Podle časopisu Die Welt byla čtyřletá Jule kvůli chybě lékařů více než deset měsíců v kómatu, utrpěla nenapravitelné poškození mozku a byla vyživována žaludeční sondou. Její rodiče po vyjádření lékařů, že dívka nemá šanci na zlepšení stavu, požádali o odpojení dcery od přístrojů a o zastavení umělé výživy – tedy o takzvanou pasivní euthanasii. Ta je v Německu legální v případě výslovného přání nevyléčitelně nemocného pacienta v konečném stádiu života a na přání příbuzných u osob s prokazatelným odumíráním mozku či dlouhodobě setrvávajících v komatu bez naděje na zlepšení. V případě dítěte však takové rozhodnutí zatím nikdy nepadlo.
Soud v Mindenu nejprve nejen že žádost rodičů odmítl, ale odebral jim i právo péče o dceru. Až vrchní zemský soud v Hammu rozhodl, že nechat dívku zemřít bude pro blaho dítěte. Jule byla tedy odpojena od přístrojů, byla jí zastavena umělá výživa a krátce po převozu do domácí péče zemřela.
Zdroj: www.welt.de
Souhlasíte s rozhodnutím soudu v Hammu? Myslíte si, že lidé v dlouhodobém kómatu mají být odpojováni od přístrojů? I děti? A jen se souhlasem příbuzných, nebo třeba po nějaké době automaticky? Nebo pokud jim příbuzní další péči nezaplatí? Dokážete odhadnout, jak byste se rozhodla, kdyby šlo o Vaše dítě?
Nový komentář
Komentáře
Nelze říci, zda toto rozhodnutí bylo správné, nebo ne.Ale určitě by to dítě nežilo jen tak spokojeně po celý zbytek svého krátkého života. Takový člověk pak tráví veškerý svůj život v nemocnicích s jinými chorobami, rodiče věnují veškerý svůj čas a energii tomu dítěti a představa, že mé dítě bude umírat v bolestech a utrpeních, raději učiním vážné rozhodnutí. Ale doufám, že se nikdo z nás do téhle situace nedostane.Nepřála bych to nikomu.
pajda: ano..nehledě na to, jak takové 4leté tělíčko po 10 měsících komatu může vypadat.
Pokud by v komatu došlo k nevratným změnám mozku nebo jiných tělesných funkcí, nebylo by jiné řešení.
pajda:
pajda: Já to četla už v novinách - soud nechal zemřít čtyřletou dívku - no titulek jak bič, to si přečte skoro každý. A myslím, že většina si pomyslí, že titulek je stupidní a soud udělal to nejlepší, co mohl - nechal to na rodičích, kteří nějak dospěli k rozhodnutí.
Nikdo nikdy neví, jak by se rozhodl, pokud se v té situaci neocitne. A spekulovat coby kdyby nemá cenu. Jinak vcelku souhlasím s názorem pajdy - ale jak bych se sama rozhodla - to oprvdu nevím, a doufám, že se to nikdy nedovím.
pajda: napsalas to za mě.
Tohle bych taky řešit nechtěla, jako ostatně nikdo.
Mě spíš fascinuje tendečnost takových článků...nikdo nedokáže říct, co člověk, kterému nefugnuje mozek, prožívá. Pokud je mi známo, tak smyslová deprivace vede k postupnému šílenství, svalová atrofie ke smrti a život na přístrojích při bezvědomí - tedy při smyslové atrofii nemůže normální život nikdy nahradit... Podle mě otázka nezní: Odsoudili byste své dítě k smrti? Ale: Odsoudili byste své dítě k nekončícímu utrpení? A myslím, že na správně položenou otázku je odpověď docela jednoznačná...pokud si jsem jistá, že život mého dítěte je pro ně jediným dlouhým trápením bez šance na zlepšení, nedokázala bych ho v tom nechat...ani za cenu vlastní bolesti, i když jen duševní.
Proboha!!!!! Jak se takhle můžete ptát?????? Sousta z nás to nezažila, to přece nemůžeme hodnotit? Jak?
nejsem lékař, ale myslím si, že člověk v kómatu nemá bolesti, možná, že kdyby bylo jediné možné souhlasem nikdy nekončící bolest zastavit... fakt nevím, co bych v konkrétní situaci dělala. Prostě si nedokážu představit, že bych některé ze svých dětí přežila
Prosím...tohle nechci nikdy řešit...
Pokud bych věděla na 100%, že se neprobudí, tak bych ji odpojila. Ale těžko mít názor na něco, co jsem nezažila.
Jímá mě hrůza, pokud bych o něčem takovém vůči svým dětem měla rozhodnout, prostě si to nedovedu představit, pravděpodobně bych věřila, že zázraky se dějí
Nedokážu odhadnout, jak bych se zachovala. Možná bych čekala na zázrak, co já vím. Slyšela jsem o mladíkovi, který havaroval na motorce a těžce si poškodil mozek. Jeho rodiče rozhodli, že život na přístrojích v bezvědomí není to, co by mu přáli, a souhlasili s odpojením od přístrojů a použitím jeho orgánů k transplantacím. Obdivuji je.