Přeji Vám všem hezký, i když trochu pošmourný den v redakci a k dnešnímu
tématu Vám posílám svoji malou básničku.
Můj den aneb jak se snažím stíhat
Program je to stále stejný, ráno dělat snídani,
aby až se všichni vzbudí, měli ji jak na dlani.
Obléknout se, učesat se a je konec legrace,
honem rychle na autobus a pospíchat do práce.
V práci je to celkem prima, práci stíhám v pohodě
a po práci každičký den skončím s taškou v obchodě.
Tam vybírám a kupuju pro rodinu dobroty,
abych jim všem na večeři něčím kápla do noty.
Mezitím se domů vrátí naše děti ze školy
a mně čeká aspoň chvilku dělat s nimi úkoly.
Potom peru nebo žehlím nebo mohu uklízet,
k činnostem tohoto druhu musím se však pobízet.
A když večer náš "pán tvorstva" vchází svižně do dveří,
už se na něj všichni třesem s připravenou večeří.
Potom chvilku televize a pak děti zaženu,
abych aspoň chvilku měla pro sebe jak pro ženu.
Naleju si sklenku vína a večer si vychutnám
a říkám se, že přec jenom tenhle život ráda mám.
Mějte se všichni moc hezky a zdravím i všechny čtenářky Ženy-in. Jste prima.
S pozdravem
juhor
Milá Juhor,
taktiež nemám slov. Ako to tak vidím, dnes budem rozdávať niekoľko cien za príspevky, pretože ste skvelé :- )
Krásny a veselý deň :-)
Nový komentář
Komentáře
slonbidlo: aha!
Mám jakýsi odpolední útlum
Kelly: co máš?! Poezie je správně. Jestli myslíš, že lepší by byla poesie, pak máš částečně pravdu. I tak můžeš. Ale podle nových pravidel se píše poezie, fantazie, próza...
poeZZZZie
gerda: kdyby jenom poesie ... i pohádka, jak mne o tom denně přesvědčují svými báchorkami ti mí "puboši"
no tohle.... a pak že všední život není žádná poezie!