Jednu ne moc potěšující zprávu na úvod. Všechny cukry jsou hodně kalorické a nemá to moc co do činění s tím, zda je některý zdravější. Jinými slovy, řepný bílý cukr si co do obsažených kilojoulů nemá co vyčítat třeba s cukrem třtinovým, ale ten je tělu prospěšnější - mimo jiné proto, že neprochází chemickou rafinací, která dává jeho řepnému protějšku zářivě bílou barvu. Existuje i nebělený řepný cukr, ale i ten obsahuje ve srovnání s třtinovým méně kupříkladu minerálů. Nicméně, v obou případech jde o sacharózu.
O cukrech, kterým se někdy souhrnně říká také sacharidy (dříve též uhlovodany, karbohydráty či glycidy) panuje mezi lidmi celá řada omylů. V posledních letech například stoupá popularita fruktózy neboli ovocného cukru a lidé dávají přednost výrobkům, které ho obsahují, v dobré víře, že činí mnoho pro své zdraví. Jenže: "Pokusy na zvířatech prokázaly přímou souvislost mezi konzumací fruktózy a nadváhou," tvrdí vědci z německého Institutu pro výzkum výživy. Při svém experimentu zjistili, že nebezpečná není fruktóza obsažená v ovoci, ale osvěžující nápoje, které se jí sladí.
V této souvislosti připomněli Němci studii amerických výzkumníků, z níž vyplývá, že za posledních dvacet let stouplo ve zdejším potravinářském průmyslu používání kukuřičného sirupu jako sladidla o více než 1 000 procent. Dramaticky se zvýšil i počet otylých lidí. Podle mínění expertů má fruktóza, jež přímo ovlivňuje průběh výměny látkové v organismu, na svědomí také nárůst zásob tělesného tuku, který není odbouráván potřebným způsobem. Je ale třeba ve prospěch fruktózy říci, že je asi o 40 procent sladší než klasický řepný cukr, a proto jí stačí třeba k oslazení nápojů méně než klasického cukru - ovšem tohle vědomí nezřídka svádí k přílišné konzumaci, takže nakonec se spotřeba kalorií neliší.
Podobně kalorická je rovněž glukóza neboli hroznový cukr, kterou často používají sportovci jako rychlý zdroj energie. Bývá k mání třeba v podobě bonbonů prodávaných v lékárnách. Mléčné výrobky pak obsahují mléčný cukr neboli laktózu.
Někdy se používá také maltóza neboli sladový cukr, vzniká při enzymatickém rozkladu škrobu, při trávení škrobu v lidském těle a také při výrobě piva.
A samozřejmě, vedle výše zmíněných jednoduchých cukrů nelze zapomenout na složené sacharidy, mezi které patří škrob obsažený v bramborách, rýži, mouce apod. Zvláštním složeným cukrem je vláknina.
Energetická hodnota 1 g sacharidu je zhruba 16,9 kJ a je tedy poloviční než u tuků a přibližně stejná jako u bílkovin.
Rozhodli jste se právě, že se pokusíte ty hrozné sacharidy ze svého života pokud možno vymýtit. Pak na to zapomeňte, protože sacharidy jsou pro organismus významným zdrojem energie a jsou nezbytné pro normální činnost orgánů, kromě svalů se bez nich rozhodně neobejde mozek.
Nový komentář
Komentáře
Těžko říct, všechny cukry jsou jedy, nejlepší je nesladit, snažím se omezovat příjem cukrů, nejím sladké, když mám na něco chuť, vezmu si ovoce nebo si jednou za čas osladím kafčo, ale sladidlem SlaDIA, obsahuje stévii a sukralózu a je vynikající, chuťově člověk nepozná rozdíl, není jako ostatní co mají ty hnusné pachuťě a jsem spokojená. Člověk musí naučit nesladit, taky jsem se to musela naučit.
já teda sladim taky chemikáliema a mám už pocit,že sem na to navyklá..
Jitonka: k aspartamu - tam výzkumy ještě neskončily, takže bych ho za bezpečný automaticky nepovažovala, dětem se každopádně dávat nemá vůbec
Jitonka:
Lemonka: já taky sladím chemickejma tabletkama nějaký hříšky si pěstovat musíme
Lucie Štěrbová: pokud jde o hubnutí, tak je nejlepší obecně sacharidy omezit (pozor, ne úplně vyřadit ze stravy! - jak píšou nahoře)
A pokud jde o zdraví, pak jsou lepší ty cukry v přírodní podobě, nerafinované... Jsou sice stejně kalorické, ale zdravější
david.lister: no já nevím... já si neumím představit, že bych do sebe místo pitíčka sypala nějakej prášek
a co sacharin? dávám ho do kafe??
A nejhorší je aspartám
Lucie Štěrbová: nejspíš žádný
Našla jsem na internetu zajímavej poznatek k tomu mozku:
Mozek je ve srovnání s ostatními orgány lidského těla největším konzumentem glukózy a kyslíku. Ačkoliv sám váží pouhá 2% z celkové tělesné hmotnosti, spotřebuje okolo 20% dodávaného kyslíku a 25% glukózy. Jeho spotřeba glukózy a kyslíku je 8-10x vyšší nežli spotřeba jiných stejně těžkých tkání a pohybuje se okolo 500 kalorií na den. Bohužel neurony nedokáží spalovat zásobní zdroje energie (glykogen, myoglobin) narozdíl od jiných buněk a jsou tedy plně závislé na nepřerušovaném krevním zásobení. Vzhledem k tomu, že mozek neobsahuje žádné rezervní zásoby glukózy, je jeho zásobení a metabolismus glukózy nesmírně důležité. Elektrická energie vzniklá elektrochemickými pochody uvnitř mozku by stačila na rozsvícení 10W žárovky.
A co melasa? O té nic? Nebo je na bázi maltózy?