Možná je to bláhová a marná práce, ale za ten pokus to stojí. Vypěstovat strom ze semínka je totiž věda a jen tak každému se to nepodaří.

stromU sousedů roste překrásná borovice. Ale není to druh, který by byl v našich končinách běžný. Její šišky jsou velké jako pštrosí vejce a jehličí deset centimetrů dlouhé. Tahle sosna je zkrátka impozantní strom. Však se také jmenuje Borovice těžká, jak jsme se dozvěděli v botanické zahradě. Rozhodli jsme se, že si vypěstujeme vlastní exemplář. No nesmějte se, víme, že se dá koupit semenáček za pouhých padesát korun, ale za to dobrodružství a zvědavost, jestli semena vůbec vzklíčí v domácích podmínkách, nám to prostě stálo.

První pokus se nezdařil

stromLoni jsme několik semínek velikosti slunečnicových zasadili. Položili jsme je na směs zeminy a písku a občas rosili. A světe, div se, dvě semena vzklíčila. Poměrně rychle se vytáhla jemňoulinká světlounce zelená „nitka“, slabší než stéblo trávy, se na konci „rozvětvila“ a vypadala jako miniaturní kostřička deštníku. Celá rostlinka byla tak étericky křehká, že se na ni člověk bál jen podívat. Jeden víkend jsme je ale zapomněli orosit a rostlinky zvadly. Dodatečná zálivka už jim nepomohla. Dobře, zkusíme to příště znova.

Druhý pokus vypadá slibně

Zvolali jsme do botanické zahrady a zeptali se, jak máme správně postupovat, abychom byli úspěšnější. Ani netušíte, jaká je to věda!

  • Semena musí nejprve přejít mrazem.

Nechali jsme je tedy přes zimu ve stodole.

  • Začátkem ledna se musí uložit do tmy a teploty nad nulu.

Semínka putovala do sklepa

  • Na jaře zasadit velmi mělce do směsi písku a lesní zeminy.

stromNamíchali jsme přesné ingredience, občas semínka zalili a nechali svému osudu přímo pod korunou mateřské sosny.

Asi měsíc po zasazení se nic nedělo, až tento víkend se objevila první rostlinka. Tenká jako vlas s legračním kloboučkem ze slupky. Uvidíme, jakého stádia se borovicové miminko dožije, a jestli vzklíčí ještě nějací jeho sourozenci.

Čtěte také

Reklama