Možná si ještě vzpomínáte, jak jsme vás na těchto stránkách v březnu lákaly na akci, která se zrodila v hlavách (a srdcích) několika žen-in, na akci "Daruj krev s Ženou-in".
Ačkoliv se nám nepřihlásilo tolik čtenářek, kolik bychom si přály (nakonec jsme se na odběr krve vydaly čtyři), přesto považuji akci za úspěšnou - vždyť i to "málo" krve mohlo pomoci zachránit život člověka, nebo mu ulevit v nelehké chvíli.
 
Na transfuzním oddělení Fakultní nemocnice na Královských Vinohradech jsme se vydaly ráno 7. dubna ve složení: danca79, houserop, Vivian a Meryl (jako dárkyně krve a zástupkyně redakce v jedné osobě). Kromě nás na Vinohradech se k akci připojila i Susina ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Krči.
 
Zde se nás velmi ochotně ujaly nejprve sestřičky v recepci, které si nás zaregistrovaly a zároveň nám daly dotazník, který před odběrem pokaždé vyplňuje každý dárce, a v němž se zjišťují informace týkající se zdravotního stavu dárce. (Pro podrobné informace o důvodech trvalé nebo přechodné nemožnosti darovat krev viz http://www.cckcb.cz/krev.htm) Údaje ve vyplněném dotazníku pak stvrdíte svým podpisem a zároveň tím čestně prohlásíte, že jste nezamlčeli žádnou důležitou okolnost a že všechny údaje jste uvedli zcela pravdivě.
 
Hlavním cílem při výběru dárců je maximální ochrana jak zdraví dárce, tak i následného příjemce transfuzního přípravku (z krve dárce se pak v útrobách transfuzního či hematologického oddělení připravují různé "zvláštnosti", například separované trombocyty, což jsou samostatné krevní destičky ve zvláštním roztoku, které se pak podávají nemocným s některými poruchami krevní srážlivosti. Kromě plné krve může nemocný dostat i samostatně jednotlivé její součásti, podle potřeby. Možnosti využití krve jsou široké.)

Po vstupním odběru vzorku krve (z něhož je vyšetřován zejména krevní obraz, tedy počet krvinek a krevních destiček, a také zásoba krevního železa, aby se dárcem krve nestal člověk, který by jí měl sám málo) a vzorku moči (v němž se zjišťuje přítomnost cukrů, bílkovin a dalších elementů, které by se v moči zdravého člověka vyskytovat neměly) jsme lehce posnídaly v místním "bufítku" (suchý rohlík a lehce oslazený čaj).

Po snídani jsme se pak postupně odebraly do svlékacích kabinek, z nichž jsme pak, svlečené do půli těla ("Podprsenku si můžete nechat!"), jedna po druhé předstupovaly před lékaře (případně lékařku), který nám změřil teplotu, krevní tlak a puls a případně položil několik doplňujících otázek týkajících se našeho zdravotního stavu. Tento lékař má pak poslední slovo v otázce, zda můžete či nemůžete darovat krev. I lékaři na tomto oddělení jsou velmi milí a profesionální.
Z ordinace lékaře jsme pak odcházely na odběrový sálek, kde mělo konečně dojít k tomu, kvůli čemu jsme sem přišly. I zde se nás ujaly velmi příjemné a vlídné sestřičky. Každá z nás byla uložena na pohodlné polohovací křeslo (v místnosti byly celkem čtyři). Sestřička si pak zkušeným okem vyhlédla vhodnou žílu a tu pak nabodla speciální silnou odběrovou jehlou, napojenou na tenkou plastovou hadičku, která posléze krev ze žíly odváděla do zvláštního sáčku, kde se za pomoci přístroje krev mísila s konzervačním roztokem.

Nutno dodat, že odběr krve jsme všechny čtyři zvládly na jedničku, dokonce s humorem.
Poté, co jsme všechny odevzdaly svůj dar, odebraly jsme se zpět do bufítku, kde jsme si (mimo jiné i za poukázky, které jsme za odběr dostaly) dopřály konečně něco lepšího, než je suchý rohlík s čajem.
 
Začátkem srpna (předběžně je stanoveno datum 6. srpna, pátek) se znovu chystáme do vinohradské nemocnice darovat krev. O podrobnostech diskutujeme na auditoriu Dárcovství krve - prosím, přidejte se k nám. Všechny a všichni jste vítáni. Nejste-li z Prahy, můžete zorganizovat "sesterskou" akci ve svém městě, i o vás se bude psát. Stejně tak, chodíte-li darovat krev do jiné nemocnice nebo máte Vinohrady z ruky.
Pokud máte zájem o více informací o transfuzním oddělení vinohradské nemocnice, podívejte se na http://www.fnkv.cz/kliniky/transfuzni_oddeleni/html/ , kde se kromě jiného můžete po oddělení virtuálně "projít" (abyste pak věděli co, kde a jak) a dokonce zjistit i aktuální stav krevních zásob (nechybí jim náhodou právě vaše krevní skupina?)
 
Akt darování krve osobně považuji za jeden z nejušlechtilejších aktů lidskosti. Jakkoli to může znít pateticky, realita je taková, že takový odběr krve zdravého člověka nijak zdravotně neohrozí a pro druhého člověka může tato krev znamenat často i záchranu života. Má-li člověk možnost pomoci, neměl by zůstávat lhostejným.
 
TÉMATA:
ZDRAVÍ