Moc děkujeme za zaslané příspěvky, vybrali jsme osm příběhů, které oceníme dárkem, jak jsme slíbili. Budeme rádi, když oceněným přinesou radost.

První část oceněných příběhů jsme vydali ve článku: Vyhodnocení čtenářských příběhů na téma „Můj život s alergií na roztoče“

Alergie na roztoče je velmi rozšířená. Týká se asi 10 % dospělých a víc jak tři čtvrtiny dětských pacientů, které trápí astma. Bohužel roztoči jsou všudypřítomní, žijí všude a nelze je důsledně z prostředí, ve kterém žijeme úplně zlikvidovat. Alergici ale mohou snížit jejich počet a tak omezit alergické reakce.

61f2868360c03obrazek.jpg

Naše příběhy:

Jana M.
Alergii mám já, a 3 moje děti, nejvíc syn. Vždycky jsem si myslela, že alergie na roztoče může být jen ve špíně a prachu. Ale roztoči jsou bohužel všude kolem nás a jsou i tam, kde je nečekáte. Jsou malincí, neviditelní, ale přesto když začnou, máme červené oči, jsme unavení, kašel a neustále protékající rýma a další příznaky. Dlouho jsme běhali po doktorech v domnění, že jsme prostě často nemocní a unavení. A ona alergie. teď jsem musela odstranit všechny koberce, závěsy, záclony, dečky a podobné lapače prachu, abychom se nedusili. Často převlékám postele a měním ložní prádlo, peru polštáře a přikrývky – prostě spousta nutných opatření. Syn dokonce musí mít denní vakcínu stříkanou pod jazyk – je to docela omezující, než si na to zvyknete, kdy a jak dávkovat vakcínu. Doma už to jakž takž zvládáme, ale na návštěvách třeba u babičky je to někdy drsné. Kýcháme, prskáme, slzíme. Alergie na roztoče je o to zákeřnější, že je celoroční. Omezuje tak opravdu hodně.

Blanka B.
Vůbec jsem nevěděla, že jsem alergická. Jenom jsem měla problémy v noci. Špatně se mi dýchalo, ucpával se mi nos, jako kdybych měla rýmu. Pak jsem musela do nemocnice na operaci s kýlou a tam jsem zjistila, že spím celou noc a že dýchám bez problémů. Když jsem přišla domů, tak jsem vyměnila péřové peřiny za jiné. Myslela jsem si, že mám alergii na peří, ale stále mě to v noci nedýchá. Sice je to lepší, ale stále to není dobré. Tak mám asi alergii na roztoče. Pořídila jsem si lepší vysavač, tak uvidíme.

Renata Z.
Alergie na roztoče a prach je peklo, ale když vás podpoří rodina a přátelé, je ta otrava o něco menší. U mě se alergie kupodivu objevila, když jsme se přestěhovali na venkov do dvě stě let staré, rekonstruované chalupy. Myslela jsem, že si jen chvíli musím zvykat na nové prostředí, na čerstvou omítku, nový nábytek a materiály a podobně. Ale má situace se nelepšila. Každé ráno zarudlé a svědivé oči, ucpaný nos, oteklá sliznice v ústech a „knedlík“ v krku. Po mnoha a mnoha vyšetřeních byl vynesen verdikt. Alergie na prach a roztoče. To znamenalo zbavit se mých oblíbených koberečků, polštářků, ovčích kožešin na podlaze i nábytku a pečlivě vybírat každý kus textilu do domu. Přesto, že jsem měla velkou zásobu pěkného ložního prádla, musela jsem přejít na antialergická prostěradla i povlečení. Dlouho jsem si zvykla na tak trochu jiný životní režim, na to, že musím brát nějaké léky a na to, že je problém jet na dovolenou do hotelu, sednout do cizího auta a na to, že musím pořád mít někde vzadu v hlavě myšlenku na to, že je dobré alergickým atakám předcházet, než je pak léčit a tlumit. Ale člověk si zvykne na všechno. Často si říkám, že jsou na tom mnozí lidé o moc hůře. Že já, na rozdíl od jiných, zažívám spíše nepohodlí než bolesti. Také celá rodina bez reptání a automaticky hledí na to, co mi dělá dobře a naopak. Manžel mě moc podpořil, utěšoval, spolupracoval a stejně tak všichni přátelé. Trochu mě mrzí, že se jen občas a zlehka mohu pomazlit s našimi kočkami, ale ty mají svůj spokojený kočičí život na zahradě a v přilehlých stodolách. Takže čistím, peru, převlékám, nakupuji s rozmyslem a s omezeným výběrem, luxuji, čistím vzduch čím se dá….a vlastně si docela spokojeně žiju.

