Když člověk občas kouká na televizi, co se všude děje, je rád, že žije v zapadlém městě na východě Čech životem klidným a spokojeným. Teda alespoň jsem si to myslela.

Ale po pořádku. Vdávala jsem se poměrně dost mladá a v devatenácti už byla na světě naše starší dcera. Dva roky poté se narodil syn a my si žili jako spokojená rodinka. Až do první manželovy nevěry. Vždycky jsem hlásala hrdě do světa názor, že jakmile mi muž “zahne”, tak je to definitivní konec.

Jinak už člověk hlásá s dvěma malými dětmi. Ale odpustit jsem nedokázala. Hádka střídala hádku, byla jsem podezřívavá vůči každé ženě, se kterou se jen bavil, hlídala ho na každém kroku a dělala mu žárlivé scény. Trpěla jsem já, on i děti. Takže jsme se nakonec rozhodli vztah přeci jen ukončit.

Dlouho mi trvalo, než jsem zase dokázala věřit mužům, než jsem se zamilovala. Děti zatím rostly a dnes je dceři sedmnáct a synovi patnáct let. A já si našla prima chlapa, se kterým si rozumím, který má úžasný vztah k dětem a ony mají rády jeho. Po roce a půl chození se k nám nastěhoval a my zase tvoříme harmonickou rodinku.

Mně se podařilo získat práci, po které jsem roky toužila a do které jsem se vrhla s nadšením a zápalem a ani mi nevadily odpolední služby, kdy jsem se vracívala domů až po jedenácté večer. Život se vrátil do starých, dobrých kolejí a já si ho užívala plnými doušky. Avšak jen do chvíle, kdy se mi můj přítel svěřil s tím, že má dcera se ho po večerech, kdy jsem v práci, snaží svést.

Samozřejmě, že jsem tomu nechtěla věřit, myslela jsem si, že si vymýšlí, že to by mi má vlastní krev nikdy neudělala. Ale začala jsem Sandru více sledovat. A ejhle, vyměnila pohodlné tričko a o dvě čísla větší trenky na spaní za vyzývavé, saténové košilky, nezřídka si něco zapomněla zrovna ve chvíli, kdy už byla polonahá v koupelně a musela se pro to vrátit, samozřejmě, že kolem přítele. U televize, kde dokázala dřív vydržet do tří do rána sledováním jakékoliv hlouposti, náhle usínala a jakoby ve spánku se skládá do klína mému partnerovi.

Tomu je její zájem nepříjemný, takže jsme se dohodli, že to společně budeme řešit. Promluvíme s ní a já absolutně nemám tušení, co jí k tomu říct. Byl jste někdo někdy v takové situaci? Poradíte?

 

Alena

 
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY