Dana Medřická si pozdní lásky příliš neužila…

Letos 11. července to bude právě sto let, co přišla Dana Medřická na svět do rodiny váženého úředníka firmy Brouk a Babka. Přísný tatínek se zásadně stavěl proti tomu, aby Dáňa, jak jí říkali, „šla studovat na herečku“. Nic nezmohla ani Danina maminka, která byla jejím spojencem. Nakonec tatínka obě přemluvily, ale jen za podmínky, že dcera nejdříve odmaturuje na dívčím gymnáziu. Teprve pak se směla v roce 1939 přihlásit na konzervatoř.

První zkušenosti s divadlem získávala Dana už v době gymnaziálních studií v bubenečské sokolovně nebo v holešovické Uranii. Když pak začala konečně studovat na konzervatoři, musela hrát tajně pod pseudonymem Dana Čechová. Studenti totiž měli zakázána veškerá vystoupení. Konzervatoř nakonec po necelém roce opustila, protože dostala nabídku angažmá v Zemském divadle v Brně. Když nacisté toto divadlo v listopadu 1941 uzavřeli, odešla Dana Medřická do Plzně a od roku 1945 definitivně zakotvila v Praze. Zde vystřídala několik divadel, až se v roce 1960 stala členkou činohry Národního divadla.

Suverénně nejúspěšnější divadelní rolí této velké herečky se stala Erži Orbánová v Kočičí hře. Z podprůměrné hry dokázala Dana Medřická spolu s Vlastou Fabiánovou vytvořit představení, o němž mluvila celá Praha. Na scéně se hrála devět let a dočkala se 403 repríz. Nebýt předčasné smrti paní Medřické v lednu 1983, nebylo by toto číslo nejspíš konečné. A přitom záměr tehdejšího vedení Národního divadla v době normalizace byl úplně jiný! Když totiž po roce 1968 Dana Medřická vrátila na protest proti okupaci stranickou knížku (v KSČ byla stejně pasivně jen kvůli manželovi), najednou pro ni nebyly role. Jenže vyhodit z naší první scény herečku jejího formátu, to si tehdejší režim přece jen netroufal. A tak nasadilo stranické vedení ND tuto hru. Dana Medřická a Vlasta Fabiánová, dvě režimu nepohodlné herečky, se v ní měly herecky totálně znemožnit! Jenže tyto dámy všechny převezly!

Herecký um uplatňovala Dana Medřická taktéž ve filmu, kde se poprvé objevila v roce 1944 v Počestných paničkách pardubických. Natáčela prakticky až do své smrti. Z bohaté filmografie je nejvíce hodnocena role Slávky Hlubinové v Měsíci nad řekou. Tu hrála dříve v brněnském i plzeňském divadle, ale proslavila ji až tato role filmová. Hlavní roli hrála také o pár let později v dnes již skoro zapomenutém filmu Ošklivá slečna. Jinak se většinou jednalo o vedlejší úlohy.

Mnohem štědřejší byla k Daně Medřické televize. Objevila se už v prvním seriálu Tři chlapi v chalupě nebo v divácky neméně oblíbeném Byl jednou jeden dům. Ztvárnila například královnu Nyolu v Radúzovi a Mahuleně nebo macechu v Popelce. Nezapomenutelná byla její malinko ztřeštěná maminka Hanáková v původní verzi Takové normální rodinky nebo svérázná doktorka Fastová v pokračování Nemocnice na kraji města. Postavu hodné paní učitelky Zmatlíkové v seriálu My všichni školou povinní už Dana Medřická nestihla dokončit. Přesto se scény, které natočila, rozhodl režisér Ludvík Ráža z nostalgie v seriálu ponechat a seriál nepřetáčet, i když k úpravám scénáře dojít muselo.


Jako dr. Fastová v Nemocnici na kraji města

I když známe Danu Medřickou především z jejích pozdějších zejména seriálových rolí jako zralou, moudrou a empatickou ženu, která neměla žádné hvězdné manýry, podle dobových fotografií to byla v mládí mimořádně krásná a okouzlující žena.

V roce 1945 se se stal Daniným manželem o osmnáct let starší herec Václav Vydra ml. Toto označení je - zvláště v dnešní době -  malinko matoucí, ale je to proto, že zakladatelem herecké dynastie byl Václavův otec stejného jména – Václav Vydra st. Manželství bohužel poznamenala hned zpočátku velká tragédie. Chlapeček, který se jim po svatbě narodil, se bohužel nedožil ani prvních narozenin. Zoufalství bylo bezmezné a trvalo deset let, než se dočkali „náhradníka“. V roce 1956, když už v to ani nedoufali, přišlo na svět vymodlené miminko – opět chlapeček. Dostal znovu tradiční rodové jméno Václav. A to je dnešní známý herec Václav Vydra (nejmladší).



Ten svou maminku miloval stejně bezmezně jako ona jeho. Zpočátku jim v domácnosti pomáhala babička Medřická, která skvěle vařila, a tak Daně tato činnost vůbec k srdci nepřirostla. Začala vařit poprvé až po smrti babičky, ostatně nic jiného jí nezbylo! A naučila se to – jak jinak – výborně!

Danu Medřickou obdivovali muži její generace nejen jako skvělou herečku, ale též krásnou ženu. A nejednalo se jen o její herecké kolegy. Největšího a nejvytrvalejšího obdivovatele měla ve španělském obchodníkovi Artemiovi Ugarte, synovi španělského spisovatele, který působil několik let jako profesor makroekonomie na Karlově univerzitě v Praze. Ten ji platonicky miloval, chodíval v Praze na její představení a po nich jí většinou anonymně posílal kytice. Jednou ho pozvala domů, aby se seznámil s její rodinou. A on ji pak i s celou rodinou pozval do Španělska. Ještě dříve, než k tomu mohlo dojít, zasáhl osud! Danin manžel Václav Vydra ml. v létě roku 1979 zemřel. Rodina na to byla částečně připravená – smrt přicházela pomalu, měl roztroušenou sklerózu. Přesto to byl pro herečku šok. Z plánované rodinné cesty do Španělska sešlo. Syn byl právě na vojně, a tak přemluvil maminku, aby jela sama. A protože Artemio také právě ovdověl, rozhořela se mezi ním a Danou láska jako z románu. Dana se zamilovala jako studentka. O tři roky starší Artemio ji zahrnul nejen láskou, ale i bohatstvím. Totálně změnil Daně život. Prožívala něco, co se málokomu v jejím věku poštěstí…

Této romantické lásce nebránila ani dálka, stále si telefonovali nebo psali. A v roce 1981 svou lásku zpečetili sňatkem. Následující měsíce spolu cestovali po Evropě a pendlovali mezi Prahou a Madridem. Nádherný vztah provázelo jedno vážné dilema. Srdce herečce říkalo, že by měla definitivně spálit všechny mosty, trvale se usadit v Madridu po boku milovaného muže a prožít s ním podzim života. Jenže rozum jí velel zůstat v Praze, hrát v divadle a být se svým jediným, byť už dospělým synem, který jí navíc její osobní štěstí ze srdce přál. I on si Artemia oblíbil a považoval ho za svého druhého otce.

Nakonec zasáhl osud, který vše vyřešil. Dana Medřická prodělala infarkt a po několika dnech hospitalizace 21. ledna 1983 v pouhých 62 letech umírá. Zestárnout po boku druhého manžela jí dopřáno nebylo, svou novou lásku si užívala necelé tři roky…


Foto: Wikipedie a youtube.com

Další slavnou ženu minulosti představíme příští čtvrtek!

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

• Anny Ondráková – poznávací značka: pusinka do srdíčka
  
• Říkali jí Merinka či Merička. Všude, kde se objevila, šířila dobrou náladu…
  
• Zorka Janů s nálepkou sestry kolaborantky žít nechtěla