Velké ahoj celému osazenstvu Ž-in!
Celý život mi každý říká, jak jsem podobná mamince a já jim musím dát zapravdu. Když procházím alba fotek z dětství a dospívání, občas se musím podívat na popisku, jsem-li na obrázku já, či mamka. Obě jsme v tu dobu nosily delší vlasy, špinavoblond odstínu, obě máme tmavé, stejně tvarované oči... Nikdy jsem s podobou neměla potíže. Sestra si „vybrala" zase rysy do taťkovy rodiny, z níž mám já jen tvar nehtů (to mě těší!).
Jenže nějak nerozumím tomu, proč mi poslední dobou každá říká, že jsem podobná ségře, tomu nerozumím, podobu nevidím. Kdo z vás jo, napište mi to, díky!
Ifulinkaa
Poz. red.: Text nebyl redakčně upraven.
Posílejte mi dnes příběhy a fotky o své příbuzenské podobnosti. Máte bratra, který vám z oka vypadl? Dědečka? Bojíte se, že jednou vaše děti budou po vašich rodičích? To všechno mě zajímá! Vaše strachy, radosti i humorné historky, ideálně doložené fotkou, anebo naopak vaše fotky a fotky vašich příbuzných doložené krátkým komentářem, čekám pod heslem „Pribuzenska podoba“ na e-mailu: redakce@zena-in.cz. Nejlepší příspěvek oceníme malým dárkem!
- Můj příspěvek k dnešnímu tématu najdete zde: Jsem po tátovi? Skončím v padesáti na prkně?
- Nevíte, co nám poslat, tipy najdete tady: Komu se podobáme?
W) Naše grafička si hrála a tohle z toho vzniklo.
Nový komentář
Komentáře
cicinka — #8
ještě lepší
okej,zajdu si brzy na oční! nejspíš jsem zvyklá,že jsme si podobné nebyly,asi jsme k tomu dorostly až teď. opravdu tam moc podoby neshledávám:-)
no neva,každá jsme ovšem originál,kdy na podobě nezáleží... sme také aké sme ...tralala,tralalá
Jste si fakt podobné.Oči, ústa, jen jedna trochu buclatější, druhá trošinku "ostřejší" rysy. Ale fakt pěkné holky. Mě se často sávalo, že mě zdravili mě neznámí lidé a tak jsem tipovala,že zdraví sestru. A když přijela za mnou, když se mi narodil syn, tak otvírala prvním návštěvám. A všici se na ní vrhali se slovy : "Ahoj, jak ti je? Dobrý?" Pak se najednou zarazili a prý: "To nejsi ty!"

Jste si moc podobné!
I o nás se sestrou se poslední roky říká, že jsme si podobné. Celý život jsme byly jiné! Jen po narození dle fotek k nerozeznání.
ale chápu, že někdo tu podobu nevidí...já ji s mamkou taky neviděla, dokud se mi nedostala do rukou fotka, na který stojíme s mamkou šikmo za sebou. A to mě na to ještě upozornili druzí, jak si tam jsme podobní. Mně to do tý doby ani nepřišlo
no a manžel mý kamarádky mamku moc neznal a jednou na mě čekali u našich a pak z toho byl úplně v šoku, že máme stejný gesta, stejně mluvíme, stejný hlášky, prý až neuvěřitelný jak jsme stejný
přesně, oči 100% a i ty rty
Tyji fakt nevidíš?
Nevím zda Tě zklamu nebo potěším,ale jsi podobná sestře.Hlavně oči máte hodně podobný