Pokud x hodin denně pracujete a ve zbylém čase na práci myslíte, pravděpodobně patříte mezi workoholiky. S tím se pojí chronický stres a kvůli nedostatku času mnohdy také nezdravá životospráva a málo pohybu. To jsou faktory, které oslabují imunitní systém.

Být neustále v pracovním zápřahu je možná pozitivní pro vaše bankovní konto, ale následné řešení zdravotních problémů se může dost prodražit.


Foto: Shutterstock

Může za to kortizol

„Stres je přirozenou odpovědí organismu na ohrožení či zátěžovou situaci. Nadledvinky ve stresu produkují stresový hormon kortizol, který ve vypjatých situacích zvyšuje hladinu cukru, zvyšuje krevní tlak a krátce oslabí imunitní systém, aby imunitní reakce neodčerpávaly našemu organismu energii. Z toho vyplývá, že při dlouhodobém stresu je naše imunita trvale oslabená, vzrůstá riziko diabetu a tlak zůstane ve vysokých hodnotách. Kortizol dále působí na žaludeční kyselinu, stimuluje její produkci, čímž vede k překyselení žaludku a vzniku žaludečních vředů,“ vysvětluje celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec.

Dalším problémem většiny workoholiků je nepravidelná a nevhodná skladba jídelníčku. Když někdo pořád pracuje, obvykle na jídlo zapomíná nebo ho řeší návštěvou rychlého občerstvení. Častou zbraní proti únavě bývají sladkosti, jeden šálek kávy za druhým a energetické nápoje. „Vyvážená strava je základem pro dobrou obranyschopnost organismu. Většina buněk imunitního systému totiž sídlí ve střevech a dalších částech trávicího traktu. Pokud je trávení narušeno nevhodnou stravou, nemůže imunitní systém správně pracovat a je oslabený,“ doplňuje Bohumil Ždichynec.

Co podniknout?

Rizikovým faktorem je dále nedostatek spánku, který má za úkol snižovat zmíněný stresový hormon kortizol. Důsledkem je, že člověk je poté snazším terčem virových a bakteriálních infekcí.

U mírnější formy workoholismu se člověk může snažit pomoci si sám stanovením určitých cílů. Například si určit hodinu, po které už pracovní záležitosti nedostanou žádný prostor, nebo si plánovat dovolenou. To jde ruku v ruce s úpravou životosprávy, dostatkem spánku, zdravou stravou a pohybem na čerstvém vzduchu. Pro závažnější případy je na místě pomoc ze strany psychologa či psychiatra.

Reklama