ŽENA-IN - Dawn Fraserová: Australská plavecká legenda byla i mistryní průšvihů

Je obdivuhodné, kam až to dotáhla. Vždyť se závodním plaváním začala nebývale pozdě – až ve svých čtrnácti letech. Narodila se v roce 1937 do chudých poměrů na předměstí Sydney. Vyrůstala v láskyplné rodině spolu se čtyřmi bratry a třemi sestrami. Jejich domeček měl malý dvorek a jediný venkovní záchod sloužící rodičům a osmi dětem! Luxus to tedy nebyl…

Jako malá holčička trpěla respiračními chorobami, které neustále zhoršovaly její zdravotní stav. Bydleli totiž v blízkosti doků, kde pracoval její otec a kde se vykládalo z lodí uhlí, jehož prach znečišťoval ovzduší. Na její dýchací potíže ale příznivě působilo plavání, a tak začala malá Dawn chodit se svým starším bratrem Donem do veřejného bazénu v místních lázních, kde prý byla v létě hlava na hlavě. Poprvé tam byla ve svých pěti letech. Don se stal jejím prvním trenérem - naučil ji splývat a základním plaveckým stylům. Když jí bylo třináct, zasáhla rodinu tragédie, Don zemřel ve svých 21 letech na leukémii. To bylo na počátku roku 1951.

Přílet australského plaveckého týmu na letiště Schiphol, Dawn Fraserová s batohem a talismanem
Foto: Noske, J.D. / Anefo, CC BY-SA 3.0 NL <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/nl/deed.en>, via Wikimedia Commons

I když celá rodina truchlila kvůli Donovi a truchlila i Dawn, přece jen na jaře začala znovu plavat. Věděla, že by si to Don přál. Zúčastnila se několika amatérských soutěží a začala vyhrávat. Jenže na konci roku 1951 málem s plaváním skončila. Oba její rodiče byli hospitalizováni a Dawn připadla starost o domácnost. Přestala stíhat. Rapidně se zhoršily její studijní výsledky a na plavání neměla vůbec čas. Vypadalo to, že bude muset s plaváním skončit…
Jenže pak potkala Harryho Gallaghera. Ten si všiml, že trénuje sama. Oceňoval na Dawn nejen talent, který okamžitě rozpoznal, ale také její kázeň a vytrvalost. Když se seznámil s její rodinnou situací, nabídl jí, že ji bude trénovat zdarma. Byl to šťastný nápad! V téže době začal trénovat i závodníka Jona Henrickse, který se stal také australským plaveckým šampionem. Harry byl přísný trenér a Dawn a Jon, kteří spolu trénovali do roztrhání těla, měli brzy oba skvělé výsledky.

Když bylo Dawn osmnáct, odešla z domova. Začala bydlet u Gallagherových v jejich bytě nad bazénem. Neztrácela tak čas. Mimo to ale kvůli financím pracovala v obchodě. Trénovala třikrát denně, první, tříhodinový trénink jí začínal o půl páté ráno! Během půl roku se dostala do skvělé formy právě před národním šampionátem v Sydney, kde se bojovalo o nominaci na olympiádu v Melbourne. Psal se rok 1956 a Austrálie se připravovala na své první olympijské hry. Dawn svou šanci dokonale využila. V národním mistrovství všechny porazila a vytvořila navíc rekordy na 100 a 200 metrů ve volném stylu. Ocitla se poprvé na olympiádě a navíc v domácím prostředí. Tisíce hodin tréninku zúročila v závodě na 100 metrů volný způsob. Čas 62 sekund byl zároveň novým světovým rekordem. K první zlaté přibyla i stříbrná v závodě na 400 metrů a zlatá ve štafetě 4x100 metrů. V rozhovorech pak s dojetím vzpomínala na svého bratra Dona. To pro něj zvítězila.

