ŽENA-IN - Čtenářka: Sebekritika i kritika, která vyrazila dech

Čtenářka, která nechce být z pochopitelných jmenována, ve svém příspěvku přiznává svou vlastní sebekritiku, ale také jednu kritiku na její osobu, která ji doslova vyrazila dech.

Jestli jsem k sobě kritická? Občas mě některé situace vedou k zamyšlení.

- Vím, že dělám spoustu výchovných chyb, které si uvědomuji až zpětně. Doufám, že to mé děti celoživotně nepoznamená nějakými velkými šrámy.
- Jsem si vědoma svých chyb ve vztazích a také většinou až zpětně. Vážím si všech, kteří to přehryznou.
- Někdy mluvím víc, než bych měla a skáču do řeči. Zbytečně si pak říkám: Mlčeti zlato.
- Vím, že pracovně nejsem úplná hvězda a že mám svou práci hlavně proto, že by ji za ty peníze žádná hvězda nedělala.
- Jsem zmatkař a často panikařím.
- Dochvilnost nepatří mezi mé ctnosti
- Nejsem zrovna kočka a neumím moc dělat pro to, abych byla.

Včera jsem se však dočkala kritiky cizí, která mi vyrazila dech:

Stála jsem se svým malým synem na autobusové zastávce a studovala jízdní řád. Zjistila jsem, že autobus nám z toho místa nejede a přecházeli jsme pak se synem přes silnici k jiné zastávce. Syn byl nějaký zaražený a zčervenalý v obličeji a chytil se mne za ruku. Najednou to z něj lezlo: „Mami, ta holčička za námi udělala něco hrozného. Můžu ti to říct? Já nevím, jestli mám.“ Vypadalo, že ho to tíží a tak jsem ho nechala, ať to vyklopí: „Hodila po tobě kamínky a řekla: Ta p**a stará.“ Kamínky jsem necítila, ta věta mě pálí ještě teď. Moc mě těšilo, že se syn v té chvíli styděl za tu cizí holčičku a ne za mne.

Přeji Vám hezký den a hezký víkend

Vaše čtenářka

^{Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven}

______________________

^{Uf, tak to je silné kafé. Některé dnešní děti jsou opravdu zlé a vulgární. Na tu větu bych také nemohla dlouho zapomenout, co ji k tomu sakra vedlo??}
^{Moc děkuji, že jste napsala a jinak ta vaše sebekritika – ta je přiměřená a zdravá.}
^{Mějte krásný den}
^Saša