Milé ženy-in,já jako mladé děvče jen velmi zřídka jezdívala stopem. Jednou se totiž stalo, že nás s kamarádkou nějací „týpci“ nechtěli pustit ven z auta  a nakonec nás v noci „ vyhodili“ u hřbitova.

Tak ani nemohu pochopit z jakého důvodu jsem před 33 lety přijala nabídku na jízdu na lokomotívě. Na peróně tenkrát zastavila mašina a strojvedoucí se mě ptal, zda se chci svézt. I když jsem chtěla říct ne,z úst mi vyšlo, a proč ne?

Nastoupila jsem po schůdcích nahoru. Byli tam dva- strojvedoucí a vlakvedoucí. Ten mladší měl tmavé vlasy a zelené oči. Procvaknul mi jízdenku zuby  byl můj!!

Naše jízda skončila tenkrát v depu,ale ta manželská jede pořád dál. Občas mi sice neuvěřitelně pije krev a já jej také umím vytočit, ale  vždy nalezneme kompromis a vše se zase srovná.

k

Možná i proto, že já jsem Váha a on Lev. Je někdy panovačný a předvádivý až hrůza, ale já uvážlivě zvážím, co bude pro oba dobré a pěkně nenásilně jej naviguji k mému řešení.

On si sice občas myslí, že bylo jeho, ale  to je účel „ hry“. Ze všeho výše uvedeného vyplývá, že na kolejích může sice čekat vrah, ale občas tam čeká i budoucí manžel.
lalica


Ahoj, výtečně jsi odhalila strategii krocení Lvů. Pokud nezaznamenají, že jsou kroceni, udělají cokoli, neb to pokládají za vlastní nápad. Děkuji Ti za příspěvek a přeji vám oběma hodně štěstí! (moc vám to tam sluší)Míša

Celý dnešní den věnujeme náročné práci andílka jménem Amor. Kdepak se strefil do vás?

Pište na redakce@zena-in.cz