Na naši výzvu o napsání vašich příběhů reagovalo více jak 400 z vás. Moc vám za vaše vyznání děkujeme. Stejně jako vy, i my v redakci řešíme podobné problémy.

Vybrali jsme celkem deset vašich příběhů, které si můžete nyní přečíst. První článek:

V tomto článku si můžete přečíst dalších pět příběhů. Autorkám zašleme dárek jako poděkování – balíček s kosmetikou Yves Rocher.
60587e22cb514obrazek.png
Foto: Shutterstock

6. Kvůli pandemii nejsem schopná najít si práci. Mám 2 děti, jedno školkové a druhé školní. Tím, jak se neustále mění opatření a jsou zavřené školy a nyní i školky, tak mám celkem dost problém. Manžel je už totálně přepracovaný, hypotéka na krku a já bych pracovat šla ráda, abych se dostala konečně i mezi lidi, ale v této situaci je to nereálné. Tak jsem na úřadu práce, je to pocit velké životní křivdy. Moc jsem se těšila na to, jak si užiji své 4 měsíce volna, až budou děti ve škole a školce a než mi skončí rodičovská, jak si i v klidu najdu práci a zatím je to takové, jaké to je. Tak jsem si to nepředstavovala ani ve snu. Můj poslední rok na rodičáku se nesl ve znamení distanční výuky, dětí neustále se nudících doma, vymýšlením aktivit k jejich zabavení, sociální izolace... Ta izolace je na tom to nejhorší. Už rok jsem neviděla svou rodinu, své přátele, mám úzkostné stavy, cítím se osamělá a bojím se, co s námi bude.

7. Máme dvě děti, jedno školní 9 let a jedno předškolní. Je to náročné, online výuka je fajn, paní učitelka se snaží, nicméně to stejně vyžaduje naší každodenní kontrolu. Navíc vařit dvě teplá jídla denně pro celou rodinu, nonstop řešit svačinky a neustálé hádky dvou dětí. Ten, kdo říká, pořiďte si druhé dítě, budou si spolu hezky hrát, tak to asi jen chce, aby ostatní zažívali to samé. Neříkám, že se nemají rádi, ale nostop se poštuchují, a když už se nepoštuchují, tak si stejně něco mumlají, zpívají, na něco hrají, takže doma prostě klid není. V tuto chvíli jsme navíc již od 12. 2. 2021 v karanténě. Začal manžel, ten měl velmi těžký průběh se zápalem plic (takže já dva týdny pečovala o něj, o děti... mazec!) Jednou jsem už opravdu vybouchla, když se děti poštuchovaly a skončilo to drobným úrazem, tak už jsem se prostě rozbrečela... děti koukaly, protože brečet mě opravdu nikdy neviděly. Prostě už to bylo moc. Pak jsem byla pozitivní i já, naštěstí celkem s lehkým průběhem, ale i tak mě to celkově vyčerpalo. Chtěla bych jít ven, chtěla bych, aby děti šly do školy a školky a já měla po několika měsících konečně chvíli jen pro sebe a manžela. Hlídání dětí žádné nemáme, protože moje maminka je onkologický pacient, takže jí nechceme ohrozit a manželovi rodiče o děti nestojí – každý den hlídají děti švagrové, takže na naše už není žádný čas a asi ani chuť. Také jsme skoro rok s manželem střídavě na ošetřovném, takže peněz není na rozhazování. Také upřímně řečeno, bojím se trošku o práci, jelikož pracuji v malé rodinné firmě... a teď si vezměte, že jsem tam kvůli karanténě již měsíc nebyla... a práci za mě dělá majitelka - super! Věřím, že takových případů jsou tisíce, takže nebojte, ženy, nejste v tom samy!

