To, že vláda nechala otevřené mateřské školy, je pro řadu rodičů velmi důležité, protože mohou chodit do práce a vydělávat. Jenže to má i své stinné stránky, které na vlastní nos pocítil například čtyřletý David. S čímž se svěřila jeho maminka Monika.
Foto: Shutterstock
Opakovaná podezření
„Vzhledem k tomu, že děti jsou ve školce v úzkém kontaktu, řada rodičů se nechová úplně zodpovědně a taky jsou děti často bezpříznakové, je každou chvíli nějaké podezření na covid-19. Syn musí buď na testy, nebo kvůli rizikovému kontaktu s někým ve školce zůstat doma v karanténě. To asi ale nemůžu dovolit, protože bych nemohla chodit do práce. Výsledek je takový, že už byl na testech desetkrát. Poprvé na jaře, potom asi čtyřikrát na podzim, jednou před Vánocemi, aby je mohl oslavit s prarodiči, a v novém roce už byl asi třikrát. Už to pomalu přestávám počítat,“ popisuje matka Monika.
Samotné výtěry z nosu jsou pro Davida docela stresující, má strach z lékařů a i zakuklených testujících. Navíc častými výtěry trpí jeho sliznice. „Naše dětská lékařka už nám další výtěr z nosu nedoporučila. Když se prý objeví ve školce podezření, mám s Davidem radši zůstat deset dnů doma. To je sice dobrá rada, ale já si to nemůžu dovolit. Kdyby to bylo jen těch deset dnů, tak budiž, ale potom bude chodit týden do školky, objeví se další podezření a bude z toho dalších deset dnů. A takhle pořád dokola,“ zoufá si Davidova matka a není jediná.
Školkám se totiž covid-19 nevyhýbá. O data týkající se Prahy se podělil prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Zatímco ke 4. prosinci bylo zasažených mateřských škol covidem-19 v Praze celkem 25, k datu 5. února vzrostlo toto číslo na 78. Podle Sárköziho jde o důsledek nedostatečných hygienických opatření v českých mateřských školkách. V manuálu určeném pro školky se doporučuje akorát časté větrání.
Poškození sliznice
Některé děti jsou tak nucené docházet na častější testování. K tomu se vyjádřila dětská lékařka MUDr. Tereza Filová, která také píše blog Léčím děti. „V praxi se často setkáváme s tím, že se dítě v kolektivu potká s někým, v jehož rodině se objevila nákaza covid-19. Rodiče o této skutečnosti informuje učitelka. Indikaci stěrů potom řídí hygienická stanice, která rodiče dítěte kontaktuje. Ve většině případů rozhodne hygiena, že se má i otestovat malinké a zdravě vypadající dítě,“ tvrdí pediatrička.
Ta dále poukazuje na to, že s dětmi to bývá u výtěru mnohdy složitější. Nosní dutinu je totiž nutné vytřít opravdu hluboko, což může být pro dítě bolestivé a při častém testování se mohou objevit nežádoucí důsledky.
„Může se objevit epistaxe, tedy krvácení z nosu, a sliznice je i opakovanými kontrolními stěry znovu a znovu poškozována. Může se poté hůře hojit nebo se žilní pleteně naruší a krvácení se vrací. Když už hygiena trvá na stěru, tak bych byla rozhodně pro, aby se u dítěte přistupovalo striktně jen k výtěru z dutiny ústní. A úplně nejlépe, aby tyto děti místo prodělávání bolestivých stěrů raději zůstaly v domácí karanténě,“ uzavírá Tereza Filová.
Šetrnější testování by maminka Monika brala všemi deseti. „Bylo by to skvělé, kdyby se to zavedlo, alespoň pro ty děti,“ komentuje, s tím, že u nich ve městě se s ním ještě nesetkala.
