Darina nikdy neprahla po dítěti. Bylo tomu právě naopak. Dlouho tvrdila, že žádné nechce. Nyní má krásnou roční dcerku. Své rozhodnutí ohledně dítěte sice změnila, ale jen kvůli matce. Ta totiž již několik let se dožadovala vnoučete. Darina má sice potomka, ale dá se říct, že by byla mámou na plný úvazek?
„Nedá se říct, že bych děti neměla ráda, jen jsem prostě sobec. Byla jsem vychována jako jedináček, který měl, na co si ukázal, nějaké dělení pro mě neexistovalo. Bylo jedno, jestli šlo o jídlo, hračky, nebo osobní prostor,“ začíná vyprávět Darina. Jak rostla, spousta věcí se změnila. Už to nebyla lakomá holka, ale i přesto v ní trocha toho sobce zůstala. „Vždy jsem milovala svůj klid a především spánek. Když tedy přišel onen čas na dítě, bylo to pro mě nemyslitelné. Biologické hodiny jsem nikdy neslyšela. Absolutně jsem si nedokázala představit, že bych já měla mít dítě. A teď ho mám. Kdyby mi máma neslíbila, že mi maximálně pomůže, že se nebudu muset vzdát práce a zábavy, nejspíš bych ho neměla.“ Darina má sice nádhernou dcerku, ale nedá se říct, že by byla počata z pravé lásky. Je tomu zcela jinak.
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com
I když byla Darina single, máma jí neustále opakovala, jak by chtěla být babička. Tlačila na ni. Když si tedy Darina našla partnera, který byl naladěn na stejnou vlnu jako její matka, přeci jen povolila. „Uzavřely jsme s mámou takový pakt. Dám jí vytoužené vnouče a ona mi se vším pomůže. Nebyla vůbec proti. Souhlasila se vším, co jsem navrhla.“
| Dokonalá matka miluje i spratka. Halina Pawlowská Zdroj: www.citaty.net |
|---|
Do tří let se maličká Anežka narodila. Zprvu to pro Darinu bylo hrozné. Nespala a život se točil jen kolem miminka. Bylo to tak, jak si myslela, a důvod, proč dítě nechtěla. Po pár týdnech rodinu navíc opustil tatínek holčičky. „Po čase se ale vše srovnalo. Začala jsem pracovat a věnovat se sama sobě. Máma malou hlídala stále častěji, já tak mohla začít opět žít. Konečně!“ Teď, když je Anežce něco málo přes rok, žije konečně, jak sama říká, spokojeným životem. „Dceru miluju, ale na druhou stranu jsem ráda, když si ji máma vezme na víkend, nebo delší dobu. Pomáhá i otec malé, který si holčičku taky často bere. Můžu tak jít s holkami ven, pobavit se a oddychnout. To se pak na Anežku moc těším a užívám si ji, alespoň do té doby, než si ji opět vezme babička,“ dodává na závěr Darina.
Čtěte také:
- „Začínám být stejně nesnesitelná, jako moje matka!“ děsí se Klára
- „Nechci dítě bez vášně a zamilovanosti,“ stýská si Alice
- „Synova nová přítelkyně je příšerná. Nechci, aby spolu byli!“ má jasno paní Blanka
Nový komentář
Komentáře
peetrax — #33 Hlavně aby babicka dlouho měla dost sil. Tady jde spís o to,že to Darina přizna. Jinde to berou jako samozřejmost,že děti strčí k bábě. A nebo prostě mají chůvy
Hlavně jde o to,aby dítě bylo spokojené.
A je i dost žen,co dítě chtěly a pak je nechtějí. A to je horší.Hlavně,když nemají hodnou babičku.
No jo, život není černobílý a je tolik rodinných "modelů" na světě...
Tahle holčička zřejmě trpět nebude. Jak postupně zjišťuju, je mezi námi fakt dost žen, co dítě ani nechtěly a mají je jen proto, aby byl v klid v rodině nebo s partnerem... tady je výhodou milující babička a rodiče dítěte se taky starají.
Rikina — #31Aha, pravdu díš, o manželství tam nic není.
gerda — #30 Není řečeno, že byli manželé.
Jestli šlo o čistě účelový vztah ku zplození potomka, nemuseli ani žít ve společné domácnosti. Dítě se narodilo, pán slušně počkal, až skončí šestinedělí a pak šel, an úkol byl splněn, tak co by tam dál dělal? 
Mně pořád vrtá hlavou, proč otec dítěte vydržel v manželství tři roky a jak se holčička narodila - "po pár týdnech" byl raz dva v prachu??
To byla Darina vážně tak nemožná, že ho její vztah k vlastní dceři natolik znechutil?
No asi je blbost,že jí matka do dítěte tlacila. Ale jinak bych nekritizovala.
Hlavně aby jim to klapala i až mala bude chodit do skoly.
