Cukrů, jinak také řečeno sacharidů, existuje celá řada a naše tělo je potřebuje. Měly by den co den tvořit přibližně polovinu energie, které prostřednictví stravy přijme. Má to ale háček - nejsou cukry, jako cukry.

63493720b5b1cobrazek.png
Foto: Shutterstock

Trocha teorie na začátek

Sacharidy tvoří velkou skupinu chemických látek, přičemž velmi záleží na jejich základě. Tím jsou cukerné jednotky - podle počtu pak určujeme, do jaké skupiny konkrétní druh patří. Mohou to být:

MONOSACHARIDY, které obsahují jen jednu cukernou jednotku. Proto se jim také říká jednoduché cukry. Sem řadíme například glukózu (hroznový cukr) nebo fruktózu (ovocný cukr).

  • Fruktóza neboli ovocný cukr vzniká fotosyntézou a vyskytuje se ve sladkých plodech ovoce a zeleniny, ale i v medu. Používá se také k výrobě fruktózového sirupu.
  • Glukóza také vzniká pomocí fotosyntézy, takže je spolu s fruktózou obsažena v ovoci a zelenině, i v medu. Obsahuje ji ale i naše krev, proto je pro tělo velmi důležitá. Její energetická vydatnost je srovnatelná se sacharózou (cukrem), avšak sladivost je nižší.

OLIGOSACHARIDY sice obsahují 2 až 10 stejných nebo různých monosacharidů, ale i v tomto případě jde o jednoduché cukry.

  • Tato skupina zahrnuje například klasický řepný nebo třtinový cukr (sacharóza), který vzniká spojením glukózy a fruktózy.
  • Patří sem i laktóza, tedy mléčný cukr složený z glukózy a galaktózy. Najdete ji v mléce a mléčných výrobcích.
  • Stejně tak sacharidy obsažené v luštěninách (rafinóza, stachyóza, vebaskóza), které obsahují galaktózu a další monosacharidy.

POLYSACHARIDY, k nimž se ještě přiřazuje skupina komplexních sacharidů, patří k sacharidům složeným. Obsahují totiž více než 10 monosacharidů, jako je například škrob, pektin, inulin, glykogen nebo celulóza. Najdete je v obilovinách a výrobcích z nich, bramborách nebo luštěninách.

Před čím se mít na pozoru?

Obecně lze říci, že před cukry jednoduchými, které vedou k rychlému nárůstu a následně i poklesu krevního cukru, což vede k brzkému pocitu hladu. Pokud se chceme ušetřit nejen přemíry tukových zásob až nadváhy, ale také onemocnění jako je cukrovka, dna nebo problémům s játry, měli bychom s nimi šetřit.

Zdaleka nejde jen o často kritizovaný bílý cukr. Stejně tak vám při přemrštěné konzumaci uškodí cukr hnědý, třtinový či hroznový, med, javorový sirup, agávový sirup a podobně. Ani s ovocem to není radno přehnat, i to obsahuje ovocné cukry, byť spolu s nimi dostaneme do těla i další prospěšné látky.

Kolik je tak akorát?

„Příjem jednoduchých sacharidů by neměl překročit 60 g za den, což je například 600 ml slazeného nápoje. Nadměrná konzumace sacharidů přispívá k rozvoji inzulínové rezistence a obezitě (podporuje totiž ukládání tuků) a následně ke zvýšení rizika diabetu 2. typu. Ještě větším problémem je pak kombinace cukru a tuku v tzv. “junk food” – jde totiž o kombinaci velice chutnou, ale zároveň vedoucí k přejídání, protože následně stejných potravin chceme stále více. Samotná kombinace tuku a cukru ve stravě nám totiž nadváhu nezpůsobí, pokud se nebudeme přejídat,“ upozorňuje specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková s tím, že ve výživě bychom přitom měli dávat přednost složitým sacharidům – polysacharidům.

„Déle se štěpí a zjednodušeně řečeno zasytí tělo na delší dobu. Hladina krevního cukru se zvyšuje jen mírně a postupně (mají nízký glykemický index). Tyto sacharidy se vyskytují například v obilovinách, bramborách, rýži,“ doporučuje.

Zdroj informací: PharmDr. Margit Slimáková, Stob klub, Společnost pro výživu

Čtěte také:

Reklama