Životní cesta
1. Ve své knize píšete o odvaze opustit jistoty. Jak se stalo, že chorvatská právnička skončila v Praze u kormidla největšího pivního zážitku na světě? Co byla ta nejtěžší „výměna starých vzorců za nové“?
Moje cesta skutečně nebyla lineární – a možná právě proto má pro mě takovou hodnotu. Život je cesta plná vzestupů, pádů i nečekaných překážek. Právě v těchto momentech nejistoty máme možnost využít svůj plný potenciál, být kreativní a posouvat se dál.
Jako právnička jsem měla jasně definovanou kariérní dráhu, stabilitu i společensky uznávanou identitu. Byla to logická a očekávaná volba po dokončení právnické fakulty. Rozhodnutí odejít z této jistoty přišlo poměrně spontánně – zamilovala jsem se do Čecha a rozhodla se následovat nejen jeho, ale i Prahu, která mě dodnes nepřestává fascinovat.
Největší výzvou nebyla změna profese, ale změna způsobu myšlení. Musela jsem se naučit pustit potřebu kontroly a přijmout nejistotu jako prostor pro růst. Dnes vím, že právě tyto momenty mě formovaly a dovedly tam, kde jsem dnes. Staré vzorce postupně samy odezněly, protože už nepřinášely výsledky. Každý z nás se rozhoduje, zda se přizpůsobí novým situacím, nebo se zastaví. Já se rozhodla jít dál – někdy jen změnit směr, ale nikdy se nevzdat.
2. Jaké to bylo budovat si autoritu v cizí zemi a v odvětví, kterému dominovali muži? Pomohly vám techniky, které dnes učíte své klienty jako koučka?
Příchod do nové země je vždy výzvou – a v kombinaci s tradičně mužským odvětvím ještě o to větší. Na začátku jsem měla pocit, že musím neustále dokazovat svou hodnotu, být dokonale připravená a velmi obezřetná.
Postupně jsem ale pochopila, že skutečná autorita nevychází z tlaku, ale z autenticity, konzistence a výsledků. Právě principy, které dnes využívám v coachingu – práce se sebedůvěrou, jasná komunikace a vnitřní stabilita – mi pomohly najít vlastní hlas.
Dnes se na toto období dívám jako na velmi cennou zkušenost. Každá pracovní etapa mě formovala a postupně budovala to, kým jsem dnes.
3. V Pilsner Urquell Experience (PUX) řídíte velký tým a projekt světového významu. Jak v takovém tlaku aplikujete svou zásadu „stíhat vše a být v klidu“?
Práce na projektu tohoto rozsahu přináší každodenní výzvy a rychlé tempo. Právě v takovém prostředí je schopnost zachovat klid klíčová.
Uvědomila jsem si, že nejde o to kontrolovat vše, ale rozlišit, co je skutečně důležité a kam směřovat energii. Velkou roli hraje důvěra v tým. Jsem obklopena schopnými lidmi, což mi umožňuje soustředit se na strategii a širší kontext.
Klid pro mě není pasivní stav, ale vědomé rozhodnutí zůstat stabilní bez ohledu na okolnosti. Vnímání vlastních emocí během dne mi umožňuje postupně měnit reakce tak, aby byly efektivní a konstruktivní.
4. Zmiňovala jste, že vaše dcery ve vás vidí silný vzor. Jak je učíte vnímat úspěch a naopak i neúspěch?
Jako pro matku je pro mě důležité, aby dcery rozuměly, že úspěch není o dokonalosti ani o neustálém vítězství. Je to o rovnováze, která se postupně proměňuje v harmonii.
Snažím se jim vlastním příkladem ukázat, že chyby jsou přirozenou součástí cesty a často nás učí nejvíce. Děti se učí především pozorováním – a proto s nimi otevřeně sdílím i své myšlenky a emoce.
Mluvíme o perspektivě – o tom, že každý vnímá situace jinak. Pozitivní nastavení je klíčem k tomu, jak přistupujeme k životu, jak vidíme příležitosti a jak reagujeme na výzvy.
Chci, aby vyrůstaly s vědomím vlastní hodnoty, bez ohledu na výsledek, a aby měly odvahu zkoušet nové věci. A také aby věděly, že úspěch často závisí i na prostředí, ve kterém se pohybujeme.
Pilsner Urquell Experience: Ženský pohled na legendu
5. Pivo se dá pít kdekoli, ale u vás se pivo „prožívá“. Jak se vám povedlo přetavit ten starý příběh plzeňského ležáku do něčeho tak interaktivního, co útočí na všechny smysly a baví i lidi, kteří pivu jinak úplně neholdují?
Od začátku jsme chtěli vytvořit víc než jen degustaci. Naším cílem bylo vyprávět příběh, který lidé nejen pochopí, ale skutečně prožijí.
Příběh prvního plzeňského ležáku je jedním z nejsilnějších pivních příběhů na světě a zaslouží si moderní interpretaci. Kombinací technologie, designu a emocí jsme vytvořili prostor, kde se návštěvníci stávají součástí tohoto příběhu.
Díky propojení edukace a zábavy je zážitek atraktivní i pro ty, kteří běžně pivo nepijí. Pivní kultura je důležitou součástí českého dědictví – a my ji přibližujeme současným způsobem.