Já v tom až tak zásadní problém nevidím. Pokud byla předem s matkou dohodnutá a dohodu obě strany dodržují, tak je to snad v pořádku. A co se týká vztahu s malou, tak asi horší by bylo, kdyby se matka cítila dítětem omezována a dávala mu to najevo. Takhle, jak už bylo psáno níže, má malá dost podnětů z obou (i s tatínkem ze tří) stran, všichni ji milují..., pravděpodobně i všichni o ni dobře pečují. Z vlastní zkušeností vím, jak bylo příjemné, když si děti vzala babička na den či dva a mohla jsem si oddechnout, nyní si zase užívám s vnoučátky. Jsou sice ještě malí (1-3 roky), ale užíváme si to všichni - děti, jejich rodiče i já (mám vracet děti živé a celkem zdravé, o suchosti, čistosti a drobných zdravotních potížích - oděrkách, horší výživě apod. řeč nebyla..
). Asi bych neunesla, kdyby mě matky kontrolovaly na každém kroku (samozřejmě, že tak minimálně 3x denně volají, jak se jejich broučci mají, ale není to buzerace).
OlgaMarie — #2 jenže pro ty, kteří je opravdu chtějí, velmi často nejsou. Smutné, ale ze života
To je zas lidi, kteri vedi presne, co ma citit a jak se ma chovat 'spravna matka'
.
Nemusime preci vsichni milovat sve deti stejnym zpusobem a byt s nimi 24 hodin denne. Jak uz bylo napsano - spousta deti byla vychovana babickami (nebo greba chuvami) a vyrostli z nich skveli dospeli. A mit dite neznamena nesmet se nekolik let bavit a uzivat si bez nej.
no co
, já si taky s miminkem moc neužívala, ale neměl kdo hlídat, taky jsem po dítěti nijak extra netoužila, ale teď jak je starší je to paráda, miluji syna a paní evidentně dcerku, to že babička hlídá? pokud je rozumná dítku to nijak neublíží a jejich vztah může být krásný i přes ten pakt,co uzavřela s mámou 
Další naivka, co podlehné názory druhým. Užívat si je jedna věc, a starat se o své dítě druhý věc, dcerku sice máte ráda, ale ne asi jako správná matka. Nechápu lidi, co si dělají děti, aby to měli rychle za sebou. "můžu jít ven si oddychnout" to jistě můžete, ale i s dcerkou, ale holt jí berete jako překážku Vašeho života.
Však jednou se Vám to vrátí. A taky si myslím, že se jednou Ve Vás probudí mateřské půdy, ale to Vaše dcerka bude už dospělá, a o Vás naopak nebude mít zájem :)
Na tohle radši svůj názor psát nebudu...snad jen, že některé matky by děti mít neměly.
vyroste z ní další sobec jako z matky
a za horsi povazuju poridit si dite jako napln zivota, pak mu kazit vztahy a defakto mu branit mit vlastni rodinu, i takove priklady z okoli znam...
ja teda deti chtela a jsem rada, za hlidaci babicky... ale zase to omezeni je na par let, pokud by nebyly, taky by se to zvladlo, ale pokud bych moc preferovala vlastni pohodli a "netikaly" mi hodiny, jako Darine, do ditete bych nejspis nesla... doufam, ze moje dite bude mit deti, ale povinnost to neni, i jeden z duvodu(spis teda vedlejsi) proc ji chci poridit sourouzence je zvysit sanci na pokracovani rodu... pokud je Darina jedinacek z vule rodicu, pak ten tlak vubec nechapu...
Darina je jen upřímná. Být celé dny doma sama s dítětem je zabíračka. Je logické, že si užívá, když se o dítě stará jeho otec nebo babička. Má to tak spousta žen. Jen většina těch, které své potomky hází na krk jiným, se tváří, jako by trpěly, když jsou odloučeni. Nevěřím jim to.
Horší matky jsou ty, které nepřestřihly pupeční šňůru a mají potřebu bdít nad každým mrknutím oka svého dítěte a nenechají ho dýchat volně a stýkat se i s jinými lidmi.
ZdenaZ — #5a je velká pravděpodobnost, že vychová i druhého
Ja bych se taky tesila, kdyby si nejaka babicka obcas deti vzala!
K článku - ono není sice nejlepší mít dítě kvůlivá přemlouvání, že se to má a musí a patří, ale už je jednou na světě, tak co? Utopit?
Darina se přece stará, v rámci svých možností, a čím to dítě bude větší, tím méně bude kolem sebe potřebovat matku, a rozhodně nemusí být nemilované a trpět, má to holt trošku pestřejší, když se střídá víc pečovatelů, ale to přece neškodí. Spíš bych řekla, že bude mít holčička víc podnětů k rozvoji, než kdyby byla pořád jen doma u máminy sukně. 
datura — #14 Ovšem, babičky jsou strašně nebezpečné
Já děti babičkám svěřovala, tu a tam, ne moc často a ne na delší dobu, neb v době, kdy byli mí potomci dost malí na to, aby se nechali někomu svěřit do péče, byly obě babičky ještě pracující a do důchodu měly daleko. A i když těch příležitostí tedy nebylo tolik, přesto jedna babička musela pro vnouče skákat do tůně, protože se pod ním probořil led, a druhá babička druhé vnouče přivedla až do nemocnice, samou snahou dát mu co nejlepšího měla, až si přetláskal žaludek a bylo mu zle. A to jsou jen dvě příhody, ono toho bylo víc, neb dědečci jsou ještě nebezpečnější než babičky. 
No ale s trochou štěstí to dětství se dá přežít... a já doufám, že i mně jednou snacha půjčí vnouče (zatím se na to moc netváří, ale já si počkám 
).