V domácnosti čtenářky Uly chrápou všichni, tvrdí. Když sama zjistila, že i přes to, že je jemnou ženou, chrápe, byla překvapená. Dnes už se s tím smířila a radí všem ostatním, aby učinili totéž...
Další příspěvek k dnešnímu chápacímu tématu zaslala čtenářka Ula. A otevřeně se v něm přiznává, že u ní doma chrápou všichni...
Dobrý den,
u nás chrápeme prakticky všichni. Teď, co mají děti rýmu a kašel, jsou zahleněné, nespí vůbec potichu. Ale co naděláme, bude líp. Jen to jejich chrápáníčko je takové klidné, tiché, příjemné.
To náš táta, to je jiná kategorie. Ten, když je hodně unavený, tak řeže dříví klidně celou noc. Až mi je ho líto. Prý je chrápání i dost nebezpečné, ale já si myslím, že je nebezpečené hlavně pro okolí v tom, že se nevyspíme.
Nemám ráda, když někdo na druhého v noci mlaská, aby přestal.
O sobě jsem si myslela, že já jako jemná žena - se mě tento problém netýká. Jak jsem byla překvapená, když mi manžel oznámil, že z ložnice šel spát jinam, protože se to moje řezání dříví už nedalo vydržet. Jednou mi dokonce moji akci nahrál... ale jenom jsme se tomu zasmáli.
Jediné mé chrápání, které vadilo jedné nepříjemné a nepřízpusobivé pacientce, bylo v porodnici... po porodu jsem se totiž konečně po dlouhé době vyspala. Ke konci třetího těhotenství jsem už totiž měla takové noční nespavé stavy, až mi to vadilo. Po porodu ze mě spadl i celkově stres a bylo mi fajn, taky zapracovala únava, že pokaždé, když jsem usla, tak jsem „řezala o 106“. A ta jedna stále mlaskala a mlaskala a myslela si, že mě to zklidní. Když spím, tak spím a mlaskání okolí je nanic.
Přeji všem, aby se v klidu vyspali, protože spánek léčí a regeneruje a chrápejte si jak je vám libo... hlavně ať si odpočinete!
Ula
Pozn. red: Příspěvek neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne 20. dubna 2011: Historky s chrápáním
- Posílejte mi své historky s chrápáním! Chrápete vy? Váš partner? Někdo ve vašem okolí? ...
Vaše vzpomínky a příběhy s chrápáním zasílejte na redakční e-mailovou adresu uvedenou níže. Pokud chcete mít větší šanci k uveřejnění vašeho příspěvku a také k získání dárku, uveďte do předmětu mailu heslo (viz níže) a nezapomeňte, že váš příspěvek musí být dlouhý alespoň jako tento odstavec textu. Za odměnu můžete získat spray proti chrápání SILENCE a knížku receptů GOURMET.
Své příběhy posílejte dnes (20. dubna 2011) do 15.00 hodin. Později zaslané příspěvky nebudou uveřejněny.
- Heslo: CHRAPANI
- Redakční e-mail: Redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
terrynka — #6 Dobrý den,
chápu, že vám to přišlo divné, ale já jsem bohužel k tomu nevysvětlila to, že dotyčná spolubydlící byla velice drzá, nepřizpůsobivá, stále jí něco vadilo a hysterčila na celé okolí kvůli všemu, nikdo jí neměl rád... a proto jsem to její mlaskání na svoji osobu brala jako - to máš holka za to... Na svoji obhajobu - když totiž přijela z JIP po porodu, místo toho, aby se slušně zeptala, jestli bych jí mohla půjčit zdarma mobil, aby si zavolala, tak na mě vyštěkla, půjčte mi mobil, já vlastní teď nemám a musím nutně zavolat. Byla jsem tam v šoku, že jsem jí ho jenom podala. To víte, člověk si nechce dělat hned zle, když ví, že tam bude s dotyčnou trávit třeba čtyři dny... no a pak se to vezlo. Všechno a všichni jí vadili a mi můj manžel, který za mnou přišel, tak to po deseti minutách vzdal... ženský, však si vzpomínáte, že v porodnici můžete potkat kamarádku na celý život nebo taky vám může být pobyt znepříjemněný osobou, která si hraje na paní důležitou... Já to zažila třikrát, zážitky mám víceméně krásné, ale kopyto se najde vždycky.
Tak se omlouvám, jestli jsem Vás tím pohoršila, ale spíše to bylo vytržené z kontextu.
Marcela Jelínková — #5 Špunty do uší snáším velmi špatně. Dcera má svůj vlastní byt a svůj pokojíček mi "pustila". Jsem jí za to vděčná, protože, když moje polovička začne řezat dříví, je lepší dřevorubec než já, odcházím v polospánku s budíkem a baterkou dospat noc do pokojíčku
Ráno se divím, kde to jsem
a manžel mi vyčítá, že odcházím ze společného lože
Jediné mé chrápání, které vadilo jedné nepříjemné a nepřízpusobivé pacientce, bylo v porodnici... po porodu jsem se totiž konečně po dlouhé době vyspala. Ke konci třetího těhotenství jsem už totiž měla takové noční nespavé stavy, až mi to vadilo. Po porodu ze mě spadl i celkově stres a bylo mi fajn, taky zapracovala únava, že pokaždé, když jsem usla, tak jsem „řezala o 106“. A ta jedna stále mlaskala a mlaskala a myslela si, že mě to zklidní.
.. to je opravdu milé. "Já spím a okolí ať si trhne nohou", aha. Chápu, že s chrápáním se nic moc akutně dělat nedá, ale váš přístup, být onou paní v porodnici, by mě opravdu nas**l. Nazývat někoho, koho obtěžuje Vaše chrápání, protože se - kupodivu - chce také vyspat, nepříjemným a nepřizpůsobivým, mi opravdu přijde být podivné.
Já mám v nočním stolku špunty do uší a když je nejhůř.....- Taky se mi daří až když manža odejde ráno do práce a mám klid.
Dobrý námět na novou reality show -Chrápe celá rodina
Jinak chrápání opravdu může být známkou zdravotních potíží, jenže čert se v něm vyznej
Není chrápání jako chrápání. Syndrom spánkové apnoe, které silně chrápající sužuje je velmi nebezpečný. Osoba, která trpí SSA se vlastně nikdy nevyspí. Mozek nemá v průběhu takového "spánku" relaxační fázi. Takový člověk upadá ve dne velmi často do mikrospánku, trpí zvýšeným krevním tlakem a dalšími potížemi, které ohrožují přímo jeho život, nejen kvalitu.
Já už v půlce chrápala jak o život,přes chrápání k porodu
Díky za přání klidného spánku, dala bych si říct, jak mě to čtení uspalo.