V pátek jsme spolu v rámci denního tématu laškovali na téma češství a naše povaha.
Je klidně možné, že i v jiných jazycích a zemích by následující výtečný model také někdo vymyslel.
Je možné, že zástupce jiné země by také takto s klidem zareagoval.
A mohlo by se stát, že i někdo jiný by měl vůbec potřebu hovořit tak jako moje zpovykovaná, unuděná a napůl pečená dcera než pravý zlomyslný, leč mně nesmírně milý Čech.
Pojďme se ze závějí a namrzlých silnic přenést chvilku o pár měsíců zpátky.
Je srpen. Jeden z nejteplejších dnů tohoto měsíce. Praha. Naprosto zasekaná Průmyslová ulice v pátek odpoledne.
Kolona stojí, místy couvá.
S nohama nalepenýma na čelním skle se dcera Míša nedobrovolně svíjela na sedadle spolujezdce. V autě jsme si mohly vybrat.
Buď se s otevřenými okénky, na ucpané čtyřproudovce, ve stojícím vzduchu a parádní inverzi udusíme, nebo je zavřeme a upečeme se.
Tyto dvě možnosti jsme se rozhodly pravidelně střídat.
Pokoušela jsem se myslet na něco jiného než na svou rozkošnou klaustrofobii, která na mě dorážela ze všech koutů těla. To se již lehce chvělo.
Zachtělo se mi začít mlátit hlavou o volant a hlasitě křičet něco českého, leč ne slušného.
„No co,“ uklidňovala jsem sama sebe „jestli bude nejhůř, prostě tam dám blikačky a zbaběle prchnu přes kapoty vozů někam v dál.“ (Stejně by si toho tak půl hodiny nikdo ani nevšiml.)
Míša se uklidňovala cigaretou.
Snad to byl zpocený dívčí mozek, který Míšu dostal do trapné situace s očividně velmi movitým pánem.
Když se kolona pohnula o decimetr dopředu, Míša měla skoro dokouřeno. Vůz, který se plazil v zácpě hned vedle našeho auta, byla ohromně drahá „nadupaná kára“ v černé barvě vysokého lesku.
Klimatizace, která v základní výbavě naší Škody nějakým nedopatřením mladoboleslavské výrobny chyběla, se ve vedlejším voze naopak perfektně vyjímala.
Míša se k této skutečnosti po celou dobu silně jadrně vyjadřovala.
V náhlé atace tropického šílenství se ledabyle přehodila přes naše okénko a polohlasem, jen tak pro naše pobavení, zavile pravila:
„Co bys asi tak dělal, ty zazobanej blbečku, kdybych ti to teď s láskou típla vo ty kožený sedačky?“
A s výrazem vítěze odložila filtr do popelníku v našem autě.
V ten moment se z okénka, které se v lesklé černi vedlejšího vozu jako zavřené jen tvářilo, stejně pobaveně ozvalo:
„No tak to bych se natáh a dal ti pěstí, ty krávo!“
Celý zbytek cesty Míša hlasitě mlčela.
Nový komentář
Komentáře
Článek mě pobavil, jsem tady proto, abych se zasmála, že jo?
Pak jsem se podívala na diskuzi a celkem jsem překvapena reakcí některých z Vás na článek. Netvrdím, že se všem má líbit, ale toto?
Věřím tomu, že se mladá poučila a dál se zdržuje podobných komentářů. Nevěřím tomu, že by Míša dceru nějak naváděla, holt ty děti si mluví jak se jim zlíbí a my rodiče s tím nic neuděláme. Nehledě na to, že mladá už tak držkatá nějakou dobu nebude
Míšo, hlavu vzhůru a hodně hezkých, poučných i veselých příspěvků
Aneb jak mladá dáma k poučení přišla
Rikina — #40 Vidím to taky tak.
Michaela Kudláčková — #26 bezva, už jsem si říkala, co sakra s tou osou furt je, a ony žížaly, bestie jedny.
Snad jim to ty "kapacity z mnoha borů" (Nový Bor, Bor u Tachova... na další si honem nevzpomínám) brzo zatrhnou. 
paníliška — #30 velmi souhlasím. Paní Kudláčková umí psát velmi dobře, čtivě, zábavně a poutavě - když chce. Můj osobní dojem je, že v poslední době moc nechce, nebo snad nemá čas kvůlivá jiným aktivitám.
