Mít dítě je vždycky dar a požehnání. I když třeba není úplně plánované. „To naše ale bylo,“ říká Marie. Svého čtvrtého potomka si nadělila k 44. narozeninám.
Příběh Marie
Jsem už starší matka, to je pravda, taky jsem unavenější než ve dvaceti, kdy jsem měla předchozí děti. Ale nestěžuju si, mám, co jsem chtěla. A jsem za to šťastná.
Vdávala jsem se ve dvaceti letech, byla jsem těhotná. Rychle za sebou se mi narodily dvě děti, Dana a Dalibor, ty už jsou dneska dospělé, a následoval rychlý rozvod. Pak už jsem se nikdy nevdala, Míša se narodil z dalšího vztahu, taky netrval dlouho. Bylo mi 29, zůstala jsem sama s třemi dětmi, musela jsem se docela ohánět, abych všechno zvládla a nějak jsme se uživili. Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla mít ještě čtvrté dítě, měla jsem toho dost.
Přečtěte si také: |
|---|
Ale pak jsem potkala Hynka a všechno se změnilo.
Hynek je skvělý. Rozumí si s dětmi (nejmladšímu už je sedmnáct), pomáhá mi, stará se o nás.
Když jsme se seznámili, bylo mi už čtyřicet a Hynek je o osm let mladší. Nevěřila jsem, že by tak mladý chlap zůstal se starší ženskou s třemi dětmi. On žádné děti nemá, říkala jsem si, že ho nemůžu připoutat k sobě a připravit ho o možnost míst vlastní dítě. Přece jen jsem byla stará...
Bavili jsme se o tom a zjistila jsem, že Hynek to takhle vůbec nebere. Řekl mi, že tak stará nejsem, abych ještě dítě mít nemohla, když budu chtít, a domluvili jsme se, že tomu necháme volný průběh. Když se to povede, dobře, když ne, tak ne. Hynek tvrdil, že vlastní dítě mít nepotřebuje.
Sama v sobě jsem si to srovnala a určila jako nejvyšší hranici 45 let, později už by dítě bylo moc velké riziko. A dopadlo to skvěle. Když jsem ve 43 letech zjistila, že jsem těhotná, byla jsem nadšená. A malou Adélku jsem si nadělila k 44. narozeninám. Je to naše sluníčko!
Nový komentář
Komentáře
Necítila bych se na to už, ráno a po práci ještě do školky, pak na schůzky a řešit plno dalších věcí, to už by na mě nebylo.
Některé ženy jsou ve 44 letech už babičkami a někdy se tak i cítí.Ale staré nejsou a neodsuzuji to.Já osobně bych si ale dítě již nepořizovala,měla bych strach,jak je zvládnu ve škole atd a jak dlouho vůbec budu schopná se postarat
Rikina — #20 Souhlas.
Každého věc, nechť si tak, jak se cítí a jak mu vyhovuje. Postižené děti se rodí i mladým lidem, zrovna tak jako mít dítě ve 20 letech nezaručí, že se musím dožít jeho dospělosti. Paní Marie se rozhodla takto, je to její volba, není první ani poslední. Přejme jí štěstí.
Marii přeju, aby Adélka zůstala sluníčkem a aby se Hynek ukázal jako ten do třetice všeho dobrého. Posuzovat její situaci a třeba i počet otců si tedy netroufám. Zkrátka to každému nevyjde hned na poprvé.
Mám ve svém okolí kamarádku, která nechtěně otěhotněla (s původním maželem, se kterým už měli 2 dospělé syny) a v 45ti se jí narodila dcera. Dnes jsou holčičce 4 roky a celá rodina omládla, ožila a vyloženě jim to pozdní mimino vlilo energii do žil.
Takže je to zkrátka každého věc.
Osobně jsem se nicméně náležitě postarala, aby se mi podobné překvápko nemělo šanci stát. Na mimino se už opravdu necítím.
Sama za sebe říkám,že bych ve 44 letech dítě už nechtěla.I když je dneska trochu jiný trend,ale i tak ne.