Bohumila H.
Troufám si tvrdit, že většina lidí, kteří alergii nezažili na vlastní kůži, nikdy nedokážou odhadnout její vážnost. I já jsem dlouho o alergiích pouze slyšela, kdo ji má a nemá a jaká opatření musí udělat. Pamatuji si i na ty chvíle, kdy se moje mamka velmi divila, když můj bratr doma zlikvidovali všechny péřové pokrývky kvůli jejich synovi, mému synovci. I mě to nakonec potkalo. Před 6 lety mi byla zjištěna alergie na prach, pyly a plísně. Nicméně cesta k odhalení alergie nebyla až tak jednoduchá. Patřím mezi osoby, které když k lékaři nemusí, tak tam nejdou. V kombinaci s tím jsem také workoholik, který když se pro něco zapálí, tak je v práci od nevidím do nevidím. A tak tomu bylo i v mém předchozím zaměstnaní. Největší nápor jsem zažívala před různými audity, kdy k mé běžné činnosti přibylo spousta papírování a školení zaměstnanců, na které mi jinak jejich nadřízení nedávali prostor. Když se podobné „akce“ konaly v době rýmiček a nachlazení, většinou jsem po takové akci lehla s nějakou rýmou a kašlem a organismu i s pomocí medikamentů to trvalo poměrně dlouho, než jsem se kašle zbavila. Moje lékařka je hodně dobrý diagnostik a rozhodně situaci nikdy nepodceňuje. A mimo jiné se snaží hledat příčinu. Takže když jsem se kašle nemohla zbavit 3 týdny, dala mi antihistaminika a tehdy se poprvé začala dostavovat postupná úleva. Byl to první okamžik, kdy naznačila, že by se mohlo jednat o alergii. A pokud by se to opakovalo, že by mě poslala na alergologii. Čas běžel a blížil se opět audit. Tehdy mě však kašel zchvátil ještě před ním. Ale já jsem přece musela chodit do práce. Zkuste si představit, jak mluvím s německým auditorem a za každým druhým slovem dávivě kašlu. Svoji práci jsem obhájila, ale stálo mě to tehdy hodně sil. Když majitel přišel všem pogratulovat, že jsme to zvládli, požádala jsem ho, zda mohu jít k lékaři, že mi je fakt hrozně. Zakázal mi to. A tak jsem v práci vydržela až do odpoledne a využila toho, že moje lékařka ordinuje i pozdě odpoledne. Skončila jsem na neschopence a příběh se opakoval. Dlouhotrvající kašel, na který nakonec nejvíce zabrala až antihistaminika. Tehdy už jsem dostala žádanku na vyšetření na alergologii. Z kožních testů na alergologii mi vyšla významná reakce na roztoče, středně významná na jarní břízovité stromy a hraniční alergie na plíseň z rodu Alternaria. S lékařkou jsme prošly všechny rizikové faktory, mezi které patřil i můj péřový polštář. Takže po této diagnóze i u nás proběhla výměna toho, co bylo péřové za jinou alternativu. Aktuálně jsem pro mě nejvíce náročný pobyt v hodně zaprášeném prostředí. Začne se mi ucpávat nos. Naštěstí jsem pro takové případy vybavena antihistaminikem, abych mohla zasáhnout a zabránit rozjetí větší alergické reakce. Snažíme se doma dodržovat všechna doporučení – např. praní lůžkovin na 60°C jednou za dva měsíce. I přes všechna opatření se mi tu a tam stane, že při větším úklidu musím sáhnout po spreji do nosu nebo antihistaminiku. Nicméně musím zaťukat, díky odhalení alergie jsem už dlouhotrvající kašel nezažila a snažím se mu spíše předejít. Přípravek ExAller mě zaujal zejména s ohledem na péči o matrace. Jelikož máme doma vysoké matrace, nechce se mi věřit, že samotné vysávání je dostatečně účinné. Princip vylákání roztočů na principu feromonů mi přijde hodně zajímavý a rozhodně bych ho ráda vyzkoušela.
61f28636387f9obrazek.jpg

V balíčku, který autorkám příběhů zasíláme najdou mimo jiné i ExAller, sprej, který přispívá k léčbě alergie na roztoče a její prevenci tím, že odstraňuje příčinu.

Přípravek ExAller® je klinicky prověřený a doporučovaný světově uznávanými alergology.

Přitahuje a eliminuje 99 % roztočů domácího prachu, kteří žijí v kobercích, čalounění a matracích a způsobují alergii.

Pociťte úlevu od alergických příznaků již po prvním užití.

Více najdete na www.exaller.com/cs

Podívejte se na video


61f28648511c2obrazek.jpg