Čtenářkce Helence, která poslala příspěvek jako první, změnil počítač život zcela zásadně. Má to ale stále pod kontrolou.
Jak mi změnil počítač život?
Upřímně? zcela zásadně. Když ho k nám do prodejny pan vedoucí poprvé dovezl, chodily jsem kolem něho s kolegyněmi, jak jesle kolem piva. Zvědavost se fackovala se strachem a předsudky. Dvě se i křižovaly. To víte, sámoška na vesnici.
Nakonec pan vedoucí rozhodl, že na něm budu dělat já, abych ty inventury, peníze a zboží nečmárala pořád po tahácích jak ošklivá maturantka....bo ty hezké taháky nepotřebují, že?Poslal mě na školení. Ale stejně, když jsem u toho poprvé seděla naostro..tedy ne, že bych neměla spodní prádlo..ale jako sama a v práci opotily se mi ruce tak, že jsem zkratovala klávesnici. Máňa od lahůdek půjčila od zeťáka naštěstí jinou. Pan vedoucí mi funěl přes rameno a ačkoliv tvrdil, že mi bude když tak radit, bylo poznat, že ví míň než já a že mi stejně jenom čumí do výstřihu. Nakonec jsem to s takovou tlustou příručkou a zeťákem Máni na telefonu zvládla.
Na konci měsíce už kolem mě chodili jak kolem Billa Gatese, protože jsem objevila meil a se zelinářema jsme si začali posílat meilem hanbaté fóry a vtipná videa.Přes skype mi řezníci dávali vědět, jestli chci nechat bokem lepší kousky na řízky Bohouškovi. Jenže pak mi schroustal v lednu inventuru, v březnu plán dovolených a v dubnu objednávky másla a velikonočních beránků. Do května nic z toho nevyplivnul a v červnu byl servisák na dovolené, takže jsem ještě červencové výplaty psala ručně. V září nám řekli, že nový disk bude až v říjnu. V listopadu mi to začalo být jedno, protože v prosinci jsem dostala od Ježury domů svůj první počítač.
Nějaký Bohouškův kamarád ze školy nám s tím pomohl. Sice vypadal jako zmrzlá polární liška s brýlemi a používal spoustu cizích slov, ale počítačům očividně rozumněl. Dnes už ho běžně využíváme, ale času nám mocnekrade. Většinu informací získávám o kuřácké pauze u nás v práci. To víte, sámoška na vesnici:)
Helenka
poz.red. text nebyl redakčně upraven
_________
Helenko, děkuji za humorný příspěvek, ono je jedno, jestli jste prodavačkou, úřednicí nebo redaktorkou, myslím, že jsme na tom ze začátky byly všechny úplně stejně.:)
Pěkný den vám všem v sámošce na vesnici...
Saša
Téma dnešního dne 30. června zní: Počítač: Co vám dal, co vám vzal. Ovládá on vás, nebo vy jeho?
Co se zdálo před několika desetiletími ještě jako sci-fi, je dnes holou realitou. Počítače zaujímají v našem životě nezastupitelné místo. Záleží jen na nás, zda je ovládáme my, a nebo ony ovládají nás.
- Počítače jsou součástí naší práce
- Komunikací s lidmi, kteří jsou daleko
- Zdrojem rychlých zpráv a informací
Pro řadu nemocných lidí jsou počítače jediným spojením se světem, jedinou zábavou a rozptýlením. To samé platí i u lidí zdravých: zdroj, zábava, rozptýlení, nezbytná součást v zaměstnání.
- Dokážeme si však říct dost, a teď na něj nepůjdu?
- Dokážeme se mu vyhnout v bytě bez povšimnutí?
- Dokážeme u něj sedět jen po tu dobu, kterou jsme si určili, nebo se ta doba protáhne na neurčito?
- Z jakého důvodu ho zapínáme nejčastěji? (sem patří i otevírání stránek Žena-in.:)
Pište k dnešnímu tématu na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Na vaše příspěvky se těším a autorku jednoho z nich odměním příznačným dárkem: hezkou, růžovou, bezdrátovou „myškou“ …
Nový komentář
Komentáře
připomnělo mi to mou bývalou kolegyni, která se, když jsme do kanclu dostaly první PC, rozbrečela, že to určitě nezvládne
Heli, i u nás jsme se kolem prvního počítače (přivezeného ze Slušovic) všichni batolili jak ty jesle kolem piva. Paměť 80286, 386? Hurá, 486. Ba, ne jako kolem piva, kolem čerstvě vybaleného nočníku. Všichni si chtěli sáhnout, ale nikdo používat. Už je to přes dvacet let. To ještě Bohoušek snad ani nebyl na světě...
.. super článek
Ty woe, Helo, kde jsi byla
Jé, Helenka, pro tu mám slabost....A včera jsem zrovna vzpomínala, že tady dlouho nic nenapsala. A jako vždy mi zaručeně zvedla náladu....tu polární lišku s brýlema bych ráda viděla!
Já si ani svoje začátky s počítačem nepamatuju, ale překvapilo mě, když jsem zjistila, že moje sousedka, paní několik let v důchodu, zjevem typická vesnická babička, která celý den kutá cosi na zahrádce, ovládá počítač beztak líp než já, která jsem o generaci mladší...
Bože, jesle kolem piva jsem se smála, až mi zaskočilo