Rikina — #17 No,taky nemám ten pocit,že každý vztah se musí "pečetit" dítětem....pokud za něco stojí,dítě k tomu netřeba.
Gloria — #23 Vzhledem k tomu, že rodinnou zkušenost mám, za nerozumnou takovou matku nepovažuju. Hlavně to si musí zvážit ona sama
Mno, já bych do toho v tomhle věku už nešla hlavně pro ty rizika, než mentální nebo jakékoliv postižení, to radši nic
Zvlášť pokud je tatínek taky už staršího věku. Tady je mladší než paní a o to víc se mu divím, že do toho šel. Holt asi láska 
Měli velké štěstí, že dítě je v pořádku (asi), ale rozhodně mě to nijak neoslňuje, není to žádná zásluha.... spíš opravdu jenom klika při tom risku, do kterého se dost nezodpovědně pustili 
záleží na ženě, jestli se na to cítí
V tomhle věku je to sázka do loterie. Třeba bude všechno v pohodě, paní je zdravá a ten její mrňouse taky ustojí a zvládnou to v pohodě. Ovšem nedávno jsem měla na toho téma rozhovor se svojí gynekoložkou, a ta říkala že těchle čtyřicátnic, co si pořídí mladšího a otěhotní, jí tam chodí zástupy a každá bulí, protože on jí pak nechá a najde si mladší... A ona zůstane na mimino sama a co si budem povídat, v tomhle věku to není procházka růžovým sadem.
Gloria — #23 souhlasím se vším
Marie ve clanku uvadi ze vztahy byly kratke jak s manzelem tak i s otcem tretiho ditete, od veku 29 let byla s detma sama! Nevi se kolik vztahu mela, je to celkem jedno, ja se pouze divim ze si vzdy poridi s pritelem dite, jen jsem zvedava jak dlouho bude s Hynkem, nevidim to na dlouhy vztah! Opravdu se mi zda ze matka ve 45ti letech je jiz opravdu stara a hlavne je hodne nerozumna!!!
Rikina — #20 Tak moje babička měla první dítě ve dvaačtyřiceti, druhé ve 45. Byla slečna učitelka, prostě se vdala až po ukončení pracovní kariéry ze zdravotních důvodů (ledviny). Dožila se devadesátky víceméně v plném zdraví a aktivitě. Tedy to rozhodně nebyl omyl ani "mus".
Mateřství na mě nějak principiálně dojem nedělá v žádném věku 
To si stejně musí člověk prožít sám za sebe.
Je to každého jeho věc, ale já sama jsem si ve 30 letech připadala na své 3 dítě stará, ale když jim to vyhovuje. Já už bych měla strach o zdraví dítěte a podobných věcí.
Jinak ano, myslím si, že ve čtyřiceti je za minutu dvanáct, a ve 44 už pozdě na to mít dítě.
Ano, dřív rodily ženy, dokud mohly, ale jednak jim hodně dětí umíralo, druhak za to platily svým zdravím, a za třetí jim nic jiného nezbývalo, nebyly účinné metody antikoncepce. Domnívám se, že kdyby si mohly vybírat, jen málo z nich by mělo ty děti v pozdním věku dobrovolně. Paní může být ten výjimečný případ, ale na mě její příběh dojem neudělal, já sama jsem byla ráda, že ve 40 letech už jsem měla děti dospělé, a množení přenechávám další generaci. 
Pozdní matky nijak neobdivuju. 
na první asi ano ,ale zase jak která.
Ted to asi půjde, ale pubertu v 60 bych asi nedala, nemluvě o tom, že starší matka už nemá tolik energie
Gloria — #9
no, taky jsem si říkala, že mít dítě s každým, koho potká, není možná úplně dobrý nápad. 
Jako by to bez dětí nebylo to ono, ta správná veliká láska. 
v 60 letech mít 15 letou puberťačku ...nezávidím
Gloria — #9 proč? Prostě měla 3 vztahy a z nich vzešly 4 děti.. za 24 let nejsou 3 chlapi žádné závratné číslo..