8. V současné době jsem doma s batoletem malým synkem a školákem ve 4. třídě. Každý den po-pá máme online výuku, takže musím udělat podmínky, aby malý nerušil toho velkého, zabavit ho. Nakoupit, uvařit, malý jde před obědem spát, v tu dobu starší syn končí výuku a má hlad. Takže zase oběd, trochu poklidit a vstává malý syn a také má jídlo. Potom si starší dodělává úkoly a jdeme společně ven projít. Pak přijdeme a máme svačinu a trochu klidu. Manžel dělá na tři dny 12 h směny a nemůže dělat home office, protože musí být fyzicky přítomen na pracovišti. Takže má buď denní nebo noční. To je pak horší, aby se vyspal, ještě také vše zorganizovat. V současné době nám manžel opravuje od podzimu malou chaloupku kousek od Benešova, která bude moct být využita celoročně, takže pak budeme mít zázemí, kam jet a kde být ve volnu. Samozřejmě teď manžel veškerý volný čas tomu věnuje a je pryč, když má volno. Takže tedy jsme doma sami a je to docela vyčerpávající stereotyp s tím vším děním. O víkendu mám klídek a jdeme se projít nebo si pustíme film, malej si hraje. Nezastírám, že starší syn je také protivný a znuděný už vším, chybí mu kontakt s kamarády, režim školy. Bohužel tu komunikaci řeší přes hraní online her a komunikaci na sociálních sítích, ale má to je na max. 2 hodiny denně. Což předtím nevyužíval, protože byly děti v družině nebo venku s klukama. Takže doufám, že po Velikonocích bude lépe a klidněji a uvidíme už nějaké začínající světlo na konci tunelu. Nezastírám, že špatně spím, kvůli strachu o zdraví naší rodiny a hlavně prarodičů, jsem také podrážděná a mám problémy se zády. Kumuluje se emoční napětí. Bohužel čas pro sebe mám omezený, ale jelikož my ženy jsme odolné a vydržíme více, prostě musím, jinak to nejde! Tak všem hodně sil a zdraví! Držme se a opatrujme!

Video:

9. Připadám si neustále hrozně unavená. Ráno vstanete a jdete si sednout k počítači. Odpoledne, když si odpracujete svých 8 hodin, tak se odhlásíte od firemního počítače a zapnete si vlastní, protože nemáte, co jiného dělat... Nikam se nedá jít, nic se nedá podnikat. Večer si pak jdete lehnout s tím, že jste byli celý den doma a bez pohybu... Chodila jsem pravidelně plavat a na aerobic a teď nemůžu ani jedno. :(

10. Naši rodinu trápí boj s prostorem. Máme tři děti a žijeme v panelákovém bytě. Manžel je již rok na home office a dvě děti jsou školou povinné. Je pro mě každý den velmi stresující zajistit dostatek klidu manželovi, který pracuje celý den a potřebuje se soustředit, prostor pro obě dcery, z nichž každá má nejen školní online výuku, ale rovněž online výuku různých zájmových kroužků a zároveň se věnovat nejmenšímu batoleti, které vyžaduje mou pozornost a také potřebuje své zázemí, kde si může nerušeně hrát anebo v klidu spát. Do toho je samozřejmě potřeba uklidit, vyprat, uvařit, nikdy mě nenapadlo, kolik rušivých zvuků se může v naší domácnosti objevit! Náš milovaný byt je nyní pro mě jakousi klecí, a i když se všichni členové rodiny velmi snaží, zodpovědnost připadá především na mě. Máme štěstí, jsme zdraví a manžel má práci, děti to také zvládají poměrně dobře, ale i přesto všechno je to pro mě již velmi dlouhé a já každým dnem ztrácím více a více energie a narůstají ve mě úzkostné pocity, co bude dál.

Děkujeme za vaše osobní příběhy, vybraným příběhy odměníme dárkem s kosmetikou Yves Rocher. Alespoň tak vám můžeme udělat malou radost v této náročné době.

Náš tip:

Vyzkoušejte lék rostlinného původu Persen, navodí vnitřní klid, zbaví pocitu strachu, obnoví psychickou rovnováhu

Také máte v aktuální náročné době pocit, že na vás všechno doléhá a vaše duševní rovnováha není v dobré kondici? Vnímáte negativní věci ve spojení s pandemií a jste z nich dlouhodobě rozrušení? I když jste jindy v pohodě, přece jen už je toho stresu na vás moc? Sáhněte po čistě přírodním léku, který vám pomůže navrátit vnitřní klid.

60587dc284219obrazek.png

Lék rostlinného původu

  • Persen obsahuje rostlinné extrakty se sedativním, anxiolytickým a hypnotickým účinkem
  • Navodí vnitřní klid, zbaví pocitu strachu, obnoví psychickou rovnováhu
  • Persen nevyvolává závislost, může se užívat delší dobu
  • Více na www.tochcepersen.cz

Naše články:

Reklama