Odhadem tak dva měsíce, zejména prosinec - recyklovaná témata a podobně. Tohle je, zdá se, pokračování trendu snižování laťky, a je to veliká škoda. Podle mého k tomu taky přispívá její místní klika obdivovatelek, která nekriticky tleská všemu. To potom chybí ta motivace - proč se snažit, když tohle stačilo, že. Trochu to zavání podceňováním čtenářek, jako bychom si nezasloužily propracovanější články. 
Taky je škoda, že tady člověk nemůže normálně říct svůj názor, ale musí se opatrně rozhlížet, kdo že to má zase prstík na záporné karmě. 
Nestyda — #37 přesně
Mně tam pobavilo to,že Míša je nesmírně milý Čech
Co se článku týká, pobavil mne a nevím, proč by právě na Ženě-in měly všechny články mít nějaký hlubší smysl. Kolikrát jsou tu k nalezení (a člověk opravdu nemusí moc hledat) takový ptákoviny o hovně a děvčata se pod tím vesele presentují, štěbetají, smysl nehledají a pod Míšiným článkem probíráte hloubky a smysly a nesmysly... Není to nakonec jedno? Když mne článek baví, přečtu si ho a pochválím nebo nepochválím a jdu od toho. Pokud mne nebaví, nedočtu jej a kašlu na nějaké rozjímání, zda byl článek na úrovni či byl o hovně... Že se na to nevyserete a neberete to prostě tak, jak to leží...
Občas člověk ani nechce číst nic, nad čím by se musel zamýšlet, protože mu chybí síla.
no nevím,ale mně to vtipné přijde a poučení je nasnadě
wich — #33 Zde na Ženě-in spíše funguje blbost než cenzůra. Zvykneš si, já si taky zvykla.
Mě by zajímal význam kladných a záporných karm. To jako když se nějaká potrefená husa najde v mém příspěvku, funguje cenzura jako za komančů?
Taky se řadím mezi ty, kterým to /tentokrát/ nepřijde vtipné a je to spíš o ničem.
Moje oblíbená je "zelenější už to nebude"
Michaela Kudláčková — #25 Míšo, Tvé články mám ráda, ale tímhle jsi mě fakt zklamala. Nepobavila jsem se. Nechápu, proč cizímu člověku nadávat do zazobaných blbečků jenom proto, že jede v lepším autě. Co na tom, že si myslím, že mě neslyší.
Jasně, ani já se neubráním hláškám typu - na tak si jeď, na moje ledviny nikdo nečeká, i ta s tím kufrem je moje oblíbená.
Ale to, co pronesla Tvá dcera se mi nelíbí, je to nevychované a čiší z toho závist. Omlouvá ji snad jen ten zavařený mozek.
Máš na víc, Míšo.
Mně se článek líbil a účel splnil. Trochu jsem nepochopila, proč se tady tak diskutovalo, zřejmě si v tom každý našel své. Já taky v autě řeknu během řízení několik hlášek k ostatním řidičům a nevidím v tom nic špatného. Ale takových je nás zřejmě minimum.
ToraToraTora — #19 Manžel nedávno koupil nový auto bez klimošky, protože já ji nesnáším, stačí mi chvilka v klimatizovaném autě nebo místnosti a hned mi bolí v krku. Tak jsme usoudili, že těch pár dní bez klimošky v létě přežijeme, navíc většinou stejně jezdím já a v mém autě taky klimoška není a nechybí mi.
Michaela Kudláčková — #26 už se těším
Rikina — #22 jj - právě připravuji obsáhlé pojednání na téma "Působení slintání žížal na rezivění zemské osy".
Hodlám oslovit mnoho světových kapacit z mnoha borů. Jistě Váš hlad po smysluplnných a přísně vědeckých studiích, kterými byste nasytila své bezedné nitro ukojím lépe.
Míru zdar.
paníliška — #23 dost dobře nechápu...prostě mělo to být pro ponaučení i pro zasmání. Nevím jak kdo, ale mě se často stává, že hovořím k lidem o nichž se domnívám, že mě nemohou slyšet. Například právě k řidičům. Ne vždy lichotivě.
Nemusím být hned padouch, když na adresu někoho pravím " to se ti to jede, vořechu, když máš náhon na všechny kola" Nebo "Kam se cpeš, chceš abych se ti na oplátku podívala do kufru?" a podobně.
Jsem si jistá, že i na mou adresu podobné hlášky zazněly a kdybych takového týpka nedopatřením uslyšela, jistě bych také odpověděla.
Prosím něco nadhledu a sebereflexe .