Účetní Jitka je maminkou dvou dětí, osmileté Daniely a tříleté Johany. Teprve nedávno se po rodičovské dovolené vrátila zpět do zaměstnání. Byť ne na plný úvazek. To aby stíhala věnovat se rodině. Jenže ani ne měsíc od návratu do pracovního procesu přišla pandemie koronaviru a s ní i přerušení školní docházky. Děti zůstaly doma a Jitce se splnil sen – být učitelkou. Byť jen vlastní dcery.
Foto: Shutterstock
„Odmala jsem toužila stát se učitelkou, ale otec rozhodl jinak. Potřeboval účetní pro svou firmu, kterou nakonec stejně musel zavřít. Vůbec ho nezajímalo, co doopravdy chci. A teď, když doma učím Danku, mi dochází, jak moc velká chyba to byla. Účtování mě absolutně nenaplňuje. Na rozdíl od učitelské profese,“ povzdychne si Jitka a s nadšením vypráví, jak při vyučování dcery nekončí jen u úkolů přicházejících mailem ze školy. Chystá pro ni vyučování formou hry a slaví úspěchy.
„Najednou pozoruji, jak to Danku baví. Do školy nechodila s nadšením, zatímco teď sama navrhuje, co bychom mohly dělat příště. Je aktivní, spolupracuje, ani kolikrát nemá pocit, že se učí. Hodně času trávíme venku, kde se toho dá procvičovat spousta. Jsem nadšená a došlo mi, že už ji nechci vystavovat tomu bezmyšlenkovitému školskému systému, který u nás panuje. Jen by ji znechutil. Od září ji tam nepošlu, najedeme na individuální výuku doma. A budeme spokojené obě. Našla jsem v tom smysl života a do budoucna zvažuji jít tímhle směrem. Naštěstí kvůli tomu teď nemusím pouštět práci, která mě živí. Šéfová mi vyjde vstříc a nechá mě pracovat z domova. Moc se těším. A dcera taky,“ dodává Jitka, která už zjišťuje všechny podrobnosti a čerpá zkušenosti ostatních maminek – učitelek vlastních dětí.
Čtěte také:
- Když zakašlete, půjdete do izolace a zavolám hygienu, řekl učitel dětem. Ty se bojí si i odkašlat
- Les dětem prospívá víc, než jste možná tušily. Zklidní a nabije energií
- Učit své dítě každý den? Ani náhodou! Kateřina (34) vyzrála na karanténu se školačkou
Nový komentář
Komentáře
Hodně jsem zjišťovala, jaké jsou možnosti dceru učit i doma, aby moc nezameškala a narazila jsem na velice dobře udělaná videa, která dokáží děti něco naučit. Tady jsou výuková videa na češtinu www.primauca.cz
Hodně štěstí při vysvětlování chemie a fyziky, snad na ně bude mít malý asociálek nadání.
Bude "home- made" i střední a vysoká?
Škola ale není jen o vzdělání, ale o setkávání s ostatními dětmi v kolektivu. A ne jen s těmi, které si vybereme a pozveme na návštěvu. Se všemi, aby se děti naučily tolerovat ostatní a komunikovaly i těmi, kteří jim třeba zrovna nejsou sympatičtí. Jako je to bude jednou čekat v zaměstnání a běžném životě.
Variantu domácího vzdělávání bych volila pouze v krajní situaci. Není to jen tak. Pokud to někoho zajímá, na stránkách MŠMT najdete - "Informace a doporučení MŠMT k individuálnímu vzdělávání 2018.pdf". Četla jsem, že i domácím vzděláváním prošla lyžařka Ester Ledecká. I ona sdělila médiím své zkušenosti.
Jitko, hodně tipů by vám mohla dát Veronika Hurdová "Krkavčí matka". :) Pokud jste to ještě neudělala, tak být vámi, omrknu její FB a případně jí přímo napíšu. Pokud se nepletu tak má s učením svých ratolestí doma velké zkušenosti. Držím vám pěsti, ať vám to jde a ať se to dceři dlouhodobě líbí :).
Nějak z toho vypadlo, co bude dělat s tou tříletou. Ta bude chodit do školky? A co na to otec těch dcer? Mlčky souhlasí, nebo ani žádný není?
No, tak to hodně štěstí.
Spolužačka ze základky se vrhla na takový ten alternativní styl života (jako začala chovat kozy, nosila jen doma batikované věci, na školních srazech do nás prala jak máme být vegetariáni...). A aby se její dcera vyhnula asi těm ostatním dětem nemajícím kozy, batiku a pojídajícím maso, rozhodla se jí učit doma. Vždy se chlubila jak je to nejlepší.
No, nebylo.
Kozy nějak nevynášely, tak se ze statku přestěhovali zpět do města. Holčina za sebou měla tu domácí výuku a nikde se neuchytila. Ani na učňáku, ani na střední...
Protože tam po ní chtěli aby něco dělala hned, ne až se jí bude chtít a bude venku ošklivě... takže nedala ani ročník. To už pak spolužačka přestala domácí výuku na srazech propagovat, jen si na dceru stěžovala, že nedodrží žádný řád a dělá všechno jen když chce...
Spolužačka na srazy už nechodí, holčinu vídám občas na náměstí s cigaretou. Holčina tedy nebyla vystavena bezmyšlenkovitému školskému systému, ale jestli jí to bylo prospěšné, to tedy nevím.
Jak je to s ní ale dál, nevím.
Myslím si, že dítě se ve škole naučí i respektu, nějakému řádu.. což se doma nenaučí, pokud ji rodiče rozmazlují a nic nemusí, jen může.