Dawn Fraserová v Římě během olympijských her 1960 v Piscina delle Rose.
Foto: Ansa, Public domain, via Wikimedia Commons

V roce 1960, o čtyři roky později, na olympiádě v Římě opět v závodě na 100 metrů zvítězila, a to i přesto, že mělo celé družstvo zdravotní problémy - otrávilo se při letu zkaženým jídlem. Dawn byla nejstarší z plaveckého týmu. Bylo jí už 23 let, to už byl tehdy na vrcholovou sportovkyni hodně vysoký věk. Narozeniny oslavila právě v Římě. Na této olympiádě si zadělala na velký průšvih! Protože měla už z dřívějška namožený břišní sval, chtěla samozřejmě podat co nejlepší výkony ve svých sólových disciplínách, a tak odmítla závodit ve štafetě 4x100 metrů. Rozzlobila tím členy týmu. Navíc dovolila skupině římských školáků přijít a pozorovat ji při exhibičním tréninku, o což se muselo oficiálně žádat. Vše se jí vrátilo! Nebylo to ale hned.
Nejdříve ji oslavovali a až pět měsíců po olympiádě se Australský plavecký svaz usnesl, že poškodila tým. Byla z něj vyloučena. Do toho jí zemřel otec. Jedinou útěchou jí byl bazén. Trénovala, ale závodila zase sama jen se stopkami.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT:

Georgii O'Keeffe proslavil manžel fotoakty. Ona si ale vydobyla mnohem větší slávu svými nádhernými obrazy

V roce 1962 už směla závodit a tehdy vytvořila světový rekord na 100 metrů volný způsob časem 59,3 sekund. Překonala tak magickou hranici jedné minuty. Už to vypadalo, že se vše vrací do normálu, ale opět do jejího života zasáhla tragédie. Několik měsíců před svou třetí olympiádou v Tokiu v roce 1964 jela v noci autem a srazila se s náklaďákem. Matka na místě spolujezdkyně byla okamžitě mrtvá. Dawn měla nejen vážná zranění, ale dostala se i do velkých depresí. Nakonec silou vůle vše překonala a své třetí olympiády se zúčastnila a opět v závodě na 100 metrů volný způsob zvítězila. Vytvořila nový olympijský rekord a dalším rekordem bylo, že zvítězila v téže disciplíně na třech olympijských hrách za sebou. Bylo jí už 27 let!

Nebyla by to ona, kdyby se nenamontovala do nějakého průšvihu. Při zahajovacím ceremoniálu na olympijských hrách 1964 například odmítla oficiální dres a oblékla si starší, prý pohodlnější. Sponzoři zuřili. A to nebylo vše! Po večírku oslavujícím její vítězství parta sportovců dostala originální nápad. Ukradnou olympijskou vlajku před palácem císaře Hirohita. Když přijížděla policie, všem se podařilo utéct, jen Dawn byla zadržena s vlajkou v ruce. Nakonec jí bylo odpuštěno a dokonce císař Hirohito se zasadil o to, že jí byla vlajka věnována jako suvenýr. Australský plavecký svaz však byl jiného názoru. Dawn byla exemplárně potrestána. Dostala desetiletý zákaz závodit. Odešla tedy do „výslužby“. Přestala sice závodit, ale jako celebrita se zúčastňovala zahajování různých sportovních událostí.

Dawn Fraserová v květnu 2012
Foto: Eva Rinaldi, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons

Dostalo se jí i řady ocenění – stala se např. australskou sportovkyní roku 1964, v roce 1998 byla vyhlášena nejlepší australskou sportovkyní století, také nejlepší žijící plavkyní a v roce 1999 pak ve Vídni obdržela titul světový sportovec století.
V prosinci loňského roku přinesla světová média zprávu o ošklivém zranění australské plavecké legendy. V domě své dcery Dawn upadla, zlomila si několik žeber a poranila si kyčelní kloub. Sama si ale stihla ještě zavolat pomoc. Naštěstí vše dobře dopadlo. Sedmaosmdesátiletá sportovkyně podstoupila výměnu kyčelního kloubu a brzy se znovu postavila na vlastní nohy. Opět prokázala, že ji hned tak něco nepoloží. Vždyť překonala 23 individuálních světových rekordů! Má opravdu tuhý kořínek…