K pesimismu se dobrovolně přiznává čtenářka s nickem Sebosis, která tak občas uzemňuje optimistického přítele…
Hezký den, ženy-in.
Přiznám se na začátku a dobrovolně: Jsem pesimista. Ale to je z toho všeho, co denně prožívám. Za to nemůže národnost. Já teda když v Holandsku řeknu, že jsem z Čech, tak všem vyrazí úsměv na tváři a slovo „Bier“. Ale i obecně (z těch co znám a v ČR byli) mají na naši vlast kladný názor, já sama to tak růžově nevidím, já jsem opravdu pesimista.
Rozepsala jsem vám, jak to vidím já a přítel (cizinec):
Přítel:
V ČR není tolik lidí, je tam klid (mluví o vesnici)
Já:
Bydlela jsem v ČR na vesnici a jak se říká „na jednom konci si prdneš a na druhém už si posr..ý“, Drbny vládnou, klid není nikdy. Možná v hospodě a to vás stejně dva dny na to rozmetou, že nejspíš budete alkoholik, když furt chodíte do hospody.
Přítel:
V ČR je krásná příroda
Já:
Příroda je krásná, kde se o ní pečuje, takže stejně za tou „pravou“ krásou musí člověk cestovat, tak jako všude jinde. A pole a vinice za přírodu nepovažuji, tam nejezdí člověk relaxovat.
Přítel:
Levnější bydlení.
Já:
Mnohem nižší platy
Přítel:
Levnější pojištění.
Já:
Cena odpovídá kvalitě a navíc u dochtora zaplatíš za vyšetření, za recept, za ležení na pokoji...
Přítel:
Tady (v Holandsku) kam se podíváš, jsou všude obchody.
Já:
Ale já když u nás něco potřebuju (co u nás běžně není), musím jet 50 km do Brna.
Přítel:
Lidé mají spoustu koníčků
Ja:
Ale nemají na ně čas, protože musí trčet v práci, aby vůbec uživili rodinu.
Přítel:
Lidi jezdí na výlety, zámky...
Ja:
Furt sedět v nějakém restauračním zařízení vyjde dráž.
Přítel:
Lidi jsou v CR strašně pohostinní (pořád mluví o vesnici)
Já:
To aby je druzí nikde nepomluvili.
Přítel:
Ty vaše kroje jsou nádherné
Já:
Zkoušel sis to někdy obléct?
Přítel:
Pořad máte nějaké oslavy a bavíte se
Já:
To musíme, jinak by nás z všech těch starostí o práci, rodinu, peníze bydlení... za chvilku trefil šlak!
To je tak ve zkratce... Myslím, že pesimisty jsme většina, ale že to taky většina cizinců tak nevidí a hledají na NÁS to dobré. Ty názory jsou psané s nadsázkou, ale smysl zůstává stejný. Přítel mi ale bohužel nebo bohudík nevěří :)
Hezký den přeje
Seboosis
Text neprošel redakční úpravou
Jaký je váš názor? Jsme opravdu tak „smutní“, upjatí a negativní, jak nás občas vidí cizinci, nebo nám křivdí? A jak vůbec vnímáte samy sebe, milé dámy? Co vaše rodina a příbuzní? Smějete se často, nebo spíš nadáváte na všechno okolo? Napište mi o tom a podělte se o své názory a postoje k českému naturelu
Své příspěvky můžete zasílat už teď na e-mail:redakce@ zena-in.cz
Autorka nejlepšího příspěvku tentokrát získá knihu Jany Abelson Tržilové VZPOMÍNKY OBYČEJNÉ ŽENY aneb Hledání toho pravého a čisticí pleťové mléko značky Nivea Visage.
Nový komentář
Komentáře
myslím, že ve finále je to všude stejné. Já jsem se zamilovala do Amsterdamu a je to jediné město, kde bych si dokázala představit žít. Ale všude je chleba o dvou kůrkách, nikde není dokonalý život.
Já jsem ráda, že jsem tady v ČR a vždycky se sem ráda vracím ať jsme jací jsme.
bonda — #1 To sousedi si vsimnou i tady, mela jsem namysli prave uplne druhy konec vesnice.
Jinak muzi pomahaji naprosto se vsim, ten muj se i kolikrat znicehonic zvedne a jde umyt nadobi, hodit pradlo do pracky nebo povysavat

Myslím, že se s pŕítelem dobře doplňujete.
bonda — #1 To je užitečná poznámka
Holandští chlapi prý pomáhají doma naprosto všechno, já jsem to aspoň tak viděla, takže by se mi tam možná dobře žilo. Na vesnici fakt není jednoduché žít. Nejhorší jsou ty, které už ztratily výhody vesnice (klid, čisté prostředí) a ještě nemají výhody města (obchody, dostupný lékař). Ono někdy to, co se ti zdá hrozné, že o tobě každý všechno ví, se může stát výhodou. Třeba že si sousedi všimnou, že nevycházíš z domu a mohlo se ti něco stát. Bývalý by bez sousedů už dávno nežil.