book

V současnosti se vlivem stále nových a čím dál bezpracnějších zdrojů zábavy čtení ze života lidí vytrácí. O co je jednodušší sednout si před televizi a nechat si servírovat fantazii druhých přímo pod nos, aniž bychom museli aktivovat jediný mozkový závit? Ta relaxace, ten klídek, viďte? Ale že se tak ochuzujeme o svůj vnitřní život, nedostáváme mnoho podnětů k přemýšlení a naše vlastní fantazie se celá zmrzačená krčí někde v koutku jako by nebyla, o tom vlastně ani neuvažujeme. A co teprve, když se jedná o děti?

Škody takto napáchané jsou v tomto případě nevratné. A řekněte sami, kolik znáte dětí, které nečtou? Vsadím se, že hodně. Nemusíte se ale zase děsit toho, že máte-li dítě, které místo louskání Pána prstenů raději paří na počítači, bude z něho blbeček. Já sama znám pár nečtoucích vysokoškoláků ovládajících několik světových jazyků a rozhodně o nich nikdo nemůže říct, že jsou hloupí. Ale rozhodně se z nich nikdy nestanou hlubokomyslní filozofové ani žádní spisovatel, a zřejmě ani umělci nabití hýřivou fantazií. Jaký je to ale krásný pocit mít vedle sebe sečtělého člověka, natož jedná-li se o vlastní dítě?!

Celé Česko čte dětem

Z toho důvodu v roce 2006 vznikl celorepublikový projekt pod názvem Celé Česko čte dětem, který chce povzbudit všechny rodiče, aby svým dětem četli. Společnost by si totiž měla uvědomit, jaký ohromný význam má pravidelné čtení dětem. A to nejen kvůli vzdělávání, slovní zásobě či rozvíjení fantazie, ale i pro emocionální vývoj a pro formování návyku číst si v dospělosti.

Vědci a praktikové shodně tvrdí, že pravidelné hlasité předčítání učí dítě jazyku a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti a vzorce morálního chování, posiluje sebevědomí. Proto je společné čtení vynikající výchovnou metodou.

K čemu čtení je?

book

  • vytváří pevné pouto mezi rodičem a dítětem;
  • podílí se na emočním rozvoji dítěte;
  • učí morálním hodnotám, napomáhá při výchově;
  • rozvíjí jazyk, paměť a představivost, učí myšlení;
  • formuje čtecí návyky a podporuje získávání vědomostí po celý život;
  • rozšiřuje znalosti, zlepšuje soustředění, usnadňuje učení;
  • je tou nejlepší investicí do úspěšné budoucnosti dítěte.
  • Za ideální dobu hlasitého předčítání pedagogové pokládají dvacet minut denně. Čtenářem se totiž nikdo nerodí, čtenáři musíme ukázat cestu. A jakmile si dítě začne číst samo, tak mu být i dobrým rádcem v doporučované literatuře. Aby ho knihy nejen bavily, ale přinesly i duševní užitek. Nic tedy proti edici Harlequin, rozhodně i ta je lepší než nic, ale pokud možno s mírou.

Jaké knihy dětem vybírat? Ty, které:

  • pojednávají o něčem, co je pro jejich zdravý rozvoj podstatné nebo díky čemu se naučí něco důležitého pro život;
  • jsou napsány či přeloženy vytříbeným mateřským jazykem;
  • učí je racionálně myslet;
  • poskytují jim znalosti, případně smysluplnou zábavu;
  • rozvíjejí jejich dobrý vkus a smysl pro humor;
  • šíří úctu k jiným dětem, lidem a ostatním živým bytostem, zvířatům, přírodě, zemi, uznávaným společenským normám a zákonům;
  • jsou přiměřené jejich věku a citlivosti, nesmějí v nich vzbuzovat strach a neklid;
  • obsahují pozitivní morální odkaz a propagují vzorce správných postojů a chování;
  • rozvíjejí jejich estetické vnímání;
  • formují jejich optimistický postoj k životu, sebedůvěru a kladný přístup ke světu; 
  • neutvrzují v nich negativní stereotypy chování související s pohlavím;
  • nevzbuzují v nich sklony k zápornému společenskému chování a předsudky.

„Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, přijímá špatná rozhodnutí – doma, v obchodě, u soudu, u volební urny. Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu – to je velice nebezpečný aspekt demokracie.“

Umělci podporují čtení dětem

Projekt Celé Česko čte dětem podporuje mnoho osobností české kultury. Ochrannou ruku nad ní například drží spisovatel Michal Viewegh, businessman a skladatel Michal Horáček, herec a režisér Arnošt Goldflam, skladatel Jarek Nohavica a mnoho dalších. Svou podporu vyjádřil dokonce i bývalý president Václav Havel. V těchto dnech byl vydán i kalendář, kde známé osobnosti jako například herec Martin Dejdar, moderátor Pavel Zuna, brankář Dominik Hašek, zpěvačka Eva Farna a jejich rodiny pózují jako pohádkové bytosti. Výstavu dvanácti fotografií můžete od pátku do konce října shlédnout v nákupní galerii Myslbek.

j

 

Co o čtení řekli:

Spisovatel Michal Viewegh

„Tahle kampaň to nebude mít lehké - a proto je tolik potřebná. Sám coby téměř permanentně unavený otec dobře vím, jak těžké bývá najít večer sílu na hlasité předčítání osmistránkové pohádky... Mí rodiče to kdysi dokázali, dodnes si vzpomínám na okouzlený úžas, s nímž jsem jim v dobách své negramotnosti naslouchal. Kdyby mi tenkrát nečetli, možná bych nic nenapsal. A ještě bych dodal: nestačí číst dětem, stejně nezbytné je, aby děti při té obstarožní, nemoderní činnosti přistihovaly své rodiče... "

Skladatel Michal Horáček

„Mluvím k vám jako odborník v oboru investičních strategií. Půjdu rovnou k věci: není lepší investice než ta do vzdělání. Vzdělání nelze dosáhnout bez čtení. Takže čtěme, a to co nejvíc. A co nejdříve. Dětem nemůžeme dát lepší a rozumnější dárek, než je kniha. Vlastně můžeme: vlastní čas, který se svými dětmi nad knihami společně strávíme. Pojďme číst dětem. A dovolme jim, ať ony čtou nám. Čtvrthodinku denně. Garantuji vám, že to bude ta nejlepší investice, kterou kdy uděláte. A víc než to: budou to chvíle, na které budete s radostí vzpomínat ještě po letech."

Výtvarnice Emma Srncová

„Zděšeně sleduji filmy a hry pro děti. Fantasmagorie plné zla a násilí. Nostalgicky vzpomínám na své mládí bez televize a na knížky plné pohádek. Díky čtení si člověk může stvořit svět plný fantazie a já jsem v něm vlastně zůstala dodnes. Rodiče, bábinky, dědové, vraťte se, alespoň na chvíli s vašimi dětmi a vnuky, do tohoto světa plného pohlazení a čtěte dětem."

Čtete (nebo četli jste) dětem knížky? Jakou měly nejraději? A jaká se nejvíc líbila vám?