Ahojky,
jsem vyučená prodavačka smíšeného zboží. Pracovala jsem ve více obchodech, ale nejraději vzpomínám na bufet, kde se vařilo a my prodavačky za pultem hostily hladové lidičky.
Chodilo k nám hodně lidí, fronta byla vždycky veliká, ale my si s ní hravě poradily. Nejvíce srandy se užilo, když jsme měli dršťkovou polívku - přišla parta zedníků a ten jeden mi říká, že chce pusinkovou polívku, druhý, že chce tu držkatou, a třetí, aby je oba trumfnul - tak řekl, že chce ksichtovku.
Sekaný - někdo říkal fašírka, někdo sekačka, no prostě někdy bychom tam potřebovali překladatelský slovník, s čím ti lidi přišli...
Sice tam byla honička, ale moc se mi tam líbilo.
Přidávám ještě jednu historku.
Pracovala jsem v elektru a měli jsme tam učenku a jeden zákazník se zeptal, jestli máme čokoládu a miňonky, a ona ho poslala do cukrárny :-)
S pozdravem verusa
Milá veruso,
díky za příspěvek! Asi jsem suchar, protože dršťkové polévce říkám jen dršťovka a sekanou moc často nejím. Ale miňonky bych si dala - ale z cukrárny, ne ty z elektra :-)).
Nový komentář
Komentáře
Ksichtovku
to si budu pamatovat
Kolem vános se v Obi ptal nějaký Němec, co uměl trochu česky, jestli mají drateníkovy věci. Prodavačka ho poslala do oddělení železářství, pak z něho německy vylezlo, že potřebuje prodlužovák.
Beruška1: ja tez
Neznám ani jeden z výrazů, takže bych asi dopadla jak ta učnice.
znalost cokolady v elktru potvrzuji, minonky slysim poprve,ale jiz si to budu pamatovati
slonbidlo: je to svorkovnice - takovej kus plastu (často tmavě hnědé barvy) se šroubky
slonbidlo: čokoláda je taková svorka, ve které se spojují dráty, zajišťují se malinkýma šroubečkama, čokolád máme doma více velikostí. Spisovně se to jmenuje tuším svorkovnice, používají to elektrikáři a automechanici
linde: malý žárovky s malým závitem.
čokoládu znám, ale co jsou miňonky?