Součástí tohoto přístupu je i důraz na odpovědné a rozumné pití alkoholu. Chceme, aby si návštěvníci dokázali vychutnat chuť i příběh piva vědomě, s respektem k jeho kvalitě i vlastnímu zdraví. Degustace u nás není o množství, ale o zážitku – o objevování chutí, vůní a tradice, která stojí za každým douškem.
6. Budova na Můstku je architektonický skvost. Mluvila jste do interiéru s cílem, aby se zde – především ženy - cítily bezpečně a příjemně, na rozdíl od klasických tmavých hospod?
Na designu interiéru jsem se přímo nepodílela, protože jsem do projektu nastoupila zhruba 18 měsíců po otevření.
Pro tým, který stál u jeho vzniku, ale bylo zásadní, aby prostor působil otevřeně a přívětivě. Tradiční pivnice mohou někdy působit uzavřeně nebo méně komfortně, zejména pro ženy, a právě tomu se chtěli vyhnout.
Proto zvolili cestu moderního designu a celkového pojetí prostoru. Cílem bylo vytvořit místo, kde se každý cítí vítán – bez ohledu na to, proč přichází nebo s kým.
7. Pilsner Urquell Experience získal titul nejlepšího pivního zážitku planety (World Travel Awards). Je to pro vás splněný sen, nebo už máte v hlavě další metu?
Je to pro nás velká čest a zároveň potvrzení, že jdeme správným směrem. Evropské ocenění bylo první velké překvapení, ale světové ocenění nás upřímně nadchlo.
Zároveň jsme byli zařazeni do National Geographic Traveller 2026 jako jediná atrakce z České republiky a získali další ocenění za excelenci v turismu.
Vnímám to ale spíše jako začátek než cíl. Naší ambicí je dlouhodobě udržet vysoké standardy, kvalitní hodnocení a neustále posouvat celý zážitek dál. Ocenění bereme jako závazek i motivaci – nejen vůči našim návštěvníkům, ale i vůči celému oboru.
Do budoucna se chceme ještě více otevřít světu, oslovovat mezinárodní publikum a ukazovat, že česká pivní kultura má své pevné místo na globální scéně. A zároveň si zachovat autenticitu a kvalitu, díky kterým si nás lidé pamatují.
Pivo, krása a styl
9. Ženy v Česku často automaticky volí víno jako „elegantnější“ variantu. Jak byste čtenářku, která pivo běžně nepije, přesvědčila, že sklenice správně načepované „hladinky“ může být stejně stylový a gastronomický zážitek?
Pivo má často zjednodušenou image, která mu neodpovídá. Pokud je správně načepované a servírované, stává se z něj velmi sofistikovaný zážitek.
Dokonale načepovaná hladinka má svou estetiku, rovnováhu i komplexní chuť. Pivo může být stejně elegantní jako víno – jen je potřeba ho správně zažít.
Zároveň ale náš Pilsner Experience není jen o samotném pití. Je především o příběhu, tradici a pochopení celého kontextu, který za pivem stojí. Chceme ukázat, že pivní kultura je mnohem širší a hlubší, než se na první pohled zdá.
Myslíme také na ty, kteří alkohol nepijí – proto nabízíme i kvalitní nealkoholickou variantu, aby si celý zážitek mohl užít opravdu každý.
10. Co je ta jedna věc, kterou by měla každá žena vědět o servírování piva, aby doma zazářila před návštěvou?
Nejdůležitější je způsob čepování. Čistá sklenice, správná teplota a technika dělají zásadní rozdíl.
Právě detaily promění obyčejný moment ve výjimečný zážitek.
Pozvánka a budoucnost
11. Chystáte v centru nějaké speciální akce zaměřené na komunitu žen nebo lokální české publikum?
Rozhodně ano. Obzvlášť mě těší rozvoj formátů zaměřených na ženy – ať už jde o vzdělávání, networking nebo neformální setkávání v příjemné atmosféře. Věřím, že právě tyto typy akcí mají mimořádnou sílu propojovat lidi a vytvářet dlouhodobé vztahy.
Letos jsme například výjimečným způsobem oslavili Mezinárodní den žen přímo v našich prostorách. Ženy navíc tvoří významnou část našich hostů – a velmi často jsou to právě ony, kdo stojí za organizací a plánováním samotných eventů, které se u nás staly velmi populárními mezi českými firmami pro teambuildingy, vánoční večírky nebo soukromé oslavy.
12. Co byste vzkázala ženám, které mají velký sen, ale bojí se udělat ten první krok do neznáma?
Strach je přirozený – často nás chrání, ale zároveň nás může brzdit. Neměl by nás však zastavit. Je to jen reakce na neznámé.
Důležité je udělat první, klidně i malý krok, i když nemáme všechny odpovědi – a udělat ho právě teď, protože přítomný okamžik je ten nejmocnější. Právě akce přináší jasnost.
Většina našeho chování je automatická, ale vědomými kroky ji můžeme postupně měnit. Opustit komfortní zónu je jediná cesta k růstu.
Krok za krokem, s důvěrou v sebe, se i malé posuny proměňují ve velké úspěchy.
Nový komentář