Ani čtenářka s nickem Datura to nemá s matkou svého manžela právě jednoduché. Více již v dalším tematickém příspěvku.
Dobré odpoledne, dobré téma.
Moje tchýně mi lezla na nervy ještě před svatbou. Jejich rodina patřila mezi horní vrstvu. Tchán byl šikovný, v práci od rána do noci / dnes už vím proč/ a tchýně do práce chodit nikdy nemusela. Jakmile se o mně dozvěděla, začala sondovat a shánět drby. Žila jsem jen s matkou, peněz jsme moc neměly a šup, už jsem byla socka, jakou si její synek nezaslouží. Naštěstí na to můj muž neslyšel a stejně jsme se vzali.
Po pár letech jsme si přáli dítě, jenže jsem nemohla překonat třetí měsíc těhotenství. Když jsem potratila po třetí, bylo to zrovna na můj svátek a výročí svatby, tak k nám ta ježibaba přišla a hned mezi dveřmi mi hlásila, že mi žádný dárek nenese, když to tak dopadlo a mužovi sdělila, že by se se mnou měl raději rozvést, když jsem nenormální a nemůžu mít děti.. Manžel na to nic, já začala bulet a moje matka / která mi ten den vyzdobila byt záplavou květin/ ji od nás vyhodila.
Když jsem byla znovu těhotná, dohodla jsem se s lékařem, že se nechám zašít, abych dítě donosila. Tchánovi jsme to řekli a ten si to nechal pro sebe.. Když jsem byla asi v sedmém měsíci, tak se jedna dobrá duše tchýně zeptala, kdy to čekám. A byl oheň na střeše. Přiletěla k nám snad na koštěti a ječela, proč ona je ta poslední, kdo se to dozví. A já blbka jí řekla o zašití a to jsem neměla dělat. Porod měl být 20. července a ještě v srpnu jsem byla celá. Načež tchýně začala, že mám dítě v sobě určitě mrtvé, že to bylo jasné od začátku, když si nechám dělat takové nesmysly. A snad z toho strachu jsem druhý den porodila.
Když jsme někdy chtěli děti pohlídat, nikdy se jí to nehodilo. Nesměly jí říkat babičko, protože přece není tak stará. Zkrátka pořád něco. Dvakrát mi nabízela tykání, ale já fakt nemůžu.
Dcery ji navštěvují pravidelně, a nikdy na mě nenaprášily, že ji doma říkám ježibaba. Já k ní jdu, jen když chci udělat mužovi radost. Tchán byl moc hodný, ale bál se jí. Nás chodil navštěvovat tajně, aby o tom nevěděla. Dárky v vánocům nám nosil o týden dřív a nesměla o tom taky vědět. Bohužel dost brzo umřel. Proč musí vždycky umřít ten hodný a mizera je nesmrtelný.
Zdraví Datura
pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
__________________
Takovou „ježibabu“ nejlépe posadit na lopatu a šup s ní do pece. Opravdu Vám nezávidím, ale na rozdíl od předchozí pisatelky máte to štěstí, že s ní nebydlíte.
Děkuji, že jste napsala a přeji Vám pěkný, slunečný den.
Saša
Téma dne 19. března 2012: Jak vycházíte s rodiči vašeho partnera - manžela?
Ulevte si, zanadávejte, nebo naopak, chvalte...
- Co se vám na nich líbí?
- Co nesnášíte?
- Navštěvujete je rádi?
- Nebo jen z povinnosti?
- Jaký jste měla pocit z vašeho prvního setkání?
- Změnily se od té doby vaše vztahy?
- Jak je oslovujete?
- Dá váš partner více na vás nebo na ně?
Vše o „těch druhých“ rodičích pište
na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz
Jedna z vylosovaných čtenářek obdrží za svůj příspěvek dárek v podobě kosmetiky Solutions
Tělový krém na dekolt a poprsí a pleťovou masku na obličej.
Nový komentář
Komentáře
Krupová — #19 Manžel nemá rád konflikty a s matkou už vůbec ne. Nikdy se nemíchal do našich sporů. A bylo to lepší, i když mě mrzelo, že se mě nikdy nezastal, ale ani jí ne.
Nojo, taky to tak mám, tchn byl zlatý a umřel a tchýně tu otravuje a diriguje stále.
Bohužel je to, tak dobří odcházejí dříve než bychom chtěli.
Trefa:jsou to tezke pripady,meli by jsme brat jeden na druheho ohled.
mno, když jsem dočetla ten tvůj příspěvek, tak si říkám, že moje tchýně je poklad
. Opravdu pěkná čarodějnice. Nedovedu si představil, jak na její slova reagoval tvůj manžel.
To oslovení "ježibaba" si opravdu zaslouží.
Ježibaba je ještě pěkné oslovení pro takovou...moje tchýně byla taky dílo,ale raději jsme si ji nepouštěli k tělu...byla mistr intrikán
Mělas ji vyhodit sama už dávno. Takový člověk nestojí za to, aby se s ním někdo stresoval.
Můj tchán je taky super chlap, ale asi je svatý, že s takovou ježibabou vydrží, ona mě i naše děti nenávidí, ale naštěstí mám velikou oporu v manželovi.
Hnusná ženská,podobná té,co jsem měla....nechápu tyhle lidi,proč ubližují...vědomě???
Tak já si opravdu stěžovat nemohu.Mám super (tchyni),manželovu maminku.
dadma — #11 nemůžu soudit, koho neznám, tak jsem to nemyslela, ale přece jen...co víš, kdyby měla čas, třeba by si uvědomila své chyby a snažila se je napravit...někdy až člověk zírá, jak se někteří lidé mění...a také, jak někteří zůstávají stejní...protože nevěřím v nebe a peklo a věřím v reinkarnaci, tak věřím, že si to stejně jednoho dne někde "vyžere"...no, já vlastně hlavně věřím v člověka, že v sobě vždycky najde to lidské...někdo dřív, někdo později...a někdo třeba v tom dalším životě :-)
RosaGloriaDei — #9 A naštvaná již nejsem dávno,tyhle lidi jsem ze svého života vymazala.
RosaGloriaDei — #9 Kdyby jsi ji znala,tak bys možná ještě přitvrdila.
dadma — #8 až mě zamrazilo...i když jsi naštvaná, nebuď, prosím, až tak drsná
Takovou hroznou tchyni měla moje dcera opravdu čarodějnice, že jsem se s ní pohádala i já a to jsem velmi tolerantní člověk.Svatbu jsme zařizovali celou my ,nepřidali ani korunu a pak ještě klukovi nakecala, kdoví jestli to dítě je jeho.Moje dcera končila gymnázium a jinou známost neměla."Manželství" vydrželo rok.Na vnuka se nikdy po rozvodu nepřišli podívat.A alimenty musela dcera vymáhat soudně.Nedávno jsem se dozvěděla, že zemřela, tak doufám ,že je v pekle.
Také nemám tchýni, kterou bych chválila
řinka — #4 Moc se omlouvám,tahle reakce patřila pod jiný příspěvek
některé tchýně jsou prostě ježibaby, čarodějnice a klekánice!! a nám nezbývá to s nimi nějak přetrpět
A co tvoji rodiče? Tam bys pomoc nenašla?Nebudeš přeci závislá na manželovi pořád.Já vím,ty máš asi stále manžela moc ráda a tady je každá rada drahá.V každém případě ti držím palce,abys našla odvahu tuhle situaci rozseknout.