Další zajímavý příspěvek poslala do redakce čtenářka s nickem Rikina. Opět příběh, který napsal sám život. Příběh, podobný tisícům ostatním, ale přesto v mnohém originální.
S „přebíráním“ tam i zpět mám bohaté zkušenosti :-) Ačkoli jsem si kdysi také idealisticky myslela, že můj muž bude pro mne ten jediný a pravý po všechny časy… Vlastně ani nevím, jestli jsem ho kdysi dávno nějaké nepřebrala, ale je to celkem pravděpodobné, protože už jako mladík měl pověst dobrodruha a sukničkáře, takže bych se nedivila, kdyby se s jinou byl býval vodíval za ruku při měsíčku, než jsem jej okouzlila svou nepochybnou krásou, inteligencí a oduševnělostí :-))
Po letech manželství, a již coby otec dvou synů nechal se zlákat novými možnostmi po boku jiné ženy, čímž mi sice způsobil ztrátu valné části iluzí, ale to vcelku nebránilo tomu, aby se ke mně ještě několikrát v budoucnu nevrátil. To ovšem pochopitelně nelibě nesly ty jeho tehdejší přítelkyně, kterým jsem ho takto přebírala já… skoro všechny jsem znala osobně. Jenže ony dámy vědomě riskovaly vztah se ženatým mužem (dlouhá léta jsme s manželem nebyli rozvedení, i když jsme spolu nežili), a nebyla to moje chyba, že si ho nedokázaly udržet :-)
Dnes už úředně rozvedení jsme, nicméně stále mezi námi trvá přátelský vztah, a na tom nehodláme ani jeden nic měnit. Případní noví partneři nás obou s tím musí býti srozuměni, a pokud se s tím nedokáží vyrovnat, obvykle se brzo stanou bývalými ;-)
Současný stav je takový, že zatímco já žiju sama, bez stálého partnera, můj bývalý manžel má již více než tři roky partnerku, ku které by se patřilo gratulovat. Je to dáma životem zkušená, rozumná, inteligentní, šikovná, dobrá kuchařka, přitom štíhlá, sportovní typ, z mého pohledu všeobecně obdivuhodná žena. Přestože ji nepokládám za kamarádku, je mezi námi cosi jako vzájemný respekt, a velmi bych svému bývalému přála, aby s ní nalezl to, co mu u mě zřejmě vždycky chybělo, ať už je to cokoli :-)
No a na závěr - nikdy bych nepřebrala muže mé sestře, ani žádné ze svých dvou dlouholetých kamarádek. A že mají všechny dobrý vkus. To je prostě přes čáru, a na něco takového si příliš vážím jich, jejich partnerů a i sebe - některé vztahy mají daleko větší cenu, než prchavá zamilovanost a chvíle potěšení. Kdo je takový blázen, že by se dobrovolně připravil o důvěru svých přátel, nezaslouží si příliš pochopení...
čtenářka Rikina
pozn.red. Text nebyl redakčně upraven
_________________
Ne každá žena dokáže se svým partnerem i po rozvodu udržovat přátelský vztah, natož pak cítit sympatie k partnerce současné. Ale Vaše velkorysost a nadhled Vám v životě jistě mnohé usnadní.
Děkuji za tento příspěvek.
Hezký víkend
Saša
Téma dnešního dne 2. září 2011 zní: Přebírání partnerů
- Svinstvo je přebrat manžela nebo přítele své sestře či kamarádce
- Svinstvo je odloudit od rodiny tátu od dětí
- Svinstvo je pohrávat si ženatým mužem jako kočka s myší
Ale život není jen procházka růžovým sadem s pevně stanovenými pravidly. Život je věčný boj mezi muži i ženami (a ženami a ženami :)).
- Dokázala byste jít za svou láskou přes mrtvoly?
- Znáte případ, kdy dívka přebrala chlapce své sestře nebo kamarádce?
- A nebo ještě dál, už manžela?
- Jaký je váš pohled na tyto ženy?
- Zastáváte názor, že na to musí být vždycky dva?
- Udělala jste něco takového Vy sama? (třeba studentské lásky)
Nebudu vás více trápit otázkami, nechám prostor vašim příběhům, ať už vlastním, nebo těm z odposlechu.
