Prý nákupy moc nemusí - rychle nakoupit a pryč z obchodu. Zato její můj muž se v nich vyžívá. Jakmile přijdou do schránky letáky, vezme černý fix a už kroužkuje, co by se hodilo koupit. Co na to janny199? To už se dočtete v jejím příspěvku na dnešní téma, za který děkujeme

Dobrý den ,milá redakce. Nepíši často, ale když mi téma sedne jako tohle, tak musím.... Určitě nejsem výjimka, ale u nás je to zřejmě opačně. Já nákupy moc nemusím - naopak - rychle nakoupit a pryč z obchodu. To můj muž - ten se v tom vyžívá. Jakmile přijdou do schránky letáky, vezme černý fix a už kroužkuje,co by se hodilo koupit.Moje reakce? „Stejně to nebudou mít,musel bys hned první den a pokud možno v 7 hodin ráno.“ Podívá se na mě a řekne:“ Není problém, mám volno, klidně zajedu. Nachystej mi tašku a keš...“

No a já mu rovnou odpovím, že já s ním nejedu, poněvadž jdu za tři hoďky do práce a že bychom to nemuseli stihnout. Nevadí mu to, jen chce napsat, co tam chci a víc se o to nemám starat. Nakopne našeho stařičkého „chevroleta“ a zůstane za ním jen ohnivá čára. Když se vrátí, hned mi hlásí, že všechno koupil a nechá mi na stole účtenky (pro jistotu, abych si to mohla zkontrolovat)...pro něj není problém obejít ten super či hypermarket třeba 4x dokola, než najde jednu jedinou věc, kterou hledá a bez níž prostě neodejde. Já když nevidím, kašlu na to a říkám si :“Tak to koupím jindy....“

No a když už jedem někdy nakupovat spolu a přejíždíme takhle od jednoho supermarketu k druhému, vždycky ho poprosím, aby zastavil pokud možno co nejblíž vchodu, ať to nemám k autu moc daleko. A prý „Jo, klidně, není problém“. Bude se tam točit i 15 minut dokola, až chytne ten správný flek a zaparkuje přímo u vchodu.

Když vejdem do obchodu, převrátím oči, protože ty fronty u pokladny - z těch mi naskakují pupínky :-O.Tak si někdy říkám, co ty lidi pořád nakupují?? Ale pár takových maniaků, jako je ten můj chlap - a není se čemu divit...

Když jede v obchodě někdo s košíkem do protisměru a ne a ne uhnout, vypěním a slušně mu řeknu, že by mohl jet po druhé straně, protože tak by se tam prostě mělo jezdit. Co můj muž na to? „Prosím tě, ty naděláš, vždyť je tady místa, že by ses tu vytočila i s autobusem. „No a abych pořád neremcala, pro jistotu jezdí s košem on. Já ho jen vytáhnu a on hned: „Davaj kočár a jedem....“Takže můj muž na zabití rozhodně při nákupech není. To spíš já. On by za to nakupování měl nosit na hlavě svatozář :-D

No a třeba takhle předvánoční nákupy - to přímo kvetu!! Pravda - máloco v prosinci kvete, tak to je vzácnost :-D Vánoce jsou krásné, mám je ráda, ale ty dárky bych prostě zrušila a to vánoční přejídání taky, protože tohle všechno způsobuje ty fronty a chaos v obchodech, který já nesnáším. Ale jak říká můj chlap :“Tohle k vánocům taky patří.“

No a co na závěr? Některé ženy nerady nakupují s chlapem, protože u toho remcá a tváří se znuděně. Já u nákupů toho chlapa naopak potřebuju, aby mě mírnil, jinak bych ty nákupy vzdala a utekla bych....No ale nechci u těch nákupů ledajakého chlapa, já tam musím mít toho mého - trpělivého. Ne, rozhodně není zas takový ideál, gentleman, pan dokonalý ani žádný anděl...taky má své mouchy, ale za ty nákupy mu prostě patří pochvala, tu si ode mně každopádně zaslouží.

Přeji krásný den a pevné nervy při nákupech.....janny199

Váš manžel je asi pohodář a kliďas.

A jaký je při nákupech ten váš, milé ženy-in? Zachovává klid, nebo pění? Kdo z vás je při nákupech větší nervák? Napište nám něco ze svých zkušeností na: redakce@zena-in.cz