.
Eva si automaticky přivlastnila právo na dědictví dědova domku, aniž by toto očekávání bylo podloženo jeho příslibem. Předpoklad, že i Evina matka, která je ze zákona první na řadě se domku vzdá v Evin prospěch byl poněkud předčasný. Nevíme, jak bylo toto téma v rodině komunikováno, zda je Eva obětí svých předpokladů, nebo bylo toto očekávání dříve nějak podpořeno. V každém případě je pohnutka zanechat majetek svým potomkům projevem lásky a dobré vůle, nikoliv však povinností. Se svým majetkem má každý právo naložit dle svého přání a potřeb. Často záleží i na kvalitě a intenzitě vztahu a oboustranné citové reciprocitě, která rozhoduje u starých lidí, jak naložit se svým majetkem. Eva vnímá jako křivdu, že se bude muset tak jako mnoho dalších postavit na vlastní nohy a přiměřeně žít v rámci svých reálných finančních možností. Obviňuje dědu ze sobectví a nezodpovědnosti, ale podtextem jejího přístupu jsou tytéž vlastnosti. Očekávat a předpokládat dědictví i s pouhým příslibem je velmi riskantní, a pokud na tomto vratkém základě probíhá investice, je pravděpodobné zklamání.
|
|
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Deda nalozil se svym majetkem tak, jak uznal za vhodne a kdo jsme my, abychom ho soudili?
Zato zplodil dceru, ktera mu dala nenazranou sobeckou vnucku.
Chudák děda měl jen jednu vnučku a ta se moc nepovedla.
Každý má právo zacházet se svým majetkem podle vlastní vůle. Jak je to morální či nemorální už soudí jiní. Jjo, zejména pozůstalí. Moji rodiče byli spolu 61 let. Otec celý život šetřil, dárky bral, ale nikdy nic nikomu nedal. Při oslavách potřásl rukou a řekl připojuji se. Několik milionů daroval synům své sestry. Raději umřel +89, než by to vyšlo najevo. Dům, ve kterém žiji naštěstí bez souhlasu manželky darovat nemohl.
Taky mohla holka zdědit dluhy. To by teprve nasmála. Jasně, nadsázka. Nemusela by dědictví přijmout.
Eva je jenom zasraná zlatokopka. Dobře jí tak. Nazdar.
Ty musíš být vymyšlená, protože takovou ludru by člověk pohledal.
Snad si děda ty své peníze užil, než je dát vychcané vnučce.
na pohřbu byla?
Mrcha sobecká je ona.
Mám dva syny, řeším problém s budoucím dědictvím,jeden syn se mi neozývá a vymodlené vnouče nevidím a neznám. Druhý syn je super,komunikuje,občas mi navštěvuje a pomáhá.tedy mi nezbývá, než abych nenadělal mezi syny rozbroje,tedy nedat oficiálně nikomu nic. Asi dům prodám s právem na dožití a finančními dary podpořím to,co pokládám za vhodné já a ne špatný zákon, který rozhoduje o mém majetku za mně a zbavuje mi tedy práv s ním nakládat dle své volby.
No tak podle mě jsou tady nezodpovedni Eva s manželem. Navíc to platí i sobectví. Tak pokud věděli, že hypotéka bude nad jejich síly, tak se mohli spokojit s obyčejným pronájmem a ne jak supy čekat na dědictví. Aspoň je ta touha po dědictví vytrestala.
Bohužel i takoví lidé žijí mezi námi ??
Tak to je fakt hnus kalkulovat se smrtí příbuzného, když museli mít hypotéku, tak si ji měli pořídit s ohledem na své možnosti jsou snad svéprávní nebo měli jít do nájmu. Není povinností dědy někomu dávat svůj majetek, dobře udělal, že ho prodal a peníze si užil, asi věděl co jsou zač. To je hrozná doba.
Docela by mě zajímalo, jak by to Eva řešila, kdyby se ten nemocný dědeček nečekaně uzdravil. To by byl pech, co?
Není povinností dědy po sobě něco nechat. A už vůbec ne potvoře, která s tím kalkuluje už dlouho před jeho smrtí.
Proč to neuvedete jako vymyšlený příběh? OMFG
Byl jednou jeden dědeček a ten měl dům. Ne malý, ne velký, tak akorát. A taky měl vnučku, ani chytrou, ani hloupou, taky tak akorát. No a dědeček se svým domem naložil, tek jak chtěl, prodal ho místnímu spolku chovatelů koček. A vnučka pláče na dědečkově hrobě, protože dům chtěla pro sebe. A až přestane plakat, bude muset hodně a dlouho pracovat, protože si uskutečnila sny odtržené od reality.
No a co Mirek, ten nemá žádné příhodné příbuzné, po kterých by se dalo dědit? To ses Evo blbě vdala, jestli nemá.
Jestli má a jenom nejsou zrovna nemocní, lehká pomoc, Eva je pozve na oběd a udělá houbový guláš... atlas hub je dostupná literatura, tam Eva načerpá potřebné znalosti, a bude hotovo 
Ovšem doporučuju si předem ověřit ty majetkové poměry, aby to zase nebyla zbytečná akce. K zamyšlení je taky fakt uvedený v článku, že Eva má ještě matku a ta má vlastní bydlení a Eva je její jediná dcera... Myslím, že by Evina matka měla zpozornět a být velice opatrná, aby se jí nepřihodila nějaká nehoda. Jo, jistě, Eva by si samozřejmě přála, aby tu matka s nimi žila, jenže člověk musí být realista, že áno. Je to radost, mít takové potomstvo, jako je Eva. 
Dávno, předávno jsem došla k závěru, že peníze mých rodičů ani jiných příbuzných nejsou moje peníze a velmi dobře se mi žije. Na co nevydělám/e, to nemám/e, plánuje se jenom s tím objemem peněz, který je k dispozici nebo který a dostatečnou jistou k dispozici v budoucnu bude, čili aktuální plat a předpokládané výnosy z investicí, ale tam je nutné být velmi opatrný. K osobě té životem a realitou překvapené paní bych podotkla jen, že bych s ní vážně dvojdomek nechtěla
. Ale pobavilo, už jsem si skoro myslela, že takové mentální a morální socky ani neexistují.
No tak budou muset pockat, nez umre deda nebo babicka manzelovi no... (je to vtip pro rejpavy)