Vzpomínejte, nadávejte, nebo obhajujte. Na vaše příspěvky se těším na redakčním e-mailu: redakce@zena-in.cz
Jedna z vás opět obdrží malý dárek: knihu od londýnského autora Davida Whitehouse s příznačným názvem k dnešnímu tématu: Postel a pleťové čistící mléko od kosmetiky Ryor – abyste měly krásnou pleť za každých okolností. :)
Nový komentář
Komentáře
Věrulinka — #22
Jako vzdy : uroven, pravopis, poutavost, krasnej prispevek. Diky!
Rikina — #15 jsi nesmírně toleratní žena a dobré vztahy udržovat, je moc dobrý, už k vůli dětem i po rozvodu.
prožila jsem něco podobného, ale aby se ke mně vrátil, zas odešel, zas se vrátil...to bych nesnesla
dala jsem mu 1 možnost, nevyužil jí, rozvedla jsem se s ním
taky se snažím udržovat dobré vztahy až mi okolí říká že to přeháním ale je to přece otec mých dětí a že se zachoval tak jak se zachoval, s tím jsem se už smířila a vzala to jako fakt...
ne že bych jeho společnost vyhledávala, ale když přijede normálně se bavíme a nestranný pozorovatel by vůbec nepoznal, že jsme rozvedení...
Tenhle přístup je mi velice sympatický, ale není vždy lehce uskutečnitelný.
Moc hezké, Rikino
Taky bych nemohla mít muže kamarádky ,nebo sestry.Mě by to připadalo jak "inces".
Můj syn se taky s bejvalkou normálně baví,když se neshodnou ,tak se pohádaj ,a pak normál dál.Teď když měl vnuk "biřmování" ,tak sme tam jeli všichni a u bejvalý spali-v pohodě. A už mají každej svou rodinu. Je to tak dobře,kvůli dětem.
Milá Rikino, klidně to tady před hlavním příspěvkem v roce 2015 můžeš občas vyzdít takovýmto zpestřením
Rikina — #15 Náhodou, za tvůj postoj k exmanželovi tě obdivuji. Nevím, jak bych se chovala já. Vím určitě, že bych mu nebránila ve styku s dětmi, naopak, spíš bych ho k tomu nutila, ale nejsem si jistá, jestli bych s ním dokázala jít na pivo. Ješitnost je hrozná vlastnost.
Rikina — #14 vsak ano, vidis, ze se to tu uchytilo, tak pis, jen zadny stereotip
Jinak já tedy děkuji za ten komentář p. Stuškové, ale ty moje výše zmíněné kamarádky to nazvaly jinak - prý jsem vůči ex-choti tak tolerantní, až jsem blbá. Nooo... se nepřu.
Lukáš Čejka — #9 a teď koukám, že k pondělnímu tématu bych taky mohla leccos poznamenat...
Rikina — #11 ja su tak stastny
Rikina — #10 však tehdy mezi komenty byla prodleva .. ale to přece nevadí, ne? Počkat si tehdy na Tvoji odopvěď mi stálo za to
Lukáš Čejka — #3 ale ne, jsem se neurazila přece. Jsem to zařadila mezi obvyklé špičkování.
selinka — #4 no jo, když já sem většinou přijdu buď brzo ráno, nebo až hodně pozdě večer, a to už obvykle není s kým si vyměňovat poznámky
enka1 — #6 spatne jsem to zformuloval a asi to vyznelo jinak nez melo, mea culpa
Přebrat znamená vědět, že dotyčný je zadaný a dělat všechno pro to, aby na to zapomněl. Cizí ženě partnera přebrat nelze, pokud nevím, že je ženatý nebo s někým žije. Už ani na občanské průkazy nelze spoléhat, prstýnek taky každý nenosí. Jak to jedna má poznat?
Se závěrem úplně souhlasím.
Rikina — #2 Když jsem viděla,že píšeš, napadlo mě něco podobného jako Lukáše, těšila jsem se na přečtení,nezklamala jsem se, ale reakce na L. mě trochu zarazila
Jinak, cos napsala se mi líbí 3/4 je skoro o našem manželství jen s jiným koncem
S tím závěrem musím naprosto souhlasit,jinak se mi moc líbí,že se svým bývalím,jste přátelé,necht vám to vydrží,hezky napsané a ten závěr by si mohly některé dámy vzít k srdci,díky Rikino