Svatý Martin už klepe na dveře a s ním i spousta potěšení pro gurmány - zítra se otevřou a rozlijí svatomartinská vína a na našich talířích se objeví husí speciality, které si po zbytek roku nedopřáváme. Nemusíte se pachtit doma v kuchyni, můžete se hezky obléknout a vyrazit na husí menu do některé z vašich oblíbených restauací... anebo zkusit nějakou novou stejně jako já.
Nedávno jsme vás na našich stránkách navnadili receptem na husí paštiku, jejíž příprava není složitá, nemusíte ji totiž péct (recept najdete v článku: Husí paštika bez pečení).
Pokud byste si chtěly pochutnat na pečené huse, musely byste vynaložit daleko větší úsilí - a nepochybuji o tom, že mnohá z vás by husu připravit zvládla. Pro ty, které nemají čas, chuť nebo potřebné zkušenosti, mám tip.
Najděte si chvilku, respektive volný večer, a vyrazte na husí menu, které nabízí v tomto období restaurace téměř ve všech městech po celé republice. Nejenže vyzkoušíte něco nového, ale strávíte příjemné chvíle v blízkosti vašich milých, aniž byste u toho musela odskakovat od stolu a strávit předtím hodiny v kuchyni. :)
Rozhodli jsme se ochutnat kompletní menu, které bylo speciálně sestavené tak, aby k sobě jednotlivé chody ladily, a stejný postup doporučuji i vám. Dopřáli jsme si játrovou husí paštiku ze starých Uher, husí krémovou polévku zdobenou řapíkatým celerem, pečené husí stehno na kaštanech, červené zelí s brusinkami a houskový knedlík, a nakonec jsme zjemnili chutě na jazyku ještě dezertem, domácí bezinkovou zmrzlinou. Skvělé!
Příjemný večer v atmosféře starého Rakouska-Uherska, již restaurace Kočár z Vídně evokuje, jsme zakončili dlouho procházkou, kterou jsme zahájili u malostranského vstupu na Karlův most. V těchto místech, kterým se říká U Saského dvora, se totiž restaurace nachází... skryta největšímu turistickému ruchu, přesto v centru a na kouzelném místě.
Není to krása?
foto: ilustrační, restaurace Kočár z Vídně
Nový komentář
Komentáře
Nejlepší husu jsem měla v restauraci Baroko v Brně. Tady jsou i stránky www.baroko.org mužete si udělat online rezervaci
Husu ani víno nemusíme, tak že jsme bez
To my svatomartinskou kačenu teda :P
Husu nemusím, ale mladé víno koštujeme průběžně.
Jdu na husu k babičce
Manžel raději kachnu, měl ji v sobotu na návštěvě. Výborné domácí knedlíky, zelí
dostali jsme jednu dom. Svatomartinské mám, už jsem chutnala, bohužel mám atb,tak dopíjet budu až příští týden.
joooj dala by som si husu aj s lokšami, keby som nemala predvianočnú diétu
husu nejíme
Pentlička — #13rozhodně je lepší dělat husu než kachnu. Kachna se speče, vypeče a po rozdělení na porce masa moc není. Husa se vyplatí víc. Taky se dostanou i jen husí stehna pro ty, co se nechtějí mořit s velkou husou. Chce to veliký pekáč, dvojitý a péct od časného rána. Navečer očistěnou husu dobře zevně i uvnitř nasolit a nechat proležet. Další den se peče, pokmínovaná, s jablky uvnitř. Lehce podlitá, přiklopená druhým pekáčem. Během pečení se obrací, sběračkou odebírá vypečené sádlo, a podlévá. Já ji minule dělala od 6 ráno, aby byla v poledne. Taková husa není moc mastná, sádlo - jestli je - se vypeče a sebere do hrníčku na namazání na chleba na jindy. Ale ty husy z obchodu jsou mladé a krmené tak akorát, aby neměly sádla moc. Bez obav.
Když se jí s kysaným zelím, lehkým knedlíkem, vůbec to není nezdravé jídlo. A je z ní daleko víc porcí, než z kachny.
Husu jsem nikdy v životě nejedla. Ráda bych i kousek ochutnala, ale odrazuje mě, že vypadá mastně a taky nejím zelí a knedle taky nemusím.
Svatomartinské víno si určitě dám.
Husu nemusím, ale na víno se těším každý rok
Husu nejím a jsem abstinent
Tak nás zaměstnavatel pozval zítra co restaurace ke Zběhlíkovi do Čisté. Má od Polreicha "Michelinskou hvězdu", tak jsem zvědavá a těším se.
Hsa byla v neděli a v úterý ochutnáme víno. Jsem zvědavá, jaké to letošní bude.
Husa nebude, nejíme jí a knedlíky také ne, co si ale dáme, bude vínečko :-)
Rikina — #4a doufám, že jste za tu ochotu tringoš nedali?
Ochutnáme pouze víno
S bandou přátel vyrazíme do restaurace, už se moc těším. Osvědčené místo, osvědčená banda
Znám - obsluha znatelně ochladla ve svých citech k zákazníkovi, když zjistila, že hovoříme česky. Pak nás přesadila k jinému stolku, ačkoli u toho původního nebyla cedulka, že by byl rezervován, a byli jsme zásadně obslouženi vždy jako poslední z celé restaurace. Dezert jsme si radši už ani nedali, abychom obsluhu zbytečně dlouho neobtěžovali svou přítomností, když tam místo nás mohli sedět Němci nebo Japonci...
Takže ano, husu v restauraci, ale v jiné. Někde hodně, ale hodně daleko od Saského dvora. 
dali jsme si už včera. s červeným i bílým zelím a bramborovými i houskovými knedlíky
víno taky nechybělo, i když "martinské" to nebylo