Naštěstí se tento příběh nestal mně ani mé dceři, bohužel ale mé nejlepší kamarádce Alici.

Alice měla, co chtěla, to platí i o Ivě, její ratolesti. Pamatuji si ji jako malou holku, vždycky se bavila spíš s holčičkama a s klukama se procházela za ručičku po pískovišti. Prostě typická ženská, jenže nikdo v té době nemohl tušit, co se stane zezdravé, krásné holky.

Začalo to novou školou. Iva musela opustit základní školu kvůli víceletému gymnáziu. Lhala bych, kdyby řekla, že se netěšila, však jsem byla s Alicí v její den, kdy konečně její holčička bude „žena", jak tomu kamarádka říkala. Moje dcerka v té době byla s babičkou před základní školou a čekala na mě.
„No nic, je čas jít, nebo bude zase rachot." Rozloučily jsme se a já jela ke škole.

Září uplynulo jako voda, byl čas připravovat Vánoce, nákupy, všechno dopředu, a to se nejlépe dělá s kamarádkou. Pozvala jsem Alici na kafčo, probírali jsme všechno, co nám vyšlo z úst, bylo nám fajn. Ale najednou se mi Alice svěřila se strachem o svou dceru.
„Slyšela jsem ji v noci brečet, nesnídá, nic nejí, do školy nechce..." Tenkrát jsme měly podezření na první odmítnutí klukem. Jenže pravda byla horší.

Půlka listopadu byla za námi. Manžel nebyl doma, vzal dceru někam s babičkou. Uklízela jsem na půdě, když jsem zaslechla zastavovat auto před domem. Sešla jsem dolů, otevřela klepajícímu dveře a zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Byla to Alice, OPRAVDU to byla ona. Neměla make-up, kolem hlavy jí vlály rozcuchané vlasy, obličej byl rudý a uplakaný. Pomalu ze sebe koktala co se stalo.
„I-Ivu zná-znásilnily spolu-spolužačky."
Úplně se mi zatmělo před očima, nevěděla jsem, že se tohle může stát. Alice od té doby proklíná lesbičky, nenávidí je...

A co se stalo s Ivou? Chodí na terapie, vyměnila školu, ale strašné vzpomínky jí nikdo nevezme.

klarenn

Klarenn od nás za dramatický a smutný příběh obdrží Multi-tabs s vápníkem a rtěnku od Rimmel London.

Reklama