Například v Rakousku se školáci testují také z nosní dutiny, ale testovací tyčinku stačí strčit jen do hloubky přibližně dva centimetry. O zavedení těchto testů pro školáky se hovoří i v tuzemsku. Českou firmou byla vyvinutá i metoda testování, která využívá sliny. Tento způsob už se v nás rozšířil do několika nemocnic a laboratoří.
Čtěte také:
- Postižené dítě není pupek světa, ale na potrat bych nešla, říká maminka nemocné Niny
- Pohybem ku zdraví: Lidé, kteří se málo hýbou, mají těžší průběh COVID-19
Nový komentář
Komentáře
Zdálo se mi to divné, tak jsem se zeptala známých, co mají taky čtyřleté dítě ve školce. Ani rodiče, ani dítko ještě nebyli na žádných testech. Od začátku té údajné "epidemie". Celou dobu normálně pracují, dítě chodí do školky, a nic. Není to vesnice na kraji světa, je to Praha, takže samozřejmě i chodí do obchodů, s dítětem na hřiště, na výlety, jezdí MHD... a nic.
Žádné podezření, žádné posílání na testy. Školka celou dobu funguje, žádná karanténa. Tak já teda nevím, jak je to možné. Vysvětlení by snad bylo, že v té školce z článku je někdo fanatik a hlásí na hygienu zcela zbytečně každé kýchnutí.
Asi záleží na zdravotníkovi, co test provádí. Osobně mně provedli stěr pouze z jedné nosní dírky. Vůbec to nebylo nepříjemný a přesto test vyšel pozitivní. Podle hygieny má jít na testy a do karantény osoba, co byla v kontaktu s nemocným na vzdálenost kratší 1,5 metru a bez roušky po dobu delší 15 minut. Ke stažení na Koronavirus.mzcr.cz algoritmus izolace a karantény v pdf
Nenechala bych svoje děti testovat stěrem z nosohltanu. Byly by doma dva týdny bez testů, nebo když by mě někdo nutil, zaplatila bych test kloktací, z nosu, z pusy. Zatím není nikde žádné nařízení, že musíte jít na testy, jen že musíte dodržet karanténu. A toho jsem se taky držela, když jsme měli Covid o Vánocích. Na testy jsem nešla, aby mě nenutili nechat vyšťourat i děti. Karanténu jsem zvládla v rámci dovolené o svátcích a pak si zaplatila test na protilátky z krve, abych měla v ruce papír, že jsem to už měla a nechtěl mě zase někdo posílat na testy.
Je to na hlavu postavený, v říjnu měl Covid manžel, hygiena mě a děti (i dvouleté) poslala na testy, i když jsem jim říkala že nechci a že stejně musíme být v karanténě tak jako tak. Nezájem. Buď půjdete, nebo pokuta. Asi aby jsme zvýšili statistiky.
A kdyby ten test byl pozitivní, tak co?
Stejně by musela být s tím dítětem doma. Šetrnější testování je k dispozici, akorát si to asi musí člověk vydupat a být neodbytný, nevím. Zajímalo by mě, jak se to prokazuje. Přece nějaká SMS "váš test byl negativní" - to není žádný důkaz. To si může člověk poslat i sám. Dává se na to nějaké písemné potvrzení? Pokud ano, kdo ho vydává a jak to vypadá? Jak dlouho je platné? Proč vůbec testují děti, které jsou zdravé? Celé mi to přijde jako nesmysl. Nejlepší by bylo se na to vykašlat a přestat blbnout, prostě jako vždycky - viditelně nemocné dítě nemá ve školce co dělat, vrátit ho už mezi dveřma zpět rodičům a nepřijmout ho. Pak by se žádné "podezření" nemuselo řešit. Nesměly by se ovšem ty učitelky nechat ukecat podobnými Monikami, které "musí" pracovat. Ono plno lidí by dnes velice rádo pracovalo, ale nesmějí, mají to už po mnoho týdnů zakázáno, a taky se jich nikdo neptal, z čeho budou živi, a jak to budou řešit. Monika může být ráda, že nějakou práci má, taky to nemuselo být. 