Účetní Jitka je maminkou dvou dětí, osmileté Daniely a tříleté Johany. Teprve nedávno se po rodičovské dovolené vrátila zpět do zaměstnání. Byť ne na plný úvazek. To aby stíhala věnovat se rodině. Jenže ani ne měsíc od návratu do pracovního procesu přišla pandemie koronaviru a s ní i přerušení školní docházky. Děti zůstaly doma a Jitce se splnil sen – být učitelkou. Byť jen vlastní dcery.

Foto: Shutterstock

Odmala jsem toužila stát se učitelkou, ale otec rozhodl jinak. Potřeboval účetní pro svou firmu, kterou nakonec stejně musel zavřít. Vůbec ho nezajímalo, co doopravdy chci. A teď, když doma učím Danku, mi dochází, jak moc velká chyba to byla. Účtování mě absolutně nenaplňuje. Na rozdíl od učitelské profese,“ povzdychne si Jitka a s nadšením vypráví, jak při vyučování dcery nekončí jen u úkolů přicházejících mailem ze školy. Chystá pro ni vyučování formou hry a slaví úspěchy.

„Najednou pozoruji, jak to Danku baví. Do školy nechodila s nadšením, zatímco teď sama navrhuje, co bychom mohly dělat příště. Je aktivní, spolupracuje, ani kolikrát nemá pocit, že se učí. Hodně času trávíme venku, kde se toho dá procvičovat spousta. Jsem nadšená a došlo mi, že už ji nechci vystavovat tomu bezmyšlenkovitému školskému systému, který u nás panuje. Jen by ji znechutil. Od září ji tam nepošlu, najedeme na individuální výuku doma. A budeme spokojené obě. Našla jsem v tom smysl života a do budoucna zvažuji jít tímhle směrem. Naštěstí kvůli tomu teď nemusím pouštět práci, která mě živí. Šéfová mi vyjde vstříc a nechá mě pracovat z domova. Moc se těším. A dcera taky,“ dodává Jitka, která už zjišťuje všechny podrobnosti a čerpá zkušenosti ostatních maminek – učitelek vlastních dětí.

Čtěte také:

Reklama