Každý, kdo se nechá naočkovat proti chřipce, sníží tím riziko své nákazy šestkrát a zároveň zamezí různým komplikacím, jako je zápal plic, poruchy srdce a tak dále. To je důležité hlavně u seniorů, protože ti jsou ke komplikacím náchylní nejvíc. Mnoho lidí se však bojí vedlejších účinků, takže na nic takového nechodí. Lékaři sice tvrdí, že je to nesmysl, ale nyní jim vyrazila argumenty z ruky světová zdravotnická organizace WHO, která přišla s šokujícími výsledky výzkumu.

Necháte-li se naočkovat proti běžné sezónní chřipce, vystavíte se tím většímu riziku nákazy chřipkou prasečí.

Co to je chřipka?

Říkáme tak skoro každé respirační nemoci, virózám, angíně. Zkrátka máme chřipku a chodíme s ní do práce, protože je bez horečky. To ale žádná chřipka ve skutečnosti není. Chřipka je sice virové onemocnění, ale s příznaky, které vás sklátí do peřin ať se přemáháte sebevíc.

Příznaky

Chřipka začíná zpravidla vysokou horečkou (38 až 40 °C). Vzestup teploty obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se silné bolesti hlavy. Ty mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. To vše je spojeno s výraznou únavou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství. Během dalších jednoho až dvou dnů nastupují již klasické příznaky postižení dýchacích cest. Je to rýma, bolest a pálení v krku, suchý dráždivý kašel. Ten se postupem času zvlhčuje a mění v produktivní hlenovitý kašel.

Proč vznikají epidemie

Virus chřipky se vyskytuje ve třech odlišných typech, označované jako A, B a C. Typy A a B nejčastěji infikují člověka. Chřipkové viry typu A vyvolávají onemocnění i u některých zvířat, zatímco chřipkové viry typu B infikují výhradně člověka. Viry typu A i B každoročně podlehnou mírným genetickým mutacím. Po 20 až 30 letech dochází k zásadním změnám antigenů chřipkového viru typu A, což bývá důvod vzniku pandemií a velkých epidemií.

Jak se chystáte na chřipkovou vlnu?