Nádherné téma pro dnešek. Opět mě chytilo za srdíčko. Procestovala jsem spoustu nádherných koutů světa – od Holandska, Belgie, Francie, Chorvatska, Řecka, Německa, Slovenska, až po Tunis, Egypt, tropické ostrovy a další vzdálené destinace. Když však mám popsat místo, kde jsem se cítilo nejdál od domova, nemusím zacházet daleko.

Když jsem byla malá, stačila jediná hádka s rodiči a já si připadala, že jsem vlastně nadbytečná, že mě nikdo nemá rád, že to není moje rodina, že mě tu nechtějí atd.. Byla jsem doma, ale přece jsem si připadala tak hrozně sama a vzdálená od těch, kteří mě mají rádi. Jelikož jsem tvrdá (a možná i dutá) hlava, nikdy jsem nebyla ta, co se přišla omluvit. Vždycky se ty naše domácí hádky urovnaly samy. Nicméně teď mě to mrzí. Kolikrát jsem nemusela týden trucovat, mohla jsem přijít za mámou/tátou pár chvil po hádce, omluvit se, obejmout je a dát jim takovou pusu aby oněměli. Bohužel jsem to snad nikdy neudělala… Člověku ale všechno dochází velmi pozdě.

Další oddálení přišlo poté, co jsem se odstěhovala z domů. Byť bydlíme jen o pár vchodů vedle, byl to razantní krok. Naši k nám nechodili bez toho, abych je pozvala, nedovolili by si nám udělat přepadovku (zato tchýně s tím opravdu nemá problém). A tak jsem kolikrát přišla ztrhaná z práce, otevřela jsem odemknuté dveře a v naději, že uvidím svého chotě, jsem zpozorovala jeho maminku, která nám šmejdila po bytě a tam našla smítko, tam byl papírek, tady by to potřebovalo vysát... A já jsem byla ta neschopná, která se akorát fláká a nic doma nedělá. Časem jsme vyměnili zámek. Ale i tak jsem si připadala vzdálená od všech věcí a osob, které mám ráda a stačila k tomu jen jedna návštěva „maminky“. – Věřte nebo ne připadala jsem si jako nějaké malé děcko na táboře, které peskují za to, že nedojedlo polívku.

Poslední – nejsmutnější oddálení přišlo po smrti mého tatínka. Odešel daleko (a možná taky ne), vím, že mi ho nic nevrátí, vím, že se tu na nás někde shora kouká, nicméně teď to je on, který odcestoval ,,nejdál z domova, co kdy v životě byl…“ takže o takových cestách si můžeme nechat snad všichni ještě velmi dlouho zdát…

Krásný den přeje DarkAngel

Text nebyl redakcí upraven.

Téma na dnešek: Nejdál od domova

Které místo nejdál od domova jste navštívila vy? A jaké to tam bylo? Pište nám na adresu  

redakce@zena-in.cz

Došlé příspěvky budeme v průběhu dneška zveřejňovat a odpoledne vybereme jeden, jehož autorku odměníme citrusovým sprchovým krémem Welleda, dvd Cvičení po porodu a knížkou o vaření.