Stát se dárkyní vajíček není záležitostí jedné návštěvy vybrané kliniky. Než k samotnému odběru oocytů vůbec dojde, musíte vynaložit mnohem více času a energie. A právě z toho plyne ona lákavá finanční kompenzace, která je pro některé zájemkyně hlavním hnacím motorem. Co vás tedy čeká v případě, že jste po vstupním pohovoru vhodnou kandidátkou?

„Každá žena, která se rozhodne darovat vajíčka, musí podstoupit genetické vyšetření k vyloučení přenosu genetických onemocnění. Dále absolvuje gynekologické vyšetření, vyšetření krve na pohlavně přenosné infekce a vyšetření moči. V případě, že všechna vyšetření dopadnou negativně, je zájemkyně o darování schválena jako vhodná dárkyně a podstupuje hormonální stimulaci k podpoře růstu vajíček,“ popisují běžný postup lékaři z Centra reprodukční medicíny a reprodukční genetiky ve Fakultní nemocnici Motol.

Hormony – je to bezpečné?

Hormonální stimulace spočívá v 10 až 12denní injekční aplikaci hormonů do podkoží. Pokud má dárkyně zájem, může si je aplikovat sama, v pohodlí domova. Navíc se blýská se na lepší časy - existují už i takzvané depotní přípravky, které stačí do těla vpravit jednorázově. Jenže potenciální dárkyně mají většinou jiné obavy, než ty ze samotného vpichu jehly.

„Dárkyně často řeší obavu z hormonální zátěže stimulačními léky a případné riziko hyperstimulačního syndromu a komplikací s ním spojeným. Pro představu, největší hormonální zátěž je na organismus vyvinuta v průběhu těhotenství. Během stimulace však dosahují hladiny hormonů pouze zlomku hodnot v těhotenství. A pokud je stimulace ženy řízena a vedena správně, pak negativní dopad na organismus nemá. Naše pacientky pečlivě monitorujeme po dobu celé stimulace tak, abychom případnému hyperstimulačnímu syndromu předešli,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., lékařka a ředitelka kliniky Repromeda.

Hormonální stimulaci řídí gynekolog a účinnost je kontrolována pomocí ultrazvuku. Lékař na jeho základě rozhodne, kdy je ten nejlepší čas k samotnému odběru vajíček.

Ovariální hyperstimulační syndrom je nepřiměřená a nadměrná reakce vaječníků, která se může vyskytnout po hormonální stimulaci vedoucí k dozrání vajíček. Dostavuje se po cca 10 dnech od podání prvních hormonů. Při lehkém až středně těžkém průběhu žena pociťuje bolesti břicha, nevolnost, zvracení, průjem, napětí v oblasti vaječníků a zvětšení obvodu pasu. Problémy většinou odezní do 1 týdne. V případě těžkého průběhu syndromu však může jít u velmi malého procenta (1 až 2 %) postižených žen o život ohrožující stavy.

Jak probíhá odběr vajíček?

Většinou je to v krátkodobé celkové narkóze. Lékař vajíčka odebere punkcí přes poševní stěnu, samozřejmě pod ultrazvukovou kontrolou. Celý zákrok trvá kolem 10 až 20 minut. Dárkyně následně může po dvouhodinovém pobytu na klinici odejít v doprovodu další osoby domů.

I tady hrozí zdravotní riziko, přestože je podle lékařů velmi vzácné, a tedy spíše teoretické: Při odběru vajíček může dojít k poranění, případně se může objevit následný zánět či krvácení do dutiny břišní. Takové komplikace by mohly negativně ovlivnit plodnost ženy.

Co se ale v následujících několika dnech po odběru objevit může, to je slabé krvácení a případný tlak v podbřišku. Pozor byste si měla dávat také při pohlavním styku, nebo raději na nějaký čas abstinovat. V období hormonální stimulace i nějaké čas po ní hrozí vyšší riziko otěhotnění. A také větší pravděpodobnost, že by mohlo být i vícečetné.


Zdroj foto: Shutterstock

Jak často můžete vajíčka darovat?

Četnost darování není žádnými obecně platnými zásadami stanovena, každá klinika reprodukční medicíny se řídí vlastními pravidly. „Většinou je nastavena horní hranice, co se týče počtu darování za život, což je nejčastěji pětkrát nebo šestkrát. U nás na klinice může dárkyně opětovně podstoupit stimulaci vaječníků po 3 měsících od předchozího darování. Tato omezení jsou nastavena právě proto, aby proces darování vajíček ženu nijak zdravotně neohrozil,“ uvádí MUDr. Jan Lacheta, primář pražského Centra reprodukční medicíny ISCARE.

Problém je ale v tom, že reprodukční kliniky se zatím nemají šanci dozvědět o možných odběrech jinde. „V tuto chvíli registr dárkyň vajíček nebo dárců spermií neexistuje. Nicméně probíhají intenzivní přípravy jeho vzniku. Důvodem je právě snaha mít přehled kolikrát dárkyně či dárce v minulosti daroval/a, aby se předešlo nadměrnému počtu darování,“ říká primář Lacheta.

Pokud by tak chtěla některá žena podvádět a darovat častěji, nejspíš jí to zatím projde. Měla by při tom ale myslet i na zdravotní rizika, která jí v takovém případě hrozí. Zvláště tehdy, pokud ještě sama nemá děti.

Čtěte také:

Reklama