Další příspěvek nám došel od čtenářky s nickem TTT, která občas ráda utíká před ruchem velkoměsta, ale poté se zase velmi ráda vrací.

Já jsem normálně městská kočka, co miluje ruch města, dovoz pizzy, multikino, MHD se spojem každých deset minut a vůbec všechno tak nechutně blízko a hlučné a vždycky, když si zamanu.
Občas si po nadýchání smogu při inverzní odpolední poezii málem přejeta kamionem a uštvána kolotočem hypermarketu při cestě domů přes pejskaři milovaný parčík přemýšlím o samotě, kde lišky dávají dobrou noc. A chvíli věřím, jak by mi bylo blaze. Žádné meily, které měly být vyřízeny již včera a nebudou ani zítra. Žádný mobil, co zvoní, když vlezu do vany, žádná televize, doprava a protažené obličeje lidí přemýšlejících o tomtéž pod tlakem té naší báječné civilizace.Mám báječnou terapii. Vždy v létě jezdím na týden k našim.
Z části je to chyba příliš liknavého postupu civilizace v oněch krajích, z části tvrdohlavost mých rodičů. Ovšem efekt je zaručený. Ještě donedávna se chodilo telefonovat na kopec. Krásná romanticky zvlněná krajina dávala vysílačům pěkně zabrat. Takže byl dlouho jediný a mizerný jen tak, aby se neřeklo. Časem stačilo doběhnout jen na půdu....když bylo hezké počasí.
Naši jsou z generace, která jen tak neodhazovala věci zdánlivě nepotřebné, ale drobnými česky dokonalými kutilskými zásahy je udržovala jako perpetum mobile. Takže zatímco celá země žila vzrušena digitalizací, jejich televize přijímala v odstínech černé a bílé přes kabel obtočený staniolem čété jedničku. Když bylo jasno až polojasno i novu s tím, že jste nepoznali Borhyovou od Korantenga.
Lišky sice u nich nedávají dobrou noc, protože myslivci zredukovali jejich výskyt v tamních končinách. Na noc vás přijdou počochnit jen koroptve, srny a divoká prasata.
My, co ráno začínáme stažením meilů a zapnutí telefonu, bychom nejraději stáhli kočku, která se dožaduje vpuštění dovnitř, aby usušila rosou umáčené tlapky z nočních toulek. A když už do té zimy vylezete, tak něco hodíte i po králících, zbytky toulavým kočkám na které čeká sousedův pes. A nakonec zjistíte, že jediná pošta, kterou uvidíte bude ta, kterou přinese pošťačka, kterou si pamatuji coby uklízečku ve školce. Zatracenej malej svět. Tenkrát jsem jí rozčílila tak, že mě ještě dnes nezdraví a pošta jí doručená se dá považovat za leteckou, protože odhozena letí k mým nohám celkem slušnou rychlostí.
Jo jo, je tam krásně bez civilizace. Ale ke konci týdne, kdy už se mobil ani nepokouší vyhledávat operátora, jelikož propadl zoufalství, mám cukání. A začne se mi stýskat.
Já totiž nejsem ten typ, co by dokázal nekonečně bloudit se svazkem poezie nedotčenou krajinou s hlavou hrdě vztyčenou a civilizací daleko za zády. Já si to ´ten týden fakt užiju. A pak budu rok pod palbou smogu v neproniknutelné síti konkurenčních operátorů nebo nad klávesnicí či Simpsonovými v barvách přemýšlet, jak to bylo krásné. Aniž by mě cokoliv nutilo zopakovat to dřív než zase za rok:)
TTT

Téma dne: Život bez civilizace

V dnešním tématu si budeme povídat o životě bez civilizace. Myslíte, že byste se dokázaly obejít bez všeho, co vám každý den usnadňuje život?

  • Jak moc jste závislá na dnešních technických vymoženostech?
  • Bez kterých a na jak dlouho byste se (ne) dokázala obejít?
  • Líbilo by se vám žít bez civilizace nebo v úplně jiném století?

Podělte se o své závislosti a napište mi své příběhy nebo názory k dnešnímu tématu na redakční e-mail redakce@zena-in.cz .
Autorka nejlepšího příspěvku na dnešní téma získá luxusní rtěnku značky L´Oréal, vlasový styling Lybar a bělící pastu na zuby speciálně vyvinutou pro kuřáky a milovníky kávy (viz. obrázek níže).


